Kmeny se dočkaly jevištní podoby, v Brně ji trefili přesně

Email Tisk PDF

Kmeny plakátMým kmenem jsou Pražáci. Poznáte nás podle toho, že se na silnici chováme jako hovada, máme nepříjemnej přízvuk, vyděláváme víc než vy, a co se děje v Brně, je nám u prdele.

 

 Čtěte: 40 let českých kmenů

 

Asi takhle nějak by zněl můj příspěvek pro Redutu. Ta vyzývá k vytažení vlastního špinavého prádla uprostřed veřejné prádelny, která vyrůstá na jejím jevišti v rámci inscenace Kmeny. Ano, jsou to tytéž Kmeny, pod nimiž je podepsán rapper Vladimír 518 – tedy soubor příběhů, které se snaží pojmenovat naše současné subkultury a představit jejich zástupce. Ale současně to nejsou tytéž Kmeny, z původních svědectví zůstávají jen odkazy nebo citace. Brněnské Národní divadlo totiž moudře rezignuje na snahu ilustrovat knihu nebo zrekonstruovat televizní cyklus. Tvůrci se kmeny6šikovně vezou na vlně popularity fenoménu, a tedy i titulu, ale přitom mu zůstávají věrní.

Režisér Braňo Holiček svým neortodoxním přístupem ke zkoušení klade na kdekterého herce i inscenaci nemalé nároky. Jen málokdy začíná s pevným textem a nepříliš často s ním jde do generálních zkoušek. Rád pracuje přímo s aktéry, jejich slovy, zážitky, nápady. Což je velmi nejistá sázka, která nemusí vždy vyjít. V případě Kmenů v Redutě se tento postup ale zúročil. Pojistkou zdárného výsledku je i dramaturgyně Ilona Smejkalová, se kterou se Holiček zná z pražského Studia Ypsilon a s níž se v Brně v tandemu potkal už při práci na Černé labuti.

 

Sdílená starost = dvojitá radost

Klíč k úspěchu Kmenů tkví v jejich jednoduchosti: sedm herců vypráví své vlastní příběhy na téma „ke kterému kmenu jsem v dospívání patřil, resp. stále patřím“. Divadelně není laťka posazená moc vysoko – jsme prostě svědky jen sedmi rozehraných monologů, příběhů, zpovědí. Ale v upřímnosti, se kterou jde každý z herců se svou kůží na trh, a v energii, kterou si vzájemně pomáhají při rekonstrukci svých vzpomínek a traumat, najdeme důvod, proč i nám – ať už jsme přijeli odkudkoli – začnou cukat koutky. A to když začneme na jevišti poznávat sebe nebo někoho z našeho okolí. A je nám aspoň na chvíli líp, že jsme v té trapnosti nebyli sami, že naše starosti prožíval i někdo jiný a že se jim teď společně můžeme třeba zasmát. Anebo si nechat přeběhnout mráz po zádech, například když kolega motorkář (ano, i k tomuto kmenu se se svým skútrem o objemu 125 ccm hrdě hlásím) nezvládne zatáčku.

 

 

Spolupráce, která funguje

Některý příběh víc zaujme mě, další třeba vás. Některému herci se víc daří výrazově, jiný je talentovaný pohybově, jsou vyprávění plná scénických nápadů, ale i prosté monology u mikrofonu. Mohl bych hodnotit každý herecký výkon zvlášť, mohl bych třeba vyzdvihnout zpověď fanouška jedné stopy nebo zapáleného příznivce outdoorových sportů, mohl bych mluvit o sluníčkově pohodové hipísačce, ale i o holce, která se chce podívat do velkého města. Ale neudělám to, protože jsem přesvědčený o tom, že – jak říká sám Vladimír 518 –není důležité, který kmen je zajímavější nebo silnější. Nejdůležitější je společná chuť někam patřit a sdílet své zážitky. V tomto ohledu naplnili všichni, kteří se na Kmenech podíleli, mou představu o autorské, poctivé a silné generační výpovědi, která je vynikající kolektivní souhrou. A to i na ose jeviště – hlediště.

Pokud jsem mluvil o nízko posazené laťce, měl jsem na mysli jazyk, kterým inscenace promlouvá. Bezesporu není určená pro pokročilé, náročné diváky. Naopak cílí na mladé, kteří zavítají do divadla jen sporadicky. A protože je to řemeslně dobře odvedená práce, i taková dramaturgie brněnskému Národnímu divadlu sluší. A možná by Kmeny slušely i pražskému ND, třeba Nové scéně. Hele, ale to by samozřejmě jako nesměly bejt z Brna.

(Psáno z premiéry 9. 2. 2017, Reduta, ND Brno.)

 

Fotografie z představení:

kmeny1kmeny4

 

 

 

 

 

 

kmeny2kmeny3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 28 Únor 2017 13:37 )  


Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB