Petrolejové lampy – Působivá inscenace v Národním divadle Brno



Petrolejové lampy foto ndbrnoDivadelní inscenace v obecném povědomí usazená jako úspěšný film, případně uznávaný román, je vždy jistou výzvou i rizikem. Divadlo nedisponuje prostředky jako film, konkurovat může specificky divadelním přístupem, kvalitou hereckých výkonů, bezprostředním kontaktem s divákem. Činohra Národního divadla Brno se s vlastní výzvou úspěšně vyrovnala hned natřikrát. "Mahenka" delší čas jaksi bez šťávy, v útlumu, z něhož jen občas zableskla dřímající energie, dává znát o potenciálu, oživeném i transfuzí nové krve.

 

 


Skvělý Sekal, zdařilý Saturnin, uhrančivé Petrolejové lampy. Je třeba zabít Sekala (1998) – nesporně jeden z nejlepších tuzemských filmů po roce 1989. Saturnin – četl snad každý, mnozí vícekrát. Na divadle je Petrolejové lampy plakát foto ndbrnotřeba vyrovnat se především se slavnou románovou předlohou (1942).
Petrolejové lampy: skvělý román Jaroslava Havlíčka (1934) z prostředí malého města na počátku 20. století plného předsudků, předpojatosti. I malé vybočení z konvencí society s jasnými pravidly se netoleruje. Kdo se vymyká, směřuje k vytěsnění z množiny spojitých nádob sociálních vztahů. Těžko obstojí žena, které uplývá čas na vdavky, osobitá, nekonformní, otevřená ve svých názorech a postojích. Sňatkem s bratrancem, vysloužilým vojákem se špatnou pověstí, svůj pochybný sociální status posílí. Rozhodnutí je však osudové pro ni samu. Skutečnost je horší než pověst, která partnera předcházela.
Úspěšný byl filmový přepis režiséra Juraje Herze, (1971) se strhujícím výkonem Petra Čepka. V Národním divadle Brno se hra představuje v režii ředitele Martina Glasera. S citlivostí k předloze nabízí provedení, které diváka od počátku do konce vtáhne do děje. Působivosti dodává scéna Pavla Boráka a dobové kostýmy Markéty Oslzlé-Sládečkové. Efektivní využití točny umožňuje rychlé výměny interiérů s vnějším prostředím. To za zavřenými dveřmi, střídá se s děním v městečku. Výstižnou zkratkou ducha maloměsta jsou obrazy z korza. Diváka rychle uvádějí do charakteru postav a jejich zasazení v prostředí. Pozdravy, konverzace, lakonické glosy odkrývají atmosféru doby, místa i věčně stejné lidské vlastnosti. – („... po stránce duševní nevyrosteme nikdy, protože lidství je pohár omezený, může se jen různě plniti, ale přelíti se nedá." – J. Havlíček).
Scénické zpracování, v lehkém náčrtu vystihující reálné kulisy příběhu, stojí v účinném kontrastu s krásou bohatých kostýmů. Vnější lesk podtrhuje, co skryto pod povrchem.
To podstatné spočívá ovšem na hercích. Pochvala náleží celému souboru bez výjimky. I ti v menších rolích dokázali zaujmout, přesně zapadli do mozaiky děje a dotvářeli atmosféru tragického příběhu. Snad nejvíce zaujala dvojice rodičů ústřední hrdinky Štěpky Kiliánové, v podání osvědčených stálic Marie Durnové a Zdeňka Dvořáka.
Martin Siničák, v hlavní mužské roli, opět prokázal šíři svého hereckého rejstříku. Jako vypočítavý, mravně otrlý egoista, přesvědčil. Sugestivní byla proměna do podoby lidské trosky v konečném stádiu, tehdy neléčitelné a společensky zavrženíhodné pohlavní choroby.
Krásná je postava Štěpky, osamělé, bez životního naplnění. Citlivá, přitom vnitřně silná osobnost, kterou nelze zlomit. Dokáže stát za manželem, který jím nebyl, a podvedl ji, nejhorším způsobem. Hana Tomáš Briešťanská v roli zářila. Dojímala i imponovala vzdorem osudu, postojem nikdy se nevzdat. V tom je síla Havlíčkovy předlohy, účinně tlumočená v brněnské inscenaci. Přes tragiku příběhu nalezneme autorovo krédo vzpomenuté v divadelním programu: „Dílo musí mít smysl, musí se pevně opírat o zem a mířit k nějakému slunci. (1941)"
Petrolejové lampy v provedení Národního divadla Brno jsou představením pro tuto scénu, jak na míru střiženým. Nepochybně osloví široké divácké spektrum.

 

Dramatizace Olga Šubrtová, Martin Glaser
Režie Martin Glaser
Dramaturgie Olga Šubrtová, Martin Sládeček
Scéna Pavel Borák
Kostýmy Markéta Sládečková
Světelný design Martin Špetlík
Pohybová spolupráce Martin Pacek
Osoby a obsazení:
Štěpka Kiliánová Hana Tomáš Briešťanská
Pavel Malina Martin Siničák
Jan Malina Martin Sláma
Otec Malina Vladimír Krátký
Otec Kilián Zdeněk Dvořák
Matka Kiliánová Marie Durnová
Karla Jana Štvrtecká
Lojzík Roman Blumaier
Starosta Trakl Jan Grygar
Helenka Annette Nesvadbová j. h.
Xaver Jakub Šafránek
Kartářka Drahomíra Hofmanová j. h.
Wurm David Kaloč
Skákavý Machoň Pavel Doucek
V komparzních rolích zaměstnanci činohry NdB

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 09 Květen 2016 07:32 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB