Kafka pepřený humorem

Email Tisk PDF

kafka-podle-jaromira-99Franz Kafka zemřel už dávno, před devadesáti lety. Ale má se zatím čile k světu.

 

Jako černou komedii o mužské vzpouře pojal Kafkovu Proměnu v pražském Švandově divadle režisér Dodo Gombár. Děsivé, absurdní a zároveň směšné drama o jedné podivuhodné metamorfóze má premiéru dnes – jen pár dnů před tím, než si připomeneme, že od Kafkovy smrti uplynulo devadesát let. „Uvádíme inscenaci o vzpouře proti očekávání. O vzpouře proti očekávání doma, v práci i ve vlastní hlavě. O tom, jak úsměvné jsou všechny naše plány a jak hlasité mohou být naše sny," říká o svém pojetí slavné povídky Dodo Gombár.

 

Dramaturgyně inscenace Lucie Kolouchová připomíná, že smíchovská Proměna se liší od obvyklých interpretací: „Naše Proměna chce být drzou, nelítostnou sondou rodinných vztahů. Rozhodli jsme se do vnímání Franze Kafky vnést více humoru, než je obvyklé. Zajímali nás lidé v mezních situacích: Řehoř, který se jednoho dne prostě rozhodne, že už má všeho dost a uzavře se do sebe, na druhé straně jeho rodina, která léta žila na jeho úkor a najednou se musí postarat o zdroj příjmů i o svého nemohoucího syna. Kromě Proměny jsme vycházeli také ze slavného Kafkova Dopisu otci. A pozorný divák najde ve hře i motivy z Popisu jednoho zápasu".
„Na Kafkově textu mě od první chvíle fascinovala atmosféra," říká představitel Řehoře Samsy Marek Pospíchal. Svého hrdinu vidí velmi aktuálně: „Tématem Řehoře Samsy je velmi současná snaha se za něčím hnát - za kariérou, za šťastnou rodinou, za penězi, úspěchem, slávou. Není lepší se na to všechno vykašlat? K tomu možná, ke konci hry, umírající s jablkem hnijícím pod krovkami, dojde i postava Řehoře Samsy. Ženeme se za jakýmsi naplněním života, ale mnohokrát marně, za celoživotní snahu nám nikdo ani nepoděkuje."

Kdo všechno se podílel na vzniku smíchovské inscenace? Podívejte se na video z 1. čtené zkoušky:



 

V předvečer výročního dne, tedy 2. června, bude mít premiéru další kafkovská adaptace. Literárně-hudební skupina Kafka Band představí v pražské Arše album Das Schloss (Zámek), což je vlastně soundtrack ke komiksové adaptaci Kafkova románu, kterou vydalo pražské nakladatelství Labyrint. Důsledně černobílou komiksovou adaptaci Zámku podle scénáře Davida Mairowitze zpracoval výtvarník (a hudebník) Jaromír 99. Ten spolu se spisovatelem Jaroslavem Rudišem a Jaromírem Švejdíkem (z kapely Priessnitz) patří také k hlavním postavám Kafka Bandu. Do sestavy pak patří i hudebníci ze skupin Umakart, Priessnitz, Tata Bojs a Lesní zvěř.

 

„Album obsahuje deset skladeb, deset příběhů ze Zámku. Kafka je brán často jako hodně temný autor, ale my se snažíme tohle klišé trochu nalomit. V Zámku je i hodně skrytého černého a absurdního humoru. Ten se přenesl i do některých skladeb," říká Rudiš.
Animovaný videoklip ke skladbě Ankunft / Příchod najdete ZDE

 

Důraz na Kafkův humor klade i kabaretní inscenace, kterou už od včerejška v sále Společnosti Franze Kafky v centru Prahy hraje soubor Sektor pro hosty. „Chceme ukázat Franze Kafku jako autora, který mísí humor i existenciální otázky, které se publika přímo dotýkají. V záplavě klasických kafkovských dramatizací jde o originální přístup, který spojuje grotesku, sekání do sebe sama a zapojení diváka jako hereckého partnera. Představení věnujeme Franzi Kafkovi jako malý dárek k jeho kulatým umřeninám," říká o představení Franz Kafkabaret dramaturg Kryštof Šafer. Inscenace, v níž nemají chybět veselé písně, podle inscenátorů potěší letité příznivce Kafkova díla i ty, kteří cestu k jeho tvorbě teprve hledají.

 

Společnost Franze Kafky také už od dubna nabízí zájemcům devadesátiminutovou „kafkovskou" procházku s výkladem průvodce. Trasa vede Maiselovou ulicí, přes náměstí Franze Kafky, Malé náměstí, Staroměstské náměstí, Železnou ulici, Ovocný trh, Celetnou ulici, Dlouhou ulici, kolem pomníku Franze Kafky před Židovským muzeem a skončí u jedné z Kafkových oblíbených kaváren.

 

Jen pár kroků od těchto míst, ve výstavních sálech Staroměstské radnice jsou (až do 30. června) k vidění originály některých stránek z Kafkova Procesu. Rukopis, uložený v Německém literárním archivu v Marbachu, se tak přesně po sto letech vrací do místa svého vzniku – na Staré Město pražské. Vybrané pasáže Procesu tu pak komentují spisovatelé a výtvarníci, mezi nimi Lenka Bradáčová, Jiří David, Wilhelm Genazino, Jaz či Jaroslav Róna. Výstavu, kterou připravil Goethův institut se Společností Franze Kafky, doplňuje kolekce ukázek z komiksových adaptací Kafkových děl. Pod názvem K: KafKa v KomiKsu prezentuje práce Chantal Montellierové, Roberta Crumba a Jaromíra 99, tedy knihu Introducing Kafka a do komiksové podoby převyprávěné romány Proces a Zámek. Vstup do obou expozic je zdarma.

 

A na den přesně devadesát let od Kafkova úmrtí, tedy na 3. června, je v holešovické La Fabrice připravena obnovená premiéra úspěšného představení divadla Sklep Piš, Kafka, piš. Programová anotace o představení říká: „Originální spektákl ... má energetický švih kdysi Kafkou zamýšlené absurdní grotesky a vyhýbá se obloukem trudnomyslně-obvyklým cliché. Je inspirováno známými i neznámými díly Franze Kafky, drásající korespondencí milenců, dramatickými situacemi popsanými v jeho Denících i vzpomínkami životopisce. Kolorováno výjimečnou hudební stopou. Aromatizováno fyzickým zápasem. Pepřeno humorem."

Obrázek: Franz Kafka podle Jaromíra 99.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 30 Květen 2014 09:25 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz