V Praze je k vidění tvorba představitelů hnutí Fluxus


Výstava ZVUKY KÓDY OBRAZY: Akustický experiment ve vizuálním umění, kterou je možné zhlédnout do 13. října v Domě U kamenného zvonu v Praze, představuje průřez dějinami zobrazení zvuku a zvukového experimentu od doby avantgardy po současnost. Výběr děl téměř sedmdesáti autorů zahrnuje širokou škálu forem od abstraktních obrazů a nekonvenčních partitur přes znějící či rezonující objekty až po multimediální projekce a interaktivní instalace.

Jaroslav Šťastný (Peter Graham): Orfeova Zahrada, partitura (77 + 2 listy), 1976–1998, tuš, fix, papír, 240 × 33 cm, soukromá sbírka, Brno. Foto: Galerie hlavního města Prahy

 

V historických i současných dílech zde zvuk nabývá barvu a tvar, stává se objektem, prostorovou kompozicí nebo fyzickou akcí a ukazuje také, jak různorodé psychologické a psychofyzické, případně fyzikální nebo matematické předpoklady předurčují jeho vizuální podobu.

PMilan Knížák: Actual Music (partitury), kolem 1965, kombinovaná technika, papír, 30 x 21 cm, Galerie hlavního města Prahy. Foto: Galerie hlavního města Prahyřestože se výstava v první řadě soustředí na českou, respektive československou scénu, má spíše mezinárodní charakter. Nalezneme zde řadu prací zahraničních umělců, kteří v mezinárodním kontextu posunuli uvažování o experimentu v umění a tím výrazně ovlivnili dění u nás. Mezi nimi můžeme zdůraznit osobnost Johna Cage, jehož tvorba i myšlenky předurčují umělecký vývoj již několika generací konceptuálně zaměřených umělců.

Na výstavě jsou svou tvorbou zastoupeni také představitelé hnutí Fluxus, jako například Joe Jones, Nam June Paik a samozřejmě také Milan Knížák. Mezi dalšími zahraničními autory jmenujme alespoň Manfreda Mohra, Petera Cusacka, Morgan O’Hara nebo Keitha Rowa. Výběr zahrnuje také české autory, kteří dlouhodobě tvořili v zahraničí, jako František Kupka, Woody Vasulka, Ladislav Kupkovič, Rudolf Komorous, Petr Kotík a další.

V bezprostředním sousedství děl z období avantgardy nebo konceptuální tvorby šedesátých až osmdesátých let ukazuje výstava také analogie jednotlivých fenoménů v tvorbě současných umělců. Dlouhou tradici nástrojů vytvářejících vedle zvuku také barevné obrazy připomíná na naší výstavě dílo umělce a architekta Zdeňka Pešánka. Životnost této disciplíny dokládají práce Woodyho a Steiny Vasulkových, Pavla Mrkuse a Jiřího Suchánka nebo performance Tomáše Dvořáka (Floexe).

Jinou rozvíjející se linií je tvorba netradičních hlukových nástrojů, navazujících na futuristickou tradici, kterou v poslední době rozvíjejí autoři jako Martin Janíček, Luboš Fidler, Robert Vlasák a další.

Pro aktuální tendence ve zvukovém umění je charakteristický směr nazývaný akustická ekologie. Jde o obor reflektující současnou situaci lidstva jako celku prizmatem autentické akustické zkušenosti jednotlivce ve sdíleném zvukovém prostoru. Na výstavě ji prezentují díla Petera Cusacka a Michala Kindernaye.

 

Autorka je kurátorkou výstavy.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP