Sto let surrealismu není nic, přesto však mnoho


letošní 100. výročí vzniku surrealismu v Paříži je pro činné tvůrce a vyznavače tohoto hnutí významným datem. Například surrealisté ve středoamerické Kostarice, kde je surrealismus respektován, projevují zvýšenou výstavní aktivitu na více místech země. Od března do května to bylo v Puntarenas na břehu Tichého oceánu.

Alfonso Peña a Amirah Gazel: Se acabó la luz (Světlo skončilo), monotyp, 2018. Foto: Alfonso Peña

 

I u nás známý kostarický výtvarník, básník a editor Alfonso Peña zorganizoval pod záštitou Agorart Grup, internetového časopisu Matérika Magazine a Universidad of Costa Rica mezinárodní výstavu v Puntarenas, hlavním městě stejnojmenné kostarické provincie. Pod názvem 100 años no es nada… (100 let není nic…) byla přístupná v tamním La Casa de la Cultura.

Plakát k výstavě 100 años no es nada (100 let není nic)Opravdu je to tak, že sto let není nic? Surrealisty netřeba brát za slovo. Mám za to, že pořadatelé výstavy tím poněkud jinotajně řekli, že sto let je dost, přičemž věří ve víc, že například dvě století trvání životního postoje, jehož jméno je surrealismus, budou doopravdy něco. Právě v tom je skryto ono velké uspokojení surrealistů a jejich příznivců. S naplňujícím pocitem, že předmětu své přízně už je stovka let, přejí mu další století, ba trvání bez konce. Přitom je zcela bez vlivu fakt, že jejich bytí je konečné. Vždyť vysoko nad tím stojí zásadní víra v sílu magie nadreálna, jež (snad) překročí další věky.

Výstava v Puntarenas obsáhla v ukázkách tvorbu sto třiceti vizuálních umělců a básníků z mnoha zemí. Někteří z nich dávno odešli za hranici tělesné postižitelnosti. Všichni jsou představeni v jarním vydání mezinárodního časopisu Matérika Magazine. Četné informace o této důležité přehlídce přinesl Facebook Agorart a také další internetový kulturní časopis Mar Andromeda Matérika.

Amirah Gazel: Retato del inconsuicite (Nekonzistentní portrét), litografie, 2016. Foto :Jan DočekalV expozici byly s akcentem připomenuty velké osobnosti historie surrealismu. Jejich odkaz je stále živý ne pouze v dimenzích tohoto hnutí, ale ve světové kultuře a filozofii vůbec, na předních místech peruánský básník a malíř César Moro (1903–1956) a francouzský teoretik, básník a výtvarník Édouard Jaguer (1924–2006). Paradigmatem zejména pro mladé adepty soudobé vlny surrealismu je bohaté dílo seniorů, chilsko-kanadské výtvarnice a spisovatelky Susany Wald (1937), jejího životního partnera, chilského básníka a výtvarníka Ludwiga Zellera (1927) a brazilského básníka a malíře Zucy Sardana (1933).

Nechyběli surrealisté, s jejichž díly jsme se setkali (u některých opakovaně) na výstavách v Galerii Čertův ocas, domovské galerii skupiny Stir up, v Mohelském mlýně v údolí řeky Jihlavy – Amirah Gazel z Kostariky, Eva García z Argentiny, doyen soudobého literárního a výtvarného surrealismu Portugalec Artur Manuel Rodrigues do Cruzeiro Seixas (letos v prosinci bude devětadevadesátiletý), Chilan Enrique de Santiago, Brit John Welson, Portugalec Miguel de Carvalho a Argentinec Miguel Lohlé. A v našem kulturním prostředí patří zvýrazněná připomínka účasti brazilského básníka, kritika a editora Floriana Martinse, znalce a propagátora českého surrealismu.

Enrique de Santiago: Criptograma (Kryptogram), litografie, 2017. Foto: Jan Dočekal Výstava rovněž obsahovala ukázky z tvorby deseti českých výtvarníků, v Kostarice již uvedených na předcházejících mezinárodních přehlídkách surrealismu. Jsou to členové severomoravsko-vysočinské skupiny Stir up – Arnošt Budík (*), Josef Bubeník, Lubomír Kerndl, Gabriela Kopcová, Vladimír Kubíček, Václav Pajurek, Zdeněk Píža, Ondřej Vorel, Jan Dočekal a host Stir up Miloslav Čevela. Uvedena byla též díla tří v minulých letech zesnulých členů jmenované skupiny: Zdeňka Cibulky († 2013), Josefa Kremláčka († 2015) a Jana Wolfa († 2016).

(*) PhDr. Arnošt Budík (nar. 1936 v Brně) žije od roku 1969 v Bruselu, získal belgické občanství, je mezinárodně respektovaným teoretikem surrealismu, básníkem a kolážistou, ve druhé polovině 90. let inicioval stále trvající kontakty skupiny Stir up se středoamerickými a jihoamerickými surrealisty, v roce 2006 zprostředkoval jejich početnou účast na mezinárodní výstavě při otevření Galerie Čertův ocas, čímž rozhodnou měrou přispěl k otevření dveří členům skupiny Stir up na zejména kostarickou, chilskou a brazilskou surrealistickou výstavní scénu.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP