Krása geometrie a jednoduchosti v tvorbě Petera Rollera


Po listopadu 1989 náhle svobodně vzpjatá vášeň tisíců podnikat (i „podnikat“), do něčeho nového se pustit, projevila se s pozoruhodnou mohutností v zakládání soukromých galerií výtvarného umění, spojených s obchodní činností. Státní moc, potažmo ministerstvo kultury, nečinila žádných obstrukcí, do půl roku zrodily se galerií stovky. Nebyl jsem mezi zakladateli, ovšem nad situací, jak se zdálo vstřícnou umění, jsem jásal.

Peter Roller: Petrogramy akryl na kameni. Foto: archiv Petera Rollera

 

Moudrost, že člověk míní a časy mění, je velmi stará a možná už nemá nejaktuálnější podstatu, ale pro soukromé galerie po roce 1989 fungovala s plností až děsivou. Z tehdy vzniklých zbylo málo. Nejedna stáhla roletu do roka do dvou. Lásku k umění a představu snadného obchodního obratu smetla ekonomika sdružená s nevalnou touhou veřejnosti, koupit si umělecký originál. Pochopitelně nemám informace shrnuté z celé republiky, nejsou dostupné. Něco vím jen z menšího prostoru, kam příležitostně cestuji za obrazy a dalším uměleckým artiklem. Vynechám všechny obchody s uměním, které si nesprávně říkají galerie. Navštěvuji galerie, které pořádají krátkodobé výstavy, jimiž projevují vlastníkovo opravdové bytí v poli prezentace umění, ne pouze komerční interes.                         

Peter Roller: Znaky II akryl na papíře 80 x 60 cm. Foto: Jan DočekalTakové galerie byly, jsou a snad ještě nějaký čas vydrží v Praze, Brně, Chrudimi, Jihlavě, Pršticích na Brněnsku, Mohelně na Třebíčsku, Náměšti nad Oslavou, v Křížovicích na Brněnsku a jistě ještě jinde. Ke dvěma posledně jmenovaným mám blízko, občas s nimi spolupracuji. Křížovická, na vysokém kopci nad Doubravníkem, se jmenuje Galerie z ruky. Vícekrát jsem recenzoval (a přibližoval) její výstavy, i na webu Literárních novin. Majitelkou je Stanislava Macháčková, choť letos čtyřiadevadesátiletého, stále tvořícího sochaře Zdeňka Macháčka, ne-li přímo doyena našich umělců, tedy jistě jednoho z nejstarších. Galerii založila v roce 1991, následující jaro otevřela první výstavu. Do loňského podzimu jich tu bylo sezonním způsobem jaro – léto celkem sto čtyřicet.

Stanislava Macháčková si autory vybírá pro sezonu, nepraktikuje „je obsazeno na tři roky dopředu“. Uvádí kresby, malby, grafiku, sochy, šperky, umělecké sklo a užitá díla soudobého umění. Odmítá vratké tvůrčí experimenty. Nic není pro efekt, ani to, co je obzvláště působivé. Rustikální výstavní interiér (upravená bývalé stodola) pár kroků od lesa poskytuje bezúplatně. V Galerii z ruky je setkání s uměním zážitkem vyzvednutým nad všednost. I nepříliš senzitivní návštěvník vnímá, jak jsou emotivní účinky uměleckých děl zesilovány dojmy vyvolanými romantickými pohledy do otevřené vysočinské krajiny.

Vstupní výstava letošní sezony představuje úzký výběr z tvorby slovenského malíře a sochaře Petera Rollera (*1948). Umění u našich východních sousedů rozhodně není veličinou zájmu českých a moravských soukromých galeristů. O Rollerovi ví se zde málo. Opisuji z informačního listu vydaného k aktuální výstavě: Bratislavský rodák absolvoval tamtéž v roce 1975 Vysokou školu výtvarných umění. Již tři roky před absolutoriem byl účastníkem svého prvního sympozia. Bylo v Maďarsku. Sympoziální atmosféra ho chytla, uvedl se výtečně, to bylo pravděpodobně podnětem zájmu, ukázat své tvůrčí projekty i jinde – v Japonsku, Rakousku, USA, Kanadě, Německu, Slovinsku i v Čechách. Představil se na řadě autorských výstav a četných výstavách kolektivních. Čtyřiačtyřicetiletý zahájil pedagogickou praxi na své almě mater, po čtyřech letech byl jmenován docentem a v roce 2009 vysokoškolským profesorem.

Peter Roller: Znaky XIV akryl na papíře 80 x 60 cm. Foto: Jan DočekalV tisku k přítomné křížovické výstavě je odjinud převzatý krátký text od Juraje Meliše. Přečetl jsem jej až mimo galerii. A ejhle! Nestává se často, že jeden s druhým tak těsně se sejde v myšlence a slovech. Zde úryvek: „A tak když si shrnu svůj pocit z jeho kamenů a kreseb uplynulých let, zjišťuji, že se ocitám ve světě obrovské sugestivní síly, kde probíhá permanentní změna hvězdných osvětlení, reorganizace metafyzických rekvizit, konflikt megamíst. Dnes je na jevišti arogance obrovská tlačenice, ale nám Rollerovy apokalyptické stíny pomáhají do stavu beztíže, k mystice.“

Akrylové malby na papíře a plátně, dva akrylem pomalované dřevěné objekty a několik petrogramů, to je obsah výstavy. Ve svém celku je hlubokou poklonou řádu geometrie a klenotem jednoduchosti. Málokdy lze v současném umění (lhostejno zda ve slovenském či českém) vnímat v geometrických formách takovou lehkost bodů a lineárních pohybů, snovou lyriku. Nemůže to být ničím jiným než zrcadlením letory svého tvůrce.

Rollerova geometrie je v přesnějším označení dimetrii nebo jinou formou esteticky korigované axonometrie. Sobě i nám ji předkládá v iluzivních prostorových zobrazeních a v minimalistických znacích položených do tečkovaných obrazových polí. Geometrie obecně je založena na jednoduchých abstraktních tvarech. Výtvarné vyjadřování vycházející z geometrických útvarů je geometrismem. O to však Rollerovi nejde v prvé řadě. Není výtvarně matematickým konstruktérem plošných či prostorových tvarů, představuje vnořené příběhy, jež tvar definují. Jsou, ony příběhy, implicitní, ale pozornému vnímateli jsou dostupné i explicitně. Z hlediska gestaltismu (tvarové psychologie) jsou geometrické útvary „dobrými formami“, neboť jsou jasné, přehledné a snadno vnímatelné. Ve složitějších kompozicích jsou zvláště vizuálně účinné.  

Peter Roller: Zrcadlo vzpomínky, akryl na plátně 80 x 60 cm, 2015. Foto: Jan DočekalJednoduchost Rollerových tvarů, privátních paradigmat, tedy nekomplikovanost, je fundamentem veškeré krásy. Komplikovanost stojí na oslnivosti, topí se v detailech dusících krásu. Jednoduchost je termínem pochvaly, spojeným s vyrovnaností a vybroušeností. „Jednoduché je to, co se zdá přirozené, volné, lehké, co se nevyvyšuje nad obvyklý stav věcí. Ale jednoduchá metoda tvůrčí práce může vyžadovat stejně nebo dokonce více tvůrčího úsilí než metody jiné, protože je obtížné kreslit a malovat současně čistě a bezprostředně a zároveň natolik individuálně, aby z díla vystupoval umělec ve své originalitě.“ (dle Anne Souriauové).

Součástí výstavy je několik malých kamenů s černo-bílým grafickým záznamem. Nabízí se souvislost s Matoušovým evangeliem „Ty jsi Petr (to je kámen).“. Kdo není zevrubně obeznámen s obsahovými proměnami Rollerovy práce, najde věcnou informaci v katalogu Bodkovanie, vydaném k umělcově loňské letní výstavě v Galerii města Bratislavy. Píše: „Jedním z mých největších projektů jsou Petrogramy, malé kameny z Dunaje, které pokrývám svými znaky a ukládám na nejkrásnější místa mého města a mí poslové je ukládají na nejkrásnější místa naší Země. Na všech kontinentech tak vzniká pomyslná síť přátelství, dary naší Zemi i náhodným kolemjdoucím. Uloženo už bylo přes 20.000 petrogramů.“

V Galerii z ruky je už čtrnáctou sezonu přístupná stálá, průběžně mírně obměňovaná expozice děl sochaře Zdeňka Macháčka. Je zde panem domácím. K vidění jsou desítky velkých dřevěných skulptur i drobných modelů a bronzových plastik na dvě témata – člověk a krajina.

Peter Roller, malby, objekty, petrogramy. Galerie z ruky, Křížovice, Doubravník, okres Brno venkov. Výstava trvá do neděle 2. června 2019, otevřena je pouze ve víkendových dnech od 10. do 12. a od 13. do 17. hodiny, 1. a 2. června do 18. hodiny. Expozice soch Zdeňka Macháčka je letos přístupná do 15. září. http://www.galeriezruky.cz

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP