Pět výtvarníků z Moravy na výstavě v Santiagu de Chile


Cesty výtvarných děl od nás do světa, třeba i přes Atlantik,  mají rozličná pozadí. Následujícími řádky chci říct, že z nejpříjemnějších možností oněch cest je přátelství umělců překračující oceán.

Snímek z výstavy v Centru Matta v Santiagu de Chile v Galerii Santiaga Nottina sousedící s prostorem s Mattovou nástěnnou malbou málo zřetelný detail v pozadí. Foto: Enrique de Santiago

 

V Santiagu de Chile, metropoli Chilské republiky, otevřeli před devíti roky Centro Cultural Espacio Matta (Kulturní centrum Matta). Pro výtvarné a dramatické umění, koncerty, workshopy a společenské akce, včetně restauračních služeb, poskytuje interiéry v rozsahu téměř tří tisíc čtverečních metrů. Centrum vzniklo pro monumentální nástěnnou malbu nazvanou První cíl chilského lidu.

Jejím autorem je chilský surrealistický malíř Roberto Matta (1911–2002). Centrum nese jeho jméno. Nachází se v městské části La Granja v jižní části Santiaga. Matta svůj chef-d'oeuvre vytvořil na počátku 70. let minulého století na jiném místě. Měl tehdy k ruce skupinu mladých nadšenců, někteří byli teprve školáky. Říkali si Brigáda de Ramon Paar. Jejím členem byl desetiletý Enrique de Santiago, dnes přední chilský surrealistický umělec, teoretik, publicista a kurátor.

Roberto Matta: Nástěnná malba v Centro Cultural Espacio Matta v Santiagu de Chile levá polovina. Foto: archiv Enrique de Santiaga

Santiagovým prostřednictvím dostávají evropští surrealisté, též čeští, příležitosti k účastem na mezinárodních surrealistických výstavách v Chile. Živé kontakty udržuje se severomoravsko-vysočinskou surrealistickou skupinou Stir up. A byl to on, kdo autora tohoto článku upozornil na velké Mattovo dílo, s nímž není u nás širší obeznámenost, a poslal základní informace a fotografie.

Malba První cíl chilského lidu, Mattem rozvržená na 100 čtverečních metrů (25 m délky x 4 metry výšky), vznikla v roce 1971 v budově starého městského bazénu v santiagské La Granje. Surrealistická forma, zachovávající autorův umělecký i životní postoj, neubrala nic z její ideovosti, spjaté s prvním výročím (1971) vlády chilského prezidenta Salvadora Allendeho (1908–1973). Záhy po vojenském převratu 11. září 1973, vedeném generálem Augusto Pinochetem, však byla překryta silnou vrstvou barevných nátěrů, aby zmizel umělecký výtvor „reprezentují komunismus“.   

Uplynulo třicet dva let. V roce 2005, osm roků po obnovení demokracie v Chile, byla malba objevena univerzitními studenty. Claudio Arriagada, starosta La Granje, povolal k restaurování díla Francisca Gonzáleze Linerose. Zadání znělo: Nalézt způsob obnovení díla do podoby, ve které bude znovu historickým uměleckým dědictvím mimořádného významu. Z finančních prostředků La Granje a metropolitní regionální vlády byla malba po dvou letech znovu přivedena na svět. V devadesáti pěti procentech v původní podobě. Pouze pět procent bylo nenávratně ztraceno.

Roberto Matta: Nástěnná malba v Centro Cultural Espacio Matta v Santiagu de Chile pravá polovina. Foto: archiv Enrique de Santiaga

Restaurovaná malba byla 13. září 2008 slavnostně představena veřejnosti. V týž den starosta La Granje odhalil také model Centro Cultural Espacio Matta. Stavba trvala necelé dva roky. Mattův nástěnný monument tam byl přenesen v dubnu 2010. Pro zrcadlení historie, k oslavě tvůrců, restaurátorů a stavitelů. Architektonické řešení umožňuje pohledy na malbu z různých míst interiéru. Tak je kulturní a reprezentační činnost Mattova centra stále propojena s mimořádným dílem, jež vedle svého obsahu vyzvedává i specifické uplatnění chilského surrealismu 70. let minulého století.

Nyní je v Mattově centru, v Galerii Santiaga Nattina (Nattin, 1921–1985, byl chilským malířem a grafikem), přístupná výstava dvou set výtvarných děl malých formátů na papíře. Jsou to výsledky mezinárodní akce s ekologickým zaměřením, nazvané Antes del Fin por una eco-revolución. Účastní se jí 125 tvůrců ze Severní, Střední a Jižní Ameriky (v převaze z Chile), Kuby, Austrálie a Evropy. Pět autorů je z České republiky, z Moravy – Linda Filipová, Gabriela Kopcová, Lubomír Kerndl, Václav Kyselka a Jan Dočekal.

Katalog výstavy najdete ZDE.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB