Experimentální grafiky Vladimíra Boudníka v novém světle


Jarní sezónu otevřela Moravská galerie výstavou v Pražákově paláci nazvanou BOUDNÍK. Vladimír Boudník byl vizionářem moderní grafiky a také jedním z mála českých výtvarníků 20. století, který se prosadil v zahraničí.

Výstava BOUDNÍK. Foto: archiv Moravské galerie v Brně

 

Moravská galerie jej představuje jako zastánce názoru, že umění může spasit svět, jako experimentátora s grafickými technikami i vlastním psýché, jako umělce, který výrazně ovlivnil brněnskou neoavantgardní scénu 60. a 70. let a zároveň jako výtvarníka, který oslovuje i současné umělce.

Abstraktní grafika, kterou Vladimír Boudník vytvářel od 50. let a která sklízela úspěch na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu, výstavách v New Yorku, Miami, Lublani nebo Varšavě, paradoxně vznikala v prostoru továrny. ČKD Vysočany se staly ideálním místem pro umění – zde Boudník nacházel jak inspiraci, tak především tvůrčí materiál. Využíval vše, co našel: rozrýval kusy železa, formoval je kladivem a do povrchu zalisovával různý zbytkový materiál (plechy, pilníky, matky, šrouby…), který propaloval autogenem, výsledek otiskoval do matrice a poté na papír. Podstatou ovšem nebyl mechanický otisk, nýbrž spontánní tvůrčí gesto.

Ke své umělecké práci navíc využíval i velké a silné tovární stroje, lisy, nůžky a elektromagnety. Dá se říci, že pouze díky fabrice Boudník vynalezl aktivní, strukturální a magnetickou grafiku – v jiném prostředí by patrně na tyto grafické postupy nepřišel.

I přes úspěch v zahraničí jej domácí odborná scéna spíše přehlížela. Jedním z mála teoretiků, který rozpoznal jedinečnost Boudníkova díla, byl Jiří Valoch, který také uspořádal první výstavu Vladimíra Boudníka v Brně. Tato pro mnohé lokální umělce klíčová událost se konala v lednu roku 1967 v Domě pánů z Kunštátu. „Boudníkovo vystoupení silně ovlivnilo brněnskou neoavangardní uměleckou scénu, zejména tvorbu Brněnské bohémy, J. H. Kocmana nebo Dalibora Chatrného, jejichž práce z přelomu 60. a 70. let budou důležitou součástí výstavy,“ říká šéfkurátor Moravské galerie Ondřej Chrobák.

Výstava v Pražákově paláci zároveň připomíná fakt, že Boudníkovo dílo je stále živé a že se nabízí jeho volné pokračování. Proto jsou k vidění i díla současných umělců, která svým způsobem Boudníkovo uvažování reflektují. Půjde například o videozáznam vzniku obřího grafického otisku vytvářeného rypadlem od Jiřího Černického, nebo reflexe velmi úzkého vztahu člověka k práci od konceptuálního umělce Jiřího Skály.

Naprogramované pohyby strojů a robotizaci práce ve výstavě sleduje video Pavla Mrkuse, objeví se ale i mladá malířka Anežka Hošková, břitký humor Filipa Turka nebo intermediální projekt slovenského umělce Matěje Al-Aliho. Konfrontace ukázky Boudníkovy tvorby s díly současných umělců zviditelní klíčové pojmy spjaté s Boudníkem – jeho životem i dílem.

Výstava se koná až do 11. srpna.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP