Ani ztráta Hvězdy nepřipravila české knihy o jejich krásu


Letošní 54. ročník soutěže Nejkrásnější české knihy roku – jejímž partnerem jsou i Literární noviny – přinesl kromě mnoha dokladů toho, že u některých knih je forma přinejmenším stejně zajímavá jako samotný obsah, i několik změn týkajících se závěrečného slavnostního ceremoniálu.

Majitel nakladatelství Akropolis Filip Tomáš s vítěznou knihou v kategorii krásné literatury. Foto: Petr Nagy

 

Namísto podvečerní pouti do letohrádku Hvězda, kde se výsledky soutěže pořádané Památníkem národního písemnictví a Ministerstvem kultury ČR tradičně vyhlašovaly, čekala totiž pozvané hosty i zájemce z řad veřejnosti cesta sice kratší, zato však postrádající dřívější slavnostní nádech – sezváni byli na páteční odpoledne do Centra architektury a městského plánování nedaleko Karlova náměstí.

Moc a vzdor. 1. místo v kategorii Krásná literatura, Cena Ministerstva kultury ČR CAMP se sice nachází v areálu Emauzského kláštera a jeho autorem je významný český architekt Karel Prager, modernistické kostky však rozhodně neskýtaly tak důstojné a malebné prostředí jako Hodovní sál v renesanční stavbě dle plánů Ferdinanda Tyrolského, kterou již dlouhá desetiletí spravuje PNP. „Jsem rád, že zase máme nějakou změnu,“ komentoval nové kulisy ředitel PNP Zdeněk Freisleben. Inu, všechny změny nebývají k lepšímu...

Událost moderovali stejně jako loni herci Arnošt Frauenberg a Marek Daniel, přičemž zejména angažmá druhého z nich se ukázalo být šťastným rozhodnutím – jeho uštěpačného humoru nezůstal ušetřen skutečně nikdo. I tak ovšem museli diváci přetrpět tradičně suchý úvod, zahrnující povinnou úlitbu sponzorům i partnerům, představení udělovaných cen, jednotlivých kategorií, členů poroty atd. a také několik proslovů.

Rozpačitý dojem zanechala v přítomných zejména (sebe)prezentace firmy Canon, která je hlavním partnerem soutěže. „Tak nevím, jak ty Arnošte, ale já už vím o Canonu úplně všechno,“ glosoval propagační video (v němčině s anglickými titulky) Marek Daniel. Nebyla to ostatně zdaleka poslední videonahrávka, kterou publikum během ceremoniálu publikum zhlédlo.

Ty následující, věnované jednotlivým vítězům, ovšem byly nesrovnatelně zábavnější (byť taktéž postrádaly české titulky). Humor se podařilo vpašovat i do citovaných verdiktů poroty nad vybranými oceněnými tituly, jejichž četba v podání moderátorského dua nezřídka nabývala podoby drobné herecké etudy.

Souhrnný přehled knih, které si letos ceny nakonec odnesly, naleznete ZDE, proto k samotným výsledkům NKČR 2018 už jen krátce. Je nepochybně škoda, že na rozdíl od autorů úvodních proslovů, z nichž jen někteří měli vskutku co do činění s knižní kulturou, se jen málokterý z oceněných tvůrců chopil nabízeného slova.

Epos 257: Kořeny větve šlahouny. 1. místo v kategorii Knihy o výtvarném umění, Cena Ministerstva kultury ČRI když jejich knihy hovoří samy za sebe, příležitost promluvit před zaplněným sálem a množstvím novinářů se nakladatelům, knižním grafikům ani ilustrátorům jistě nenabízí každý den. O to větší potlesk sklidili nemnozí odvážlivci, kteří se této šance nezalekli. Jeden z nejsilnějších dojmů v publiku patrně zanechala autorská dvojice Josef Tomšej a Matúš Buranovský, která neskrývala radost nad 2. místem v kategorii katalogů. Jimi vytvořený produktový katalog pražského design studia Qubus, nazvaný BUY BUY Qubus, podle porotců „přestupuje snad každé pravidlo designu, balancuje na hranici špatného vkusu, jen aby se proměnil v něco jedinečného, ale přesto funkčního“. A prý se máme těšit za dva roky, kdy bude dotyčné studio slavit dvacet let existence – v plánu mají nový katalog a první cenu!

Co se týče výsledků, chvílemi to vypadalo, že se porotci inspirovali loňským ročníkem. Nejkrásnější knihu v oblasti krásné literatury podle nich opět vydalo nakladatelství Filipa Tomáše Akropolis (Ilija Trojanow: Moc a vzdor, přel. Radka Denemarková, grafický design Juraj Horváth), jejich monografie o Punťovi navíc získala 1. cenu za vynikající polygrafické zpracování.

Kategorii literatury pro děti a mládež znovu opanovalo nakladatelství Baobab, jehož tituly obsadily všechny tři příčky (1. Bydlíme!, 2. Cukrárna U Šilhavého Jima, 3. Byl jednou jeden zázrak). Pokud jde o krásnou literaturu, s prázdnou neodešla ani nakladatelství Take Take Take (Stín kapradiny, 2. místo) a Labyrint (Ruzká klazika, 3. místo). Labyrintem vydaná kniha Tweety 1956–1963 navíc obdržela Cenu SČUG Hollar za vynikající ilustrační doprovod (Matěj Lipavský).

ABCZ aneb H jako Havel. 1. místo v kategorii Učebnice pro školy všech stupňů a ostatní didaktické pomůcky, Cena Ministerstva kultury ČRMezi nejvýraznější tvůrce se letos zařadili kromě Juraje Horvátha, který se podílel na vzniku čtyřech oceněných knih (Moc a vzdor, Ruzká klazika, Byl jednou jeden zázrak, Pohádky o kolečkách a nekonečnu), také ilustrátor Jindřich Janíček, autor bibliofilie Snow Year (2. místo), jehož jméno nalezneme rovněž v tiráži Ilustrované ústavy ČR (odborná literatura, 2. místo) a který získal Cenu PNP a Uměleckoprůmyslového musea pro mladé úpravce do 30 let za grafickou úpravu publikace Anonym 1968–1984 (další úspěch nakladatelství Take Take Take), nebo grafičtí designéři Nikola Klímová (Ilustrovaná ústava ČR, Stín kapradiny) a Jan Čumlivski (Cukrárna U Šilhavého Jima, obhajoba 1. místa pro autorskou publikaci – tentokrát spolu s Palem Čejkou a Tomášem Klepochem – za knihu V znamení Pentódy).

Výstavu knih nominovaných a oceněných v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2018 si určitě nenechte ujít – k vidění bude mimo jiné na Světě knihy, v Moravské galerii v Brně, na Designbloku či Tabooku. I letos také u příležitosti NKČR vyšel katalog, v němž vedle několika krátkých doprovodných textů (například od předsedkyně výtvarné komise Michaely Kukovičové) naleznete výsledky právě uplynulého 54. ročníku a jemuž lze vytknout snad jediné – že se stejně jako vizuály oceněných knih promítané v průběhu ceremoniálu spokojil s černobílým řešením.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB