Jiří Hanke vystavuje fotografie mapující život v dělnickém Kladně


Výstava fotografa Jiřího Hankeho nazvaná Fotografie 1973–2018 začala 19. března v pražském Domě fotografie. Hlavním tématem jeho tvorby je život lidí v Kladně, který byl dlouhá léta spjat s těžkým průmyslem.

Jiří Hanke: Pohledy z okna mého bytu, 1981

 

Sklony k fotografování zdědil Jiří Hanke (1944) po otci. Věnuje se dlouhodobým, společensky zaměřeným projektům. Hlavní okruhy jeho realistické tvorby určil trvalý zájem o domovské Kladno, vyrovnávající se s úpadkem hutnictví a se ztrátami příjmů z těžby černého uhlí. Sociální podmínky a jejich soudobé proměny se hlásí o pozornost i tam, kde zakládají teprve druhý plán Hankeho snímků. Takovéto vyznění je patrně nevyhnutelné, neboť panující poměry a jejich změny se týkají většiny z nás.

Místopisně i časově zakotvená svědectví o lidské existenci svým vyzněním regionální východiska přesahují. Hanke totiž typické situace a jejich charakteristiky přibližuje tak, aby nám je představil nanejvýš osobně.

Nejdéle uzavřeným souborem jsou Lidé z Podprůhonu 1974–1989 (knižně 1995). Historická hodnota dokladů o doznívajícím životním stylu dělnické kolonie byla zřejmá i bez většího časového odstupu. Příznaky vlády komunistů rychle mizely: někdejší šeď svažité periferie, prorůstající kamenitými schodišti do městského jádra, se stala atraktivním územím, byť narušeným brutální asanací…

Prohlídka Pohledů z okna mého bytu postupně ozřejmí, že je to právě soustředění pozornosti, co činí sledované místo výlučným. Hledíme na posuny od jedné expozice k druhé a následně další, aby se stále jaksi nedostávalo celku, který hodláme pochopit… V řadě Hankeho realizací získal tento seriál stěžejní postavení (knižně 1994 a 2013). Vznikal od září 1981 do ledna 2003. Uzavřen byl proto, že se jeho tvůrce musel rozloučit s domem České spořitelny, jenž mu do přemístění bankovního úřadu poskytoval i pracovní zázemí.

Inspirací k vytváření Otisků generace se stala momentka, na níž zachytil Jiřího Hankeho s otcem přítel Petr Koudelka. Formou diptychů, případně širších sad podobizen rodičů a dětí, doplňuje autor portrétní kolekci od roku 1986 dosud. Zvolil klidný čtvercový formát a jako dokreslující prostředí interiéry – nejčastěji domácí, případně v zaměstnání (knižně 1998).

Jiří Hanke: Lidé z Podprůhonu, 1984Mezi středočeskými polnostmi a centrem Kladna narůstá od roku 1990 pásmo, v němž je soustředěna část servisu motorizovanému obyvatelstvu. Nicméně nejde pouze o dílny, parkoviště, depa, benzínová čerpadla či autoškoly s umělými cestami cvičišť. Obslužný prstenec utvářejí též prodejny potravin a dalšího zboží. Nerozšířilo se tím však území života. I proto potkává Hanke při fotografování Periferie tak málo chodců.

Série TV Image (1992–1994) představuje sondy do obývacích pokojů s ikonostasem v podobě televizního přijímače, pasparty však těží z Hankeho zkušeností s tvorbou koláží (1968–1976).

Mimo Kladno zvou příležitostné průzkumy zahraničních lokalit, Pařížské fragmenty (1979) a Texas 1990. Zvláštní rozměr dodávají bilanční výstavě ukázky diptychů Ozvěny. Americká cesta a srovnání se zámořím Jiřího Hankeho nejspíš ubezpečily, že ani za humny není třeba postrádat scenérie podobné těm, za nimiž se vypravil na druhou stranu planety.

Průřez rozsáhlou tvorbou, připravený k pětasedmdesátinám autora, zahrnuje rovněž další soubory, vesměs zpracované v klasické černobílé škále. Slovy tvůrce: „Barva má samozřejmě u některých témat své opodstatnění, ale u těch, která fotím já, by rozptylovala a odváděla pozornost. Stejně tak nejsem vyznavačem digitalizace. Mám prostě rád klasickou fotografii."

Výstava s koná až do 18. srpna. Součástí výstavy je i doprovodný program: komentované prohlídky, přednáška o Kladně jako kulturním fenoménu či fotograficky zaměřené workshopy. Více se dozvíte ZDE

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB