Malíř František Mořic Nágl zaznamenal život v terezínském ghettu


František Mořic Nágl: Z Terezína, akvarel, 1942. Zdroj: WikipediaUzavře-li se tvorba výtvarného umělce v plnosti autorova středního věku, nelze si nepoložit otázku, třebaže bez odpovědi, kam a jak mohla by se ubírat dál. Když však byla umělcova cesta mučednicky přervána krutostí nacismu, především zůstává rozhodný apel civilizaci, aby nic podobného již nikdy nedopustila. Ve výčtu jmen českých výtvarných umělců zahubených nacisty je také František Mořic Nágl.



František Mořic Nágl se narodil před 130 roky na statku rodičů v Kostelní Myslové u Telče na Jihlavsku. V rodišti strávil podstatnou část předčasně ukončeného života. Malbu studoval v letech 1905 až 1908 v uměleckoprůmyslové škole v Praze a další čtyři roky, do léta 1912, na pražské Akademii, ve speciální škole prof. Hanuše Schwaigera.

Byl známý především jako krajinář. Miloval Vysočinu okolo Telče, s lesíky, liniemi polí a s venkovskými staveními. S týmž nadšením maloval klidná místa Jihlavy, Telče, Brna, Prahy a jižních přímořských center Dubrovníku, Makarské a Splitu. Po příkladu Schwaigera byl realistou, maloval v přírodě s motivem před očima. Schwaigerovi byl blízký i zájmem o vyjádření různých stránek lidského života a v zalíbení zpodobovat živé výjevy z trhů a poutí. Vedle maleb nesených lehkostí školeného rukopisu, podtrženého lyrickou světelností, najdeme však u Nágla též obrazy přílišně popisné, kdy přečetné detaily jsou vyjevené za cenu nedostatku duchovnosti.

František Mořic Nágl: Obytný objekt v ghettu, akvarel, 1942. Zdroj: WikipediaPrvní zmínka o Náglově výstavní aktivitě je z roku 1913, kdy byl čtyřiadvacetiletý začínající umělec zastoupen v pražské expozici Krasoumné jednoty akvarelem nazvaným Trh na Dominikánském náměstí v Brně. O pět let později, po traumatizující zkušenosti vojáka první světové války, Nágl uvedl v prosinci 1918 v Brně soubor akvarelů, hlavně brněnské motivy. Pak býval účasten na výstavách hodonínského Spolku výtvarných umělců moravských.

První soubornou výstavu Náglovi uspořádal v květnu 1937 Dům umění v Moravské Ostravě. Byla příznivě znějícím zhodnocením zatímních výsledků dosažených na umělecké dráze. Za ní se otevíraly prostory pro uskutečňování nových tvůrčích plánů. O dva roky později se však rázem změnily osudy miliónů židů. František Mořic Nágl byl jedním z nich. Po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 byla jeho rodina podrobena nacistickým rasovým zákonům. Nejdříve ji vyhnali ze statku v Kostelní Myslové, nakonec deportovali do ghetta v Terezíně.

Po celý čas své terezínské existence mezi životem a smrtí, bylo to 28 měsíců, Nágl v ústraní a se snahou o maximální utajení maloval. V podmínkách po všech stránkách velmi omezených vytvořil na tři sta drobných akvarelů, kvašů i temper. Jejich hodnota je dvojí, umělecká a dokumentační. Sečítají se i násobí. V umělecké oblasti je zkratka shrnující objektivní skutečnosti. Nágl k ní dospěl nebývale rychle, vlastně z nezbytnosti, z nedostatku technických výtvarných prostředků. V oblasti obrazového svědectví se jedná o soubor výmluvných dokumentů nezměrného významu (interiéry improvizovaných příbytků s palandami na spaní a se skromnými osobními věcmi, osamělé postavy starých žen, křičící ticho dvorků).

Historik umění Arno Pařík ve své upomínce umělcových osudů napsal: „František Mořic Nágl si vzal do transportního zavazadla malířské náčiní, jako to činíval při svých malířských výpravách po rodném kraji. Nevěděl, kam tentokrát odchází. Jeho cesta skončila v Osvětimi…“

 

Náglova díla nyní vystavují v Jihlavě

František Mořic Nágl s rodinou, 30. léta. Foto:autor neznámý, WikipediaDvě letošní Náglova výročí (* 28. května 1889 v Kostelní Myslové – † konec října 1944 v Osvětimi) připomíná výstavou z jeho tvorby jihlavská Oblastní galerie Vysočiny. Celkem je vystaveno šest desítek Náglových prací, převážně akvarelů. Základem výstavy je malý soubor jedenácti prací z Náglova tzv. Terezínského cyklu, původně čítajícího celkem 254 kreseb, akvarelů a kvašů náhodně nalezených roku 1950 při rekonstrukci jednoho z domů v původním židovském ghettu. K vidění je také deset obrazů zaměřených na veduty a městská zákoutí Prahy, Jihlavy, Telče, Velkého Meziříčí, ale také jeho rodné Kostelní Myslové. „Největší soubor, celkem osmatřiceti prací, představuje kromě krajinných pohledů na Vysočinu také méně známé akvarely z Náglových prázdninových rodinných pobytů u Jaderského moře v Dalmácii, Bosně a Hercegovině,“ uvádí kurátorka výstavy Jana Bojanovská. Výstavu můžete navštívit až do 10. března, a to v úterý až neděli od 10. do 18. hodiny. Více informací najdete ZDE.
AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB