Zrzavý a Martinů přáteli z Vysočiny



Jirglová přebalČeskou krajinu viděl jako příliš temnou, až tragickou a po dlouhá léta se neodvažoval ji vůbec malovat. Svůj vysněný ideál krajin nacházel často v cizině – Itálii, Řecku a především v milované Bretani. (O Janu Zrzavém.)

 

 


Rovněž za podpory Nadace Bohuslava Martinů vydalo před pěti lety sdružení „Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici“ knihu Lucie Jirglové Jan Zrzavý, Bohuslav Martinů, přátelé z Vysočiny. Text

Jan Zrzavý
Manželé Martinovi foto Jos Sudek 1938
Zrzavý Martinů
zrzavy martinu

sesnoubí s velkým množstvím archivních i dalších fotografií.

 

Vedle Institutu Bohuslava Martinů, Centra Bohuslava Martinů v Poličce a zmíněné už jeho Nadace poskytly obrazový materiál pro publikaci mj. Literární archiv Památníku národního písemnictví, Moravská galerie, Národní galerie, Národní muzeum, Muzeum hlavního města Prahy nebo Fond hudebnin Českého rozhlasu. Svazeček čtvercového formátu pak sestává celkem z osmi kapitol završených informativními dvoustranami o Okrouhlici a Poličce jako rodištích Zrzavého a Martinů.


Už od první věty úvodu O naší Vysočině sleduje autorka životní osudy skladatelovy a malířovy jako víc i méně násilné paralely (i citujme):
Na slavný svátek Neposkvrněného početí Panny Marie, 8. prosince roku 1890, za vyzvánění poličských kostelních zvonů přišel na svět nejmladší syn pověžného Ferdinanda Martinů. Porodní bába tehdy prorokovala: „To bude slavný muž, přivítali ho slavným zvoněním. A nemýlila se...
V době, kdy na poličskou věž pověžným „vrána přinesla hošička klučačka“, v okrouhlické škole Viléma Zrzavá svým sametovým altem už zpívala ukolébavky měsíčnímu synkovi.


Co víc? I prvních tucet let života žil Martinů, jak známo, nějakých šestatřicet metrů nad zemí, v kostelní věži. A jak tvrdil i sám, právě to předurčilo jeho způsob vidění.


Následují kapitoly Je mnoho věcí, které žák musí nalézt sám (s důkazem, že géniové zrovna nejlepšími školáky vždycky nebývají) a Až budeme v Paříži. Martinů tam pod Eiffelku prvně přijel roku 1919 (jako houslista Národního divadla) a Zrzavý se s ním podle vlastních vzpomínek poprvé setkal v kavárně Deux Magots. Bylo to, pravda, až o několik let později, přičemž skladatel zahájil tamní sedmnáctiletý pobyt v roce 1923 a malíř si tamtéž první ateliér pronajal roku 1924.


V kapitole Zamilovaná dívka cestuje rychleji než dopis nechává nás poté Lucie Jirglová sledovat rovněž první setkání Bohuslava Martinů s jeho budoucí paní (v cirku Medrano) a jejich svatbu, po níž bydlili v Rue Mandar. Jan Zrzavý tam minimálně jednou týdně docházel na oběd a „mohli mu tak alespoň částečně vynahradit dojemnou péči, kterou věnoval věčně hladovému a nachlazenému skladateli těsně po jeho příchodu do Paříže, kdy mu vařil vydatné české obědy“.


V knížce plné obrázků následují sekvence Nemáme toho tolik jako ostatní, ale dost k tomu, abychom byli šťastni, kde procházíme už léty třicátými a setkáme se taky s Nezvalem či Františkem Tichým, jenž prvně potkal Zrzavého zjara 1931 na Place Saint-Michel, a Moc bychom se těšili na setkání, v níž se kamarádi vidí naposled. Po mnichovských událostech totiž výtvarník trvale přesídlil do Prahy a manželé Martinů uprchli po obsazení Paříže (1940) do USA. - Charlotte Martinů a Jan Zrzavý se, pravda, později ještě setkali a... Dnes leží na Vysočině všichni tři.


Dvě závěrečné kapitoly publikace A hudbu mám rád taky a Velikost umělcova podmíněna je jeho velikostí lidskou nato už jenumocňují krásný pocit z onoho příběhu a zaměřují se mimo jiné na Zrzavého vztah k divadlu i literatuře a na zajímavou zálibu Bohuslava Martinů v kreslení. Dochovalo se totiž víc než dvě stě jeho kreseb z času mezi nástupem na konzervatoř a začátkem války. V autokarikaturách se někdy zobrazoval jako jakýsi myšák.

 


Lucie Jirglová: Jan Zrzavý, Bohuslav Martinů, přátelé z Vysočiny. Vydalo občanské sdružení Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici. 2012. ISBN 978-80-260-3372-1

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB