Recenze: Naslouchání dřevu a kamenům

Email Tisk PDF


Řeč místa plakátOd 6. 4. 2017 je možné v pražské Nové galerii zhlédnout výstavu nazvanou „Řeč místa“ českého malíře Oldřicha Tichého a rodáka z Bosny a Hercegoviny Aldina Popaji. Výstava je komplementárním dialogem dvou pozoruhodných představitelů soudobé české malby.

 

 


Aldin Popaja se narodil v Jajce, městečku dnes ležícím v Bosně a Hercegovině. Studoval nejdříve Akademii výtvarných umění v Sarajevu, a poté, co se díky válečným událostem přestěhoval do České republiky, vystudoval zde Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, kde po svém absolutoriu také pedagogicky působil. V současnosti žije a tvoří v Praze.
Popajovy malby jsou vyvedeny vyspělou malířskou technikou za použití sofistikované barevnosti, která svědčí o jeho vytříbeném citu a smyslu pro barvu. Ve svých malířských kompozicích spojuje organické tvary s geometrickými. Při bližším a důkladnějším prozkoumání jeho obrazů se ukáže, že z geometrických tvarů často vyvstávají symboly - kříže, hvězdy či půlměsíce. Tato vizuálně sémantická hra nás nutí přemýšlet o náboženských představách evropského člověka v celých svých komplikovaných souvislostech a dopadech na společnost. Je v tom jistě také narážka na Popajovo rodné město Jajce, ve kterém historicky koexistovaly vedle sebe etnické a náboženské skupiny, což posléze díky jedu nacionalismu a infekci šovinismu vedlo ke společenské katastrofě a válečným hrůzám.
Další nosný element Popajových maleb jsou abstrahované organické tvary, které jsou inspirovány středověkými sepulkrálními kamennými reliéfy tzv. „stećak“, které se nacházejí převážně na území Bosny a Hercegoviny. Popaja tak mistrně evokuje napětí, které vzniká mezi zobrazeními kamenných náhrobků již stovky let tiše zvětrávajícími, a pomíjivými lidskými představami, měnícími se každou chvíli posunem v jejich interpretaci. Většina historiků se dnes domnívá, že tyto kamenné náhrobky měly nadkonfesijní charakter, a byly na hrobech všech křesťanských vyznání na území středověké Bosny se vyskytujících. Jsou tak jakýmsi interkulturním památníkem lidové tvořivosti, jdoucí napříč všemi konfesijními skupinami obyvatel. Je v nich i přesto „něco dalšího“, co bohaté imaginaci malíře nedává pokoje, kurátor výstavy Ivan Neumann k tomuto poznamenává: „Jejich historický výklad je stále nejasný, jako by nám přinášely stále nerozluštitelný vzkaz a jsou tak interpretovány rozmanitými výklady. Aldin Popaja ovšem nezachycuje jejich podoby, ani s nimi nepočítá jako s krajinotvorným prvkem, nezabývá se s nimi jako historiograf, ale sensitivně vnímá jejich promluvu, poslouchá znění místa.


Oldřich Tichý je český malíř, absolvent pražské AVU (1980-1986) malířského ateliéru Františka Jiroudka. V roce 1989 spolu s T. Rossím, L. Sorokáčem, L. Vilhelmovou a P. Župníkem založil výtvarnou skupinu Most. Je zastoupen v mnoha státních i soukromých sbírkách v České republice a v zahraničí. V současnosti žije a pracuje v Dojetřicích – Sázavě nad Sázavou.
Tichého malířské kompozice oscilují mezi geometrickou abstrakcí a informální tradicí inspirovanou prací A. Saury a A. Tapieśe. Jeho barevnost je redukovaná na valéry šedi a hnědi, čímž jeho malby získávají na zemitosti a syrové materialitě. Výrazným elementem jeho obrazů, se kterým pracuje, je serialita, opakující se stejný motiv v kompozici obrazu. I když jsou Tichého malby výrazem velmi úsporné, ba na hranici minimalismu, jsou zároveň silně emočně vypjaté a niterné. Z jeho obrazů je možné téměř fyzicky pociťovat vztah k půdě, okolní krajině, což souvisí s jeho životem na venkově a také na vzpomínky z dětství, trávené u prarodičů na valašském venkově. Kurátor výstavy k Neumannově tvorbě píše: „Jeho sensitivitu oslovují nejobyčejnější věci tohoto světa vzniklé rukou člověka, dokonce i ty opovržené stejně jako přírodní jevy a pochody.  Nemanipuluje jimi, aby se staly odcizenými předměty, ale plně vnímá jejich přítomnost, jejich skutečnost a slyší jejich příběhy. Tato schopnost „být přítomen“ přirozeně vyplývá z nejranějších zážitků každodenního venkovského života v těsném kontaktu s vysokým nebem, větrem, deštěm, sluncem, s pevnou zemí, vegetací, s širým prostorem důvěrně prožívaným jako domov.
Současná výstava v Nové galerii je založena na komplementaritě dvou malířů – českého a bosenského. Opět a znova se ukazuje, že malba je univerzální vizuální kód překonávající hranice a příkopy neporozumění. A to je bezpochyby pouze a jen dobře.

 

Ukázka z výstavy:

Aldin Popaja

PopajaTichý 2Tichý 3Tichý 4

 

 

 

 

Oldřich Tichý

Tichý 1Popaja 2Popaja 3Popaja 4

 

 

 

 

 

 

 

Aldin Popaja, Oldřich Tichý – Řeč místa
Kurátor výstavy: Ivan Neumann
Trvání výstavy do 30. dubna 2017
Komentovaná prohlídka výstavy se uskuteční 24. dubna 2017 v 18 hodin.
Nová galerie, Balbínova 26, Praha 2, 12000

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 18 Duben 2017 11:44 )  

banner Pidivadlo

Partneři