Jakub Hubálek: Tajemství šedi

Email Tisk PDF

Hubálek Jakub před svým obrazem foto výřez czechcenterOd 31. ledna 2017 je v galerii Peron možné zhlédnout výstavu maleb Jakuba Hubálka (foto vlevo). Malíř zde představuje obrazy z poslední doby evokující pocit z nám neznámých starých fotografií.

 

 


Jakub Hubálek (*1983) v roce 2010 absolvoval v ateliéru Jitky Svobodové na AVU v Praze. Zabývá se především malbou, kterou se snaží propojovat i s jinými médii (fotografie, komiks, film atp.). Během svého studia na AVU absolvoval také stáž na mnichovské Akademie der Bildenden Künste v ateliéru prof. Anke Doberauer. Ve své malbě je typický svými figurálními kompozicemi lidí - nelidí malovaných výrazným a servítky si neberoucím malířským gestem majícím blízko k barokním mistrům.
Hubálkovy malby jsou něčím tajemné. Působí jako staré fotografie nalezené při vyklízení pozůstalosti po nám neznámém nebožtíkovi. Když si tyto fotografie začneme prohlížet, přijdeme na to, že jsou něčímGalerie-Peron-II fascinující, nevíme, kdo na nich je, ale dýchá z nich onen tajuplný šelest historie, který neumíme určit, a vlastně ani určit nechceme. Víme, že se to událo v minulosti, ale těžko definovatelné, pocit je stejný, jako když se díváme na Hubálkovy malby. Na jedné z nich vidíme třeba sedícího muže s nohou přehozenou přes nohu, tvář je bílá, schválně nenamalovaná (Model, 2017). Je slušně oblečen, oblek je však problematicky zařaditelný, může to snad být retromóda? Každopádně nám připadne, že držením těla připomíná filmovou hvězdu z třicátých let. Ale stále to nevíme jistě.
Jakub Hubálek pracuje v náznacích, nedořečených gestech, zastavuje čas před bouřlivým finále, je nevyzpytatelný jako počasí na horách. Tím zároveň otevírá divákovi široké hrací pole, kde se jeho fantazie může plně realizovat. Umí být abstraktní, z šedivých valérů buduje abstraktní prostor, zachycuje ektoplazmu těsně před zhmotněním přízraku.
Často pracuje s motivem jakési šikmé plochy, namalované zátiší padá, ale je znehybněno tahy štětce, kterými malíř operuje jako neurochirurg při obtížné operaci, která může navrátit zrak, ale může také skončit fatálně. Dívka ladných tvarů leží na zemi, nohy má nahoře opřené o přeházenou sedačku. Bohaté černé vlasy jsou rozprostřeny na podlaze jako rozlévající se oceán (Pause, 2017). Na druhý pohled se však zdá, že dívka může být mrtvá a její hlava leží v tratolišti černé krve. Vše působí nestabilním a znejišťujícím dojmem, divák je na pozoru a očekává vpád čehosi hrozivého. Ať tak, či onak, přihlížejícímu se tají dech.
Hubálek umí být v některých svých kompozicích dynamický, připomínající barokní mistry, pohyby štětce se snaží vyrovnat Velazquézovi či Fransi Halsovi. Namaluje obraz podle fotografie, kterou mu pošle kamarád z oslavy narozenin, ale úplně ji přetvoří, vdechne jí nový život, dotyky štětce vytvoří atmosféru, která je něčím znepokojivá, ale přesto či snad díky tomu neuvěřitelně živoucí. V jiném obraze se přiblíží Gerhardu Richterovi a dá nám vzpomenout na strýčka Rudiho.
Jakub Hubálek je výrazný malíř, přesvědčivý ve svých malbách a dovedný tvůrce malířských nálad a atmosfér. Figury v jeho obrazech jsou opravdu „untitled" nepojmenované, ale o to silně hovořící k citlivému divákovi, kterému dokáží zprostředkovat něco, co je opět „untitled", tedy bez názvu.

 

Ukázka tvorby:

 Jakub-Hubálek---AristocracyJakub-Hubálek---Happy-PeopleJakub-Hubálek---Pause

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jakub Hubálek - Untitled
Výstava potrvá do 25. 2. 2017
Galerie Peron
U Lužického semináře 12
118 00 Praha 1

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 09 Únor 2017 11:33 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB