Aenigma aneb Inspirace Steinerem

Fritz-Schulte---Bez-názvu---nedatováno---soukromá-sbírkaMalířství, sochařství, grafika, architektura, design, nábytek, knihy, oděvy, šperky i hračky – všechny tyto umělecké a řemeslné obory jsou zastoupeny na výstavě Aenigma, kterou připravilo Muzeum moderního umění v Olomouci v sále Trojlodí. Co více než stovku tvůrců z let 1911-2011 spojuje? Inspirovala je antroposofie, tedy duchovní nauka rakouského filozofa Rudolfa Steinera. Výstava, na níž se zápůjčkami podílejí instituce a sběratelé z Německa, Švýcarska, České republiky, Švédska, Polska a Ukrajiny, je celosvětově prvním pokusem o shrnutí stoleté historie antroposofického umění a jeho začlenění do dějin výtvarné kultury.

 

 

Dílo filozofa, přírodovědce, pedagoga, architekta a dramatika Rudolfa Steinera (1861–1925) se stalo zdrojem inspirace pro celou řadu umělců a uměleckých oborů. „Antroposofie, kterou sám Steiner charakterizoval jako stezku poznání, jež vede ducha v člověku k duchu v kosmu, skýtá bohatství duchovních impulsů pro umělecké vnímání i pro uměleckou tvorbu,“ vysvětluje David Voda, spoluautor koncepce výstavy, s tím, že počátky antroposofického umění se pojí s rokem 1913, kdy ve švýcarském Dornachu, u rostoucího sídla Antroposofické společnosti zvaného Goetheanum, vznikla umělecká a reformní kolonie.

 

Zatímco sám Steiner byl jako umělec v poslední době doceněn, inspirace jeho myšlenkami je dosud podle Vody zdokumentovaná pouze v souvislosti s takovými uměleckými veličinami, jako jsou Piet Mondrian a Vasilij Kandinskij nebo Joseph Beuys a Karel Malich. „Samotné antroposofické umění, tedy autorky a autoři, kteří se Steinerem přímo spolupracovali nebo jej následovali, stále na komplexní představení a odborné zpracování čekalo. A my jsme se vydali právě tímto směrem,“ přiblížuje motivaci k uspořádání mezinárodního projektu Voda.

 

Výstava sleduje vývoj antroposofického umění od švýcarských počátků až po současnost. Jeho různorodost se odráží již ve výčtu zastoupených uměleckých oborů a řemesel: malířství, sochařství, grafika, architektura, nábytek, design, oděvy, šperky, hračky, knihy. „Velkou část exponátů vystavujeme vůbec poprvé. Jedná se hlavně o předměty zapůjčené významným německým sběratelem Reinholdem Fäthem,“ upozorňuje Voda.

Představit sto let antroposofického umění prostřednictvím ukázek z tvorby více než stovky tvůrců přitom není snadný úkol, protože díla jsou rozeseta po celé Evropě. „Exponáty dorazily z veřejných i soukromých sbírek z Dornachu, Berlína, Stockholmu, Varšavy, Prahy, Budapešti, ale také ukrajinského Lvova. Tento transport byl vzhledem k situaci na Ukrajině velmi náročný, ale nakonec vše dobře dopadlo,“ podotýká produkční výstavy Štěpánka Bieleszová.

 

Jak upozorňuje Voda, mezi více než stovkou vystavujících autorů je i hvězda prestižních výstavních síní, švédská teosofka a antroposofka Hilma af Klintová (1862–1944). „Její mistrovské abstraktní kompozice doslova otřásly dějinami abstrakce. V posledních letech se stala výtvarnou celebritou. Vystavovala v New Yorku, Paříži, Mnichově, Berlíně i na benátském Bienále,“ vyzdvihuje význam švédské malířky s tím, že v Čechách bude její dílo k vidění teprve podruhé. „Z Nadačního fondu Hilmy af Klintové ve švédské Järně se nám podařilo zapůjčit vynikající obraz Labuť a kresbu,“ doplňuje historik umění.

 

Za zcela zásadní pro představu o dobovém kontextu pak ředitel olomouckého muzea Michal Soukup považuje zápůjčku z Muzea umění Moritzburg v německém Halle. „Kolegové nám zapůjčili dílo Alexeje von Jawlenského, průkopníka světové abstrakce.“ Dodává, že s muzeem v Halle intenzivně jedná o termínu reprízy výstavy Aenigma.

 

Zvláštní pozornost si podle Vody zaslouží i náročná instalace v sále Trojlodí, která v historii Muzea umění Olomouc nemá obdobu. „Antroposofické umění tíhne ke Gesamtkunstwerku, tedy spojování více druhů umění. Chceme, aby tuto uměleckou syntézu zažili návštěvníci na vlastní kůži. Proto jsme přímo do expozice instalovali trojici obytných ´pokojů´, a to Dětský pokoj, Obytný pokoj a Meditační místnost,“ popsal originální pojetí, které návštěvníky překvapí nejen vestavbami, ale také pestrobarevnou lazurní výmalbou minerálními přírodními pigmenty. Autor architektonického a výtvarného řešení výstavy, švýcarský architekt, designér a sochař Christian Hitch, pojímá výstavní prostor jako stezku poznání. „Ta končí v klenotnici, kde ukážeme bohatství a šíři antroposofického šperkařství a práci s barevnými skly,“ doplňuje.

 

Důležitou součástí projektu Aenigma je rovněž stejnojmenná publikace, kterou v jarních měsících vydá nakladatelství Arbor vitae v české, německé a anglické mutaci. Kniha shrne výsledky mnohaletého bádání a podle Vody má ambice být základní, metodickou prací v oblasti antroposofického umění.

 

Výstavu doplňuje bohatý doprovodný program, na jehož přípravě Muzeum umění spolupracuje i s Centrem ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov. Součástí projektu přitom byla již v loňském roce premiéra inscenace opery Pád Antikrista v Moravském divadle Olomouc, jejíž autor, německo-židovský skladatel Viktor Ullmann byl antroposofickými ideami hluboce ovlivněn. „Moravské divadlo má v této souvislosti pro návštěvníky výstavy Aenigma jedinečnou nabídku. Po předložení u nás zakoupené vstupenky získají desetiprocentní slevu na vstupném na reprízy opery, která nedávno získala cenu na pražském Festivalu hudebního divadla Opera 2015,“ doplňuje ředitel Soukup.

 

Ukázka výstavy:

Aenigma Muzeum umění Olomouc Foto Zdeněk Sodoma 3Aenigma Muzeum umění Olomouc Foto Zdeněk Sodoma 2

 

 

 

 

 

 

Aenigma Muzeum umění Olomouc Foto Zdeněk Sodoma

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB