Mozaika: Další důvod, proč by v Havířově měli být na nádraží pyšní


FOTO: Důl architektury  S havířovským nádražím by zmizela nejen jedinečná architektura, ale také pozoruhodné umělecké dílo.

Odbavovací halu havířovského nádraží zdobí velká skleněná mozaika o ploše 65 metrů čtverečních. „Až po usilovném pátrání jsme zjistili, že monumentální mozaika s námětem letící holubice je zhotovená podle návrhu světově proslulého umělce a sklářského výtvarníka Vladimíra Kopeckého,“ říká architekt Luděk Jasiok, který se mozaikou zabýval.
Dnes třiaosmdesátiletý Kopecký získal za své mozaiky, které dělal s Adrienou Šimotovou a Františkem Burantem, zlatou medaili na Expo 58 v Bruselu. To mu ještě nebylo ani dvacet sedm. Od té doby je jeho jméno pojmem, i když nejen ve sklářském oboru, ale i v malířství. Jeho díla najdeme i ve světových galeriích - například v newyorském The Corning Museum of Glass, v londýnském Victoria and Albert Museum, v kjótském Národním muzeu moderního umění či v Musée des Arts Décoratifs v Lausanne.
„České dráhy mají v majetku unikátní umělecké dílo, které má nevyčíslitelnou hodnotu a přesto ho chtějí zničit. Ukazuje to na fakt, že dráhy se o svůj majetek neumí starat a pravděpodobně jejich kroky řídí stavební loby a nikoliv zájem o zvýšení kvality a komfortu cestování,“ konstatuje architektka Lucie Chytilová, předsedkyně občanského sdružení Důl architektury, které usiluje o zachování nádražní budovy, architektonického díla bruselského stylu.
Mozaiku provedla mozaikářská dílna Ústředí uměleckých řemesel, nejvýznamnější česká firma tohoto oboru, která do počátku 90. let 20. století realizovala stovky muzívních děl podle návrhů řady vynikajících českých výtvarníků (mj. Kopeckého učitel Jan Kaplický, Adriena Šimotová, Jan Bauch, Mikuláš Medek a řada dalších). František Tesař, vedoucí dílny, která havířovskou mozaiku prováděla, je díky své mimořádné erudici, dlouhodobé praxi (podílel se na realizaci zhruba 400 návrhů) a výtvarnému cítění považován za jednoho z nejlepších odborníků oboru, který se mozaice věnuje od šedesátých let dodnes – i když je ročník 1936 – jako aktivní sklářský výtvarník i restaurátor.
Výtvarná a umělecká cena havířovské mozaiky je mimořádná a těžko vyčíslitelná. Vzhledem k mezinárodnímu věhlasu autora předlohy i vzhledem k exkluzivní, velmi trvanlivé, ale zároveň finančně náročné výtvarné technice toto umělecké dílo zhodnocuje nejen architektonickou, ale také tržní hodnotu stavby.
„Nechápeme, jak mohly České dráhy přistoupit k demolici budovy vedoucí ke zničení této cenné mozaiky, aniž by byl proveden kvalitní stavebně historický průzkum a zjištění věcné tržní hodnoty budovy,“ říká architekt Adam Guzdek a dodává: „To poukazuje na fakt, že tuto skutečnost pravděpodobně nechtěly znát, protože by to byla komplikace jejich rozjetých plánů.“
Cenu díla zvyšuje také smutný fakt, že sofistikovaná technologie skleněné mozaiky v České republice v podstatě zanikla. Absence výroby speciálního mozaikového skla činí z díla neobnovitelný a nenahraditelný artefakt, jehož umělecko-historickou hodnotu zesiluje kongeniální souhra výtvarného návrhu s architekturou a vynikající spolupráce dvou špičkových umělců. (Již prvotní koncepce interiéru výpravní haly počítala s nástěnným výtvarným dílem, které se realizovalo už v průběhu výstavby.)
„Vzhledem k provázanosti uměleckého díla s architekturou, nejen ideově, ale i technologicky, není možné provést transfer mozaiky. Podle vyjádření vedoucího realizačního ateliéru Františka Tesaře, se v tomto případě nedá dílo zachránit jinak než in situ. Předpokládáme, že i tento argument může pomoci při rozhodování o budoucím osudu havířovského nádraží,“ říká historička umění Marcela Gavendová.
Sdružení Důl architektury doufá, že po tomto zjištění České dráhy přehodnotí svůj názor a že demolici zastaví. „Nyní již není pochyb o tom, že nádraží a mozaika jsou cenné objekty, a pokud by zde došlo k demolici, tak České dráhy úmyslně zničí kulturní dědictví České republiky a také jedinečné umělecké dílo, na které mohou být občané Havířova pyšní,“ konstatuje Lucie Chytilová a dodává: „Čas a prostor pro zastavení demolice zde je. Stále probíhá stavební řízení, a je tedy možnost demolici zastavit, protože ještě nebylo vydáno stavební povolení.“

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB