Nové ve starém: Příklad k následování z Liberce (i odjinud)

Email Tisk PDF

Depozitar-Oblastni-galerie-v-LiberciKlub za starou Prahu už podesáté vyhlásil svoji cenu určenou pro novou stavbu v historickém prostředí. Je to cena nikoli pražská, ale republiková. Laureátem desátého ročníku je depozitář Oblastní galerie v Liberci.

Smyslem ceny je upozornit na skutečnost, že existují pozitivní příklady citlivých architektonických zásahů do památkově cenného kontextu. Porotu ceny tvoří 21 členů výboru Klubu Za starou Prahu, jemuž se odpradávna říká Domácí rada. Letos se diskutovalo hned o dvanácti stavbách, které by se mohly o cenu ucházet. Do finále se jich dostalo šest. „Třebaže stavební výroba v České republice prochází krizí, na počtu uchazečů o cenu to znát nebylo," hodnotí průběh nejnovějšího ročníku historik a teoretik architektury a předseda Ceny Klubu Za starou Prahu Rostislav Švácha. „V architektonickém řešení staveb pro historické prostředí, respektive těch zdařilých, se asi neobjevily žádné výrazně nové trendy, ale v rámci těch zavedených si architekti počínají invenčně a nápaditě."

Vítěz byl vybrán tajnou volbou. Stal se jím Depozitář Oblastní galerie v Liberci (autoři: Karel Novotný, Jiří Buček, Petr Čihák, Jan Duda, Jana Hlavová, Filip Horatschke z architektonického ateliéru SIAL), který se nachází v sousedství starých libereckých městských lázní, jež prošly adaptací pro galerii výtvarného umění. „Stojí v jedné z nejkrásnějších čtvrtí České republiky, vzniklých v éře pozdního historismu a rané secese na přelomu 19. a 20. století," říká Rostislav Švácha. A novostavbu komentuje slovy: „Vzdor formální bohatosti okolních staveb se autoři depozitáře rozhodli pro přísnou formu jednoduchého hranolu; i oni se tak představují jako minimalisté. Zvolili však pro tento strohý tvar správné měřítko a správně ho též umístili do uliční čáry, vzdor jiným úvahám, které doporučovaly depozitář jakoby schovat do hloubky pozemku."
Pozoruhodná je ovšem nejen novostavba depozitáře, ale projekt revitalizace někdejších městských lázní na sídlo Oblastní galerie v Liberci, který spojuje požadavky na ochranu památkově chráněné budovy lázní s potřebami živé kulturní instituce.
Laureát může být vždy jen jeden. Příkladem k možnému následování mohou být ale i stavby, které skončily s „pouhou" nominací. Ostatně, právě v tom spočívá poslání Ceny Klubu Za starou Prahu – nalézat vzory. Pozoruhodný na letošním ročníku je fakt, že si v něm dobře vedly zejména stavby z Moravy; Čechy ve finále Ceny zastupoval pouze Liberec a Praha úplně selhala.
Divadlo na Orlí v Brně (architekti Milan Rak, Alena Režná, Pavel Rada, Irena Burková, Ondřej Gaudl, Mirko Lev) se údajně dostalo do finále až po emotivní debatě a několikeré revokaci hlasování, což mimochodem ukazuje, že Domácí rada Klubu Za starou Prahu není žádný názorový monolit. Rostislav Švácha o této diskusi říká: „Budova stojí v jedné z nejcennějších částí brněnské památkové rezervace, v sousedství Měnínské brány a v bloku minoritského kláštera. Některým členům rady se zdálo, že budova svou přítomností přehnaně modernizuje kouzlo krásného starého místa. Za problematickou považovali i výšku provaziště divadla, které konkuruje výšce nedalekého minoritského kostela a poutá tak k sobě příliš mnoho pozornosti. Obhájci stavby naopak kladli důraz na fakt, že veřejná budova – studiové divadlo Janáčkovy akademie múzických umění – má na určitou velikost nárok i ve velmi cenném historickém prostředí." A k samotné stavbě Švácha dodává: „Svým elegantním i přísným neofunkcionalistickým stylem divadlo odkazuje na existenci mnoha funkcionalistických budov ve starém jádru Brna. Přední část budovy dodržuje měřítko starších domů v téže frontě Orlí ulice, zadní část s provazištěm opravdu tvoří ve svém prostředí novou dominantu. Stavba i teď provokuje k diskusi, zda nové dílo má nebo nemá nárok měnit konfiguraci cenné staré zástavby." Doplňme, že Divadlo na Orlí získalo Národní cenu za architekturu Grand Prix 2013 v kategorii novostavba a stalo se Stavbou Jihomoravského kraje 2012.
Rodinný dům s ordinací v Holešově (architekt Tomáš Možný) stojí v čele historické návsi města Holešova, zvané Plačkov. Autor pro něj opět zvolil moderní styl blízký funkcionalismu. „Domácí rada ocenila autorovu práci s měřítkem, které se nedostává do rozporu se sousedními domy, i určitou nevtíravost a skromnost, s jakou se dům chová ke svému zajímavému okolí," uvádí Rostislav Švácha.
Garáže a provozní budovy zahradnictví Národního centra zahradní kultury v Kroměříži umístili autoři (Antonín Novák, Petr Valenta, Eduard Štěrbák) na velmi citlivé místo, na okraj památky UNESCO, Podzámecké zahrady, a na dohled od kroměřížského zámku. Jejich budovy mají dřevěné pláště a tradiční formy střech, jaké by bylo možné označit za „archetypální". „Architekti se však dovedli vyhnout fádnosti a důmyslně si přitom pohráli s prostředky soudobého minimalismu," komentuje jejich snažení Rostislav Švácha. „Zanedbaný kout zámeckého areálu tak pozvedli na kulturní úroveň, jakou památka UNESCO má mít." Ostatně jeden z autorů, Antonín Novák, byl i díky této stavbě na nedávném veletrhu For Arch vyhlášen Architektem roku 2013.
Polyfunkční dům „Kovárna" v Mohelnici (Přemysl Kokeš) spoluvytváří okraj mohelnické památkové zóny; nároží dvou živých ulic starého města olomouckých biskupů. Autor, který před čtyřmi lety získal Cenu Klubu Za starou Prahu za polyfunkční dům na náměstí v Lanškrouně, si vybral pro svůj mohelnický objekt archetypální formy „domu s obyčejnou střechou" a „domu s obyčejnými okny". Podle Rostislava Šváchy podal však tyto formy s takovou mírou abstrakce, jaká dům bezpečně zařazuje mezi moderní projevy.
Poslední nominovanou stavbou je dostavba hotelu Arigone v Olomouci. Autoři (Alice Michálková, Pavel Pospíšil) zvolili pro svůj úkol archetypální výsledné řešení: „dům s okny", rozmístěnými pravidelně po jemně šrafované fasádě a nezvykle zahloubenými do její plochy. „Třebaže jde o řešení záměrně nevtíravé a až nenápadné – a tím i vhodné pro mimořádně cennou olomouckou část –, při pohledu zblízka si dobře uvědomíme, že tento dům je nový," uvádí Rostislav Švácha.
Laureáti Cenu Klubu Za starou Prahu převzali včera večer v Mlýnské kavárně na pražské Kampě. Symbolickou cenou se – kromě diplomu a lahve kvalitního vína s etiketou soutěže – stal tradičně historický výtisk Věstníku Klubu Za starou Prahu z roku 1913 (v tomto případě dosud nerozřezaný).

FOTO (nahoře):
Depozitář Oblastní galerie v Liberci
FOTO: Rostislav Švácha

Ukázky z projektové dokumentace Revitalizace městských lázní na galerii a dostavba depozitáře
REPRO: architektonický ateliér SIAL

lazne03lazne04

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 19 Únor 2014 13:47 )  


Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB