KomiksFEST: Školní výuka pomocí komiksu

Email Tisk PDF

KomiksFEST plakatS dobou od nástupu protektorátu do listopadu 1989 by se studenti a studentky středních škol mohli seznamovat i díky počítačové komiksové hře. Přibližuje atentát na Heydricha, odsun Němců či 50. léta.

Výukovou simulaci včera na KomiksFESTU v Praze představili někteří z autorů. Osmý ročník mezinárodní přehlídky komiksů, který se koná od středy do neděle, vyvrcholil dnešním programem. Podle výkonného ředitele akce Joachima Dvořáka zájem o komiksové příběhy v Česku roste.

"Komiks je naprosto skvělé médium, které umožňuje prolínání různými vrstvami umění, žánry. Dokáže velice rychle reagovat na společenská témata. Komiks nejsou jenom příběhy pro děti," řekl Dvořák. Podle něj komiksová tvorba přitahuje stále větší pozornost čtenářů, ale i galeristů a nakladatelů. Na trhu se tak dostává čím dál víc původních komiksů. Setkání s řadou tvůrců, představení nových knih či promítání si včera v pražském prostoru MeetFactory nenechaly ujít stovky lidí.
Komiksy mají i své ocenění s názvem Muriel. Tuto postavu vytvořil kreslíř Kája Saudek. Podle pořadatelů je to jedna z nejkrásnějších komiksových figur v Česku. Muriel za scénář dostal Pavel Čech za Velké dobrodružství Pepíka Střechy. To se stalo také domácí komiksovou knihou roku. Cenu za kresbu má Kateřina "Ktaiwanita" Bažantová za Brutto #7: Pippo a zlatý brouk. Nejlepší zahraniční knihou je Fotograf. Do síně slávy vstoupil výtvarník Adolf Born.
Komiksoví tvůrci se věnují moderní historii už delší dobu. Před pár lety ji představila už úspěšná komiksová kniha Ještě jsme ve válce. Dobu totalitních režimů má teď přiblížit komiksová počítačová hra, která by se do středních škol měla dostat v roce 2015. Skládá se z několika modulů. První zachycuje protektorát, druhý odsun Němců, třetí 50. léta. Další se připravují.
Zatímco první příběh je černobílý, ostatní získávají barvy. Hráči děj posouvají třeba kliknutím na bublinu s textem. Na výběr mají také různé otázky, osud se tedy může ubírat trochu jiným směrem. Komiks doplňují vystoupení neherců, kteří ztvárňují postavy v současnosti a dokreslují děj vyprávěním vzpomínek. I když to nejsou skutečné osoby, přednesené zážitky vycházejí z reality. Na scénáři i vyobrazených místech a situacích autoři spolupracují s historiky. V příbězích se objeví třeba kolaborant, vězeň koncentračního tábora, židovský mladík, romská dívka, převáděč přes hranice, emigranti či estébák.
Autoři podotýkají, že postavy nejsou černobílé, tedy ani čistě kladné, ani naprosto záporné. Mají tak mezi studenty vyvolat diskusi. "Není řečeno, kdo byl hrdina. Je to civilní. Jsou tam běžní lidé se svými problémy," řekl výtvarník Petr Novák, známý jako Ticho 762. Do komiksu převádí dobu protektorátu a 50. let.
V modulu se objeví také sběrný tábor pro Romy v Letech u Písku. "Snažíme se položit i tuhle otázku. Třeba ji někdo zvedne," doufá scénárista Martin Šinkovský. Podle grafika Richarda Alexandera ale hra žádné řešení nedává, má hlavně odstartovat debatu. Pomocí komiksu se mladí s historickými událostmi seznámí nenásilně, díky kresbám si je také snadněji zapamatují, dodal Alexander.
Nyní se hra testuje ve 13 školách. Využívat by ji měli učitelé hlavně v dějepisu. Dostat by se měla ale i na pulty.
Simulace vzniká v projektu Národní a kulturní identita. Financuje ji ministerstvo kultury. Podílejí se na ní experti filozofické a matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Stojí za ní organizace Post Bellum a Generation Europe.

Převzato z agentury ČTK

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 03 Listopad 2013 11:58 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz