Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi



Horní část obrazuObraz, který objednal arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, je jedním z nejvýznamnějších děl 14. století. Dílo je tradičně spojováno s osobností Mistra Theodorika, který, jak je známo, vytvořil spolu se svou dílnou kolem 130 desek pro Karlštejnskou kapli sv. Kříže. Nicméně obraz byl Theodorikem pouze ovlivněn, nevyšel přímo z jeho ateliéru.

Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi byl objednán pro roudnický hrad, letní sídlo biskupů. Obraz je pomyslně rozdělen na dvě poloviny. V horní části je trůnící Panna Marie s nahým ježíškem na klíně a po stranách klečící Karel IV. se svým synem Václavem IV. Každého z nich navíc doprovází patron. Karla IV. doporučuje Panně Marii patron Lucemburků sv. Zikmund a Václava IV. zase sv. Václav. Umístění Panny Marie do středu kompozice je symbolické, neboť Panna Marie představuje královnu nebes a je také samotnou personifikací církve. Její modrý šat je pro ni charakteristický. Modrá byla po červeni nejdražší barvou, tehdy ve středověku dostupnou, a tudíž mohla připadnout jen těm nejvýznamnějším postavám v čele právě s královnou nebes. To, že je Ježíšek na jejím klíně úplně nahý, jasně ukazuje na západní orientaci obrazu. V Byzanci by nikdy nemohlo být akceptovatelné vyobrazení nahého Ježíše Krista, dokonce ani na kříži. Další zajímavostí desky je jablko, které Panna Marie drží v ruce, a to z ní dělá novou Evu – tedy, vykupitelku hříchu Evy starozákonní.

Urbinský vévodaVe spodní polovině klečí v profilu Jan Očko z Vlašimi. Dodnes se historikové umění přou o to, proč je arcibiskup vyobrazen z profilu a ne z ánfasu, jako je tomu u ostatních postav na obraze. Jedna teorie tvrdí, že to muselo být kvůli slepotě arcibiskupa na jedno oko. Je doloženo, že Jan Očko, opravdu špatně viděl od narození na jedno oko a v průběhu života na něj úplně oslepnul. Analogii k tomu můžeme najít u italského umělce Piera della Francescy, který vyobrazil urbinského vévodu Federica da Montefelrno taktéž z profilu a i u něj je doložená slepota na jedno oko. U votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi má však tato teorie trhliny, jelikož prameny uvádějí, že Jan Očko byl slepý právě na levé oko – tedy to, které na obraze vidíme. Jiná hypotéza říká, že se arcibiskup chtěl alespoň nějak umenšit tímto zobrazením z profilu před Pannou Marií, kterou má přímo nad sebou. V obraze totiž není využitá hieratická perspektiva, odstupňování velikosti postav podle důležitosti, jinak v té době ještě stále obvyklá.

V dolní polovině je kromě preláta zobrazen sv. Vojtěch, který drží ruce arcibiskupa ve svých dlaních, za ním je pak sv. Prokop. Na druhé straně stojí za Očkem sv. Vít, jenž se ho navíc dotýká rukou. Jako poslední je zobrazena sv. Ludmila. Každý ze světců je dobře poznat podle svých atributů, které napovídají mnohé o provenienci obrazu. Sv. Vít má svojí tradiční palmovou ratolest, sv. Václav má svou typickou korouhev a svatováclavský čepec na hlavě. Žádná z postav nevrhá stín. Stíny obecně postavy časoprostorově zařazují, nicméně zde jsou umístěné jen v imaginárním prostoru na zlatém pozadí. Představují tak duchovní a nadčasové bytosti.

Obraz sice vyšel z kruhu dílny Theodorikovy, nicméně je zjevné, že v sobě nese už odlehčení postav, které jsou velmi odlišné od hmotných figur kaple sv. Kříže a předznamenávají příchod krásného slohu. Někteří badatelé se kloní k názoru, že tato deska tvoří důležitý spojovací článek mezi dílnou Mistra Theodorika a Mistrem Třeboňského oltáře. Třeboňský oltář je také velmi významné dílo deskové malby 14. století, Celý obraznejen pro země Koruny české.

Votivní Obraz Jana Očka z Vlašimi má velké rozměry, 190 cm na výšku a 100 cm na šířku. Je možné ho vidět ve stálé expozici Národní galerie v Praze v prostorách Anežského kláštera.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB