Dokument: Karel Srp o svém odchodu


ghmp logo copyŘeditelka Galerie hlavního města Prahy Magdaléna Juříková ozřejmila 7. ledna důvody, které vedly k odvolání dosavadního šéfkurátora Karla Srpa (a ke zrušení šéfkurátorského místa vůbec), tedy důvody ke kroku, který v médiích vyvolal řadu spekulací a dohadů. Její prohlášení jsme přinesli zde. Dnes dorazila odpověď Karla Srpa. Tiskneme ji v úplnosti:

Musím se ohradit proti prohlášení Magdaleny Juříkové „Proč odchází Karel Srp?" (z Galerie hl. města Prahy) ze dne 7.1. 2013, které obsahuje množství nepravdivých informací o mé osobě.

Nebyl jsem „druhý nejvyšší manažer instituce"; to zní sice pěkně nadneseně, nebyl jsem však ani šéfkurátor, jak jsem byl někdy oslovován. Moje pozice byla tato: vedoucí sbírkového úseku a kurátor sbírkových a mobiliárních fondů a řídila se striktně mou pracovní náplní podepsanou ředitelem GHMP 1. 1. 2010. Moje pozice byla na úrovni vedoucích dalších oddělení (např. ekonomického, správy budov, PR).

Všechny výstavy byly iniciovány mnou (jak vyplývá z mé pracovní náplně) nebo galerijními kurátory. Východisko v těchto projektech bylo vždy od galerie k externímu kurátorovi nikoli naopak. Třeba rámec právě probíhající výstavy Jana Švankmajera jsem s ním diskutoval již před čtyřmi lety, stejně tak tomu bylo u dalších výstav. Výstavy nepřicházely jakýmsi samospádem, ale v dlouhodobě několik let promýšleném výstavním plánu, který jsem měl připravený do roku 2015 přesně, do roku 2017 rámcově. Kolektivní práce v GHMP probíhala. Sbírkoví kurátoři soustavně zpracovávali (i když spíše zpracovávaly; jde pouze o ženy) galerijní fondy (např. malířství přelomu 19. a 20. století, Emil Filla, František Bílek, a měly následovat výstavy věnované dalším sbírkovým fondům). „Týmová práce" probíhala dost intenzivně: díky vůbec prvé revizi sbírkového fondu za činnost galerie, tedy od jejího založení – který jsem inicioval, kdy se kolektivně probírala správnost údajů na odborných kartách (datace, popis, jména, autorů, osobní údaje), která probíhala v letech 2011-2012, došlo k objevení nových „interních badatelských úkolů", které kurátory jednotlivých sbírek přivedly k další prezentaci galerijního fondu.

Právě proto, že „věda a výzkum" vždy byla hlavním cílem GHMP byla také tak vysoce hodnocena v očích odborné veřejnosti svými klíčovými projekty, za uplynulých dvacet let jak na poli monografických, tak kolektivních výstav, týkajících se 19. a 20. století. Je však na osobních odborných schopnostech jednotlivých sbírkových kurátorů zda by se případně i mohli do takto náročných projektů zapojit. Jelikož příležitostně sleduji domácí i zahraniční vědecký tisk, žádný jejich výstup jsem nezaznamenal, tzn. že v příležitostné soutěži s externími specialisty na danou oblast nemusejí vždy uspět.

Není pravda, že jsem směřoval své odborné výsledky do jiných institucí. Výstavy, na nichž jsem se podílel s dalšími kurátory, které proběhly v Galerii výtvarného umění v Ostravě, byly připravované vždy týmem několika kurátorů a GHMP byla vždy v tiráži uvedena jako „odborná spolupráce". Tato spolupráce probíhala vždy s ústním souhlasem vedení GHMP. Naopak je pravda ta, že paní Juříková za celé dva měsíce po svém nástupu svolala pouze jednu schůzku odborného oddělení, kde představila nového ekonoma, avšak, žádnou další schůzku nikdy nesvolala a nikdy neprojevila zájem o to, kdo má jaké projekty rozpracované. V GHMP jsem osobně vedl tři obsáhlé projekty skupinových výstav, jež se měly uskutečnit rok po sobě 2015,2016 a 2017 (tyto projekty vyžadovaly několikaletou přípravu), a tři obsáhlé projekty výstav monografických. Měly být svorníkem mnohaleté činnosti této instituce.

Paní Juříková se snaží vyvolat zdání, že jsem pro GHMP vůbec nic neuskutečnil. Pouze v loňském roce (2012) jsem kurátoroval výstavy do Veletržního paláce, dvakrát do Městské knihovny, třikrát na Staroměstské radnici a rozvíjel cyklus Start up. V GHMP jsem vydal šest katalogů o souhrnném počtu několik set stran. Výstavy jako Slovanská epopej a Krištof Kintera patřily vůbec k nejúspěšnějším výstavním projektům co do návštěvnosti. Nerad o své práci mluvím, avšak tento počet nejen vysoce překračuje aktivity místních kurátorů, ale obávám se, že i kurátorů dalších institucí.

Pomluvou je, že jsem se aktivně podílel na „přijetí Artbankdy do Collorodo-Mansfeldského paláce". S tímto projektem jsem neměl nic společného, nikdy jsem nebyl na žádném jednání o něm, ani jsem se nepodílel na jeho expozici. V paláci jsem byl pouze na zahájení, kde jsem prováděl radního pro kulturu. Nesignoval, ani nepodepsal jsem žádnou smlouvu. Kompetenčně tento palác pod mé oddělení nikdy nepatřil, kdyby ano, byl by uvedený v dvouměsíčním programu galerie.

Program výstav na rok 2013 byl již odevzdán s podrobnými rozpočty na MHMP jako každý rok během prázdnin 2012, kdy se projednává rozpočet na následující rok. Z ekonomického, ani odborného hlediska k němu nebyly výhrady. Kromě jedné výstavy, na níž sbírkové kurátorky stále pracovaly, by se dal realizovat v navrženém rozsahu. Podotýkám, že jde o předběžný rozpočet, za nějž jsem byl vždy odpovědný a který jsem po více než deset let, kdy jsem se o něj staral, nikdy nepřekročil. Výstavní plán GHMP byl hotový do roku 2015.

Výstavní program má vždy vlastní rozpočet. Peníze na akviziční činnost byly vždy přidělovány přímo z fondu MHMP. Bylo o ně několikrát žádáno, avšak pouze se příležitostně doplňoval fond Bílka.

Odpověď na otázku, proč odchází Karel Srp, je tedy třeba hledat někde jinde.

Využívám této příležitosti, abych poděkoval za projevy osobní i veřejné podpory, kterých se mi dostalo v souvislosti s výpovědí a zákazem vstupu do instituce, kde jsem působil téměř tři desetiletí.

Karel Srp, 16. 1. 2013

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB