Zdeněk Zbořil: Začíná mediální válka o interpretaci voleb do obecních zastupitelstev



 

volby 2018 ilustraceHádání se o interpretaci výsledků voleb je staršího data. Vlastně jsou tak stará jako volby samotné. Političtí komentátoři a analytici, lokálkáři i do přízně jakéhokoli sponzora se vtírající šmokové, odvážně, ale nikoli riskantně, přicházejí s přemlouváním všeho, co jejich konzumenti už vědí. Přesto jim to nedá a přesvědčují je o tom, že by tomu měli rozumět jinak.

 

 

 

Není to nic neobvyklého, ani nepřístojného, zejména pokud se tvůrci těchto formátů udržují na úrovni toho, co bylo nebo co právě je. Horší je to tehdy, když se pustí do přemýšlení o tom, co bude a kdo volby vyhrál nebo prohrál, aby mohl být prohlášen za nadějného nebo zavrženíhodného politika nebo politickou stranu či hnutí a jejich budoucnosti...

 

„Hádání z výsledku“ se už v 17. století považovalo na Pražském vysokém učení za nešvar, ale myslelo se tím jen sepisování „historie odzadu“. Tehdy ještě nikdo neznal, co to jsou noviny nebo internet a co to jsou závody s časem, který je vyhrazen šíření a zamlčování zpráv a informací.

 

Dnes je to mnohem obtížnější a stejně rychle, jak zpráva vzniká nebo zaniká, se objevují a mizí od nepaměti do propasti její autoři a producenti. Komentovat nebo třeba jen informovat o volbách jakéhokoli typu je samozřejmě dobou hojnosti pro autory takových sdělení. Aniž by je zajímalo, jak bude jejich sdělení sdíleno, vrhají se do víru svých úvah a pouštějí se do válek se svými, často jen smyšlenými protivníky.

 

Pokud se volí do nejvyšších zákonodárných sborů, je metodologie boje o interpretaci voleb dostatečně propracovaná a zažitá. Tyto instituce jsou v jistém smyslu strnulé a neměnící se, jediným vzrušením je vznik, proměna nebo zánik zájmových skupin, které se opakovaně ucházejí o prosazení, někdy i prosezení, svých šampionů do parlamentních lavic nebo, jak se někdy hezky říká křesel. Také jedná-li se o 200 poslanců a 81 senátorů je to stále ještě jednoduché, i když ne tak, jako když jde o většinovou volbu přímou volbu prezidenta. Horší je to s volbami regionálními, ale vůbec nejsložitější jsou volby do obecních zastupitelstev.

 

Desetitisíce kandidátů a tisíce míst, která mají být tímto výběrem obsazena, skrývají nejrůznější úskalí, kterým mnozí nedokážeme ani po téměř třiceti letech čelit. V českých poměrech jsou vlastně tradičními vítězi tzv. Nezávislí, kteří ve svých nejlepších letech obsazovali až 70 % zvolených zastupitelů. V letošních volbách, alespoň podle dosud známých neoficiálních výsledků, to bylo jen 48 %, ale těch na kandidátkách různých politických stran bylo okolo 13–15 % (3–4 strany a hnutí) a těch ostatních mezi 1–3 % nebo dokonce i méně.

 

V dosud publikovaných trochu předčasných analýzách a prvních komentářích se obtížně hledá, kam se těch tradičních 20–25 % kandidátů vytratilo. Zatím se nám podařilo najít jen jednu stručnou studii o tom, kde se tito zvolení nacházejí. František Roček, bývalý redaktor Ústeckého deníku, publikoval stručnou informaci, kterou nazval „Poučení z komunálních voleb 2018 v Ústí n/Labem“, a zjistil, že na kandidátkách různých politických stran jsou uváděni „žoldnéři“, jak s nadsázkou nazývá nečleny politických stran, kteří od nich ale získávají morální nebo materiální podporu.

 

V Ústí jich bylo na kandidátkách ČSSD, ODS a ANO 2011 mezi 50–54 %. (Detailní statistiky viz Roček F., výše cit. článek). Zajímavé ale také je, že jeho nadlidský pokus vyhledat podobně sloužící „nezávislé“ na celém území ČR se podle prvních dat začíná blížit podobným hodnotám. Zatím se je neodvažuje publikovat, protože je na počátku zkoumání tohoto zajímavého jevu a neví, zda se mu ho podaří dokončit. Snad jsme si zde mohli dovolit na tento zajímavý jev komunálních voleb upozornit, právě proto, že nepředpokládáme, že si ho někdo v mediích „hlavního proudu“ v nejbližší době všimne.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 08 Říjen 2018 14:36 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB