Zbyněk Fiala: Golfskému proudu mokvá ošklivá skvrna



 

golfský proudGrónský led odtává tak rychle, že to může zablokovat klimatizaci proudící kolem evropských břehů. Nebo naruší jiný mechanismus, který když selže, nemůžeme v létě dýchat a v zimě protopíme majlant.

 

 

 

Na předpovědích počasí je zatím nejpoutavější to, že čekají nejteplejší dny léta, a tak je tomu pravidelně už od začátku července. Lidé, kteří si zaplatili drahou cestu na jih, mlátí po setmění hlavou do zdi (přes den není na jakoukoliv činnost ani pomyšlení). Ale vydržet se to nedá ani doma. Co se to děje? Kdo nám vypnul klimatizaci? Podezřelá je studená skvrna v severním Atlantiku a další věci vynořující se rychleji než jakékoliv astronomické jevy, na které se odkazují popírači lidského vlivu na klimatické změny.

 

Letní klimatizaci a zimní ústřední topení Evropě obstarává Golfský proud. Je součástí globálního systému, který v naší části světa přináší k evropským břehům teplou vodu z jižních moří. Ta při průchodu Golfským proudem chladne a odpařuje se, což zase zvyšuje obsah soli. Na konci své severní cesty je tedy těžší, a to ji ponořuje u norských břehů a Islandu do hloubky dva nebo tři kilometry. V hloubce pak změní směr a vrací se pak podél amerických břehů zpátky na jih.

 

Celý tento systém, kterého se účastní jak teplo, tak salinita (je termo-halogenní), poskytuje Evropě nevyčíslitelné klimatické služby. Samotný Golfský proud i jeho návratová fáze – souhrnně s trochu matoucí zkratkou AMOC – zmírňují klima jak v létě, kdy u nás slunce svítí déle, tak v zimě, kdy svítí méně. Posouzení míry jeho vlivu je poměrně snadné. Stačí porovnat naše podnebí s poměry na podobné severní šířce, kde jeho zmírňující povrchová fáze nepůsobí, třeba na jihu Grónska nebo na Labradoru.

 

Takhle to funguje odedávna, ale v dobách ledových, přinejmenším v té poslední, která trvala 100 tisíc let a skončila před 12 tisíci lety, byl Golfský proud podle posledních zjištění ochromen. Když se pak začalo oteplovat a znovu se vrátil, nebylo to bez zakolísání. Jak všude odtávaly kilometry vysoké ledovce, dostalo to po dvou tisících letech takovou dynamiku, že sladkovodní jezera, která se nahromadila v Severní Americe, prolomila cestu do moře, a vrstva sladké vody na povrchu Atlantiku narušila mechanismus proudu. Výsledkem bylo období globálního ochlazení.

 

Oteplení způsobilo ochlazení, je v tom trochu chaos. Ale přesně tento výraz používají klimatologové, kteří varují před důsledky opakování zmíněného jevu v důsledku prudkého odtávání arktického a grónského ledu.

 

Přesnější data o chování Golfského proudu máme za posledních 14 let. Po tu dobu se sleduje pomocí podmořského kabelu, který výzkumníci natáhli, aby mohli po jeho severní dráze snímat změny salinity. Zatím zjistili hlavně to, že Golfský proud má obrovskou proměnlivost, informuje Laura Jacksonová z britského státního meteorologického úřadu. „Značnou část poklesu aktivity možná připíšeme sezónním změnám.“ Tedy značnou část, ale nikoliv všechno.

 

Co by znamenalo narušení Golfského proudu dnes? Vlny extrémních veder v Evropě budou častější. Ztratí se pravidelnost monzunových dešťů v Africe a Asii, což přinese hlad pro stamiliony lidí. Zrychlí se zvyšování hladiny oceánu, nebezpečné zvláště v situacích, kdy hurikány ženou obrovité vlny na pobřeží.

 

Nejde o plané varování. Stefan Rahmstorf z Potsdamského institutu pro výzkum klimatických změn sledoval proměny povrchových teplot oceánu za období od roku 1901 do roku 2013. Většinou šlo o oteplení, ale v severním Atlantiku se vynořila oblast, která chladne, zejména po roce 1970.

 

V době publikace jeho zprávy, roku 2015 zasáhla Evropu vlna vražedného horka, a ukázalo se, že může mít souvislost s uvedenou studenou skvrnou v severním Atlantiku. Poukázala na to Aurelie Douchezová z Národního oceánografického střediska v britském Southamptonu. Zjistila, že v minulosti se zvyšovala pravděpodobnost podobných vln horka v době, kdy byl vývoj zmíněné skvrny intenzívnější.

 

https://www.newscientist.com/article/mg23931890-100-extreme-heat-why-its-origins-could-lie-deep-in-the-atlantic/

 

Možná, že to nesouvisí ani tak s oceánem, jako s vrchními vrstvami atmosféry. Studená skvrna v místech, kde nemá co dělat, může podle jiných narušovat tryskové proudy ve výšce desítek kilometrů, roznášející sluneční energii kolem planety. Jejich mechanismus je odvozen od teplotních rozdílů mezi rovníkem a polárními oblastmi. Jenže to je veličina, která se v posledních letech dostala do prudkého pohybu. Tryskové proudy ztratily původní kruhový tvar, protože teplotní rozdíly, které jej formovaly, jsou ty tam.

 

Technicky máme ledovou dobu stále, je definována jako období s alespoň částečným trvalým zaledněním planety. Zbytky toho, co kdysi pokrývalo daleko podstatnější část Země, máme v polárních oblastech nebo v Grónsku. Ale právě polární oblasti zaznamenávají dvakrát vyšší tempo globálního oteplování a podstatně vyšší důsledky klimatických změn. Je to dáno tím, že odtávající led odhaluje tmavší pevninu či tmavší moře, a to pak přijme za dlouhých dnů severského léta více tepla než nižší zeměpisné šířky. Na severu Norska, na polárním kruhu, letos do konce července zaznamenali už 9 tropických dní s teplotami 30 stupňů.

 

Zejména grónský ledovec odtává tak rychle, že obrovské množství odtékající sladké vody vstupuje do cesty Golfskému proudu, a ten už to nemusí ustát. V zimě 2010 bylo zjištěno, že intenzita Golfského proudu klesla o 30 procent, ale v následujícím létě se obnovila. Proběhne to vždycky tak? Během krátké doby nelze odlišit výkyv od trendu, ale je tu tolik dalších jevů, působících stejným směrem, že obavy z trvalé změny jsou namístě.

 

Pokud jde o atmosférické „tryskové proudy“, dalšího podezřelého v případě „nesnesitelný hic“, kdysi jsem zaznamenal populární výklad v týdeníku New Scientist, že tyto proudy nyní připomínají „líného hada“. Jeho tělo se svíjí v zákrutech, sahajících daleko mimo obvyklé dráhy. A tak jednou proudí horký africký vzduch vysoko na sever (jako teď) a jindy drsný arktický vzduch třeba až do Afriky.

 

Lenost tryskových proudů způsobuje, že když je sucho, je dlouho, a když začnou valit proudy deště, taky to nemusí brát konce. Počasí se zasekne a není s ním k hnutí. Trend míří ke zhoršení, protože ve vyšších šířkách jsou klimatické změny větší, takže motor tryskových proudů má stále méně paliva (rozdíl teplot klesá).

 

Ať už tedy mokvá ona ošklivá skvrna Golfskému proudu dole v Atlantiku nebo tryskovým proudům vysoko v atmosféře, klimatické změny začínají nabírat tempo. Žádný z těch proudů nedokážeme opravit napřímo, ale přesto je toho dost, co lze zvládnout na dosah ruky. Vedle velké klimatizace je i ta malá, místní, kterou obstarává třeba voda v krajině. Ta chladí při odpařování ve dne a uvolňuje skupenské teplo při kondenzaci v noci. Velké lesy zase natahují a udržují deště. Nejvíc vody na pevnině nehledejte v řekách a přehradách, ale pod vegetací a v dobře udržované půdě se správným obsahem organické hmoty.

 

Víc než miliardy korun tady pomůžou dobře nastavená pravidla. Začněme s tím, že současní ministři zemědělství i životního prostředí tohle vědí. Teď jen, aby se nebáli a dostali prostor.

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 09 Srpen 2018 12:25 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB