Ekonomická filosofie pro 21. století



 

hlavy-ilustrace13.června se konal v Poslanecké sněmovně seminář "Ekonomická filosofie pro 21. století", který se byl pod záštitou poslance Jiřího Kobzy, který se zabývá (dle pozvánky) "teoretickou reflexí výrazných proměn světové i domácí ekonomiky a hospodářské politiky v posledním, zejména v souvislosti s expanzí globalizačních a integračních trendů"

 

 

 

Moje stručná charakteristika a úvodní poznámka k dalšímu

Složení vystupujících i publika je velmi zajímavé. Doposud nejreprezentativnější setkání tří složek: Akademické obce, politické reprezentace, aktivní odborně kvalifikované veřejnosti. Pokusím se monitorovat průběh, přitom tak, abych vystihnul jen to nejdůležitější a aby podání bylo srozumitelné, zajímavé, dávalo ucelený přehled. (Toto píšu po prvních třech vystoupeních a zatím je to velmi zajímavé).

 

Monitorování průběhu:

Okamura (zahájení): Lokalizace výrob a další technologické proměny = ekonomický základ decentralizace. Kritika vize centrálních zdrojů, centrálních norem, centrální kontroly, centrálního omezování jednotlivce. Proti tomu více demokracie, více svobody pro jednotlivce. Odvolal se na ekonoma Milana Zeleného.

 

Hampl: V době růstu ekonomický systém generuje chudobu. Ekonomové problém nevidí. Jak je to možné? Kritika akademické vědy. Rozpad základních hodnot. Absurdity, např.: Máme kapitalismus a většina lidí žije ze státních peněz. Problém zadlužení je převážně problém zneužití lidí s nižším IQ. Minulý režim skončil na zaostávání. Model korporátního socialismu se neosvědčil, hledáme zcela nový model ekonomiky. Problémy, se kterými je nutné se vyrovnat: 1. Zdrojem největších příjmů je dobývání renty. 2. Vláda nadnárodních monopolů. 3. Neúměrné potlačování šedého trhu. 4. Stále větší potlačování běžného podnikání regulacemi. 5. Statisícům lidí je bráněno vstupu na pracovní trh (korumpování dávkami, demotivací exekucemi). 6. Akademická věda ignoruje reálné problémy.

 

Ševčík: Žijeme v postmoderní a postdemokratické společnosti pod nadvládou mediokracie. Doprovázeno pokusy o zvrácení výsledků voleb organizovanými nátlakovými akcemi. Problémem nejsou selhání trhu, ale selhání byrokracie a selhání politiků, kdy systematicky dochází ke zneužívání tzv. "veřejného zájmu". Jsou porušována základní ekonomická paradigmata, i to, co považoval za samozřejmé Keynes: 1. V období růstu se nevyrovnávají deficity. 2. Vše se řeší naléváním peněz do ekonomiky. 3. Neúměrně se rozšiřuje veřejný sektor. 4. Staré členské země ve velké většině neplní svá vlastní dluhová kritéria. Proti monetizaci dluhu. (Moje poznámka: Ještě horší je, když globální bankovní systém umožňuje monetizaci cizích veřejných deficitů.) Řešení? Návrat k osvědčeným původním paradigmatům ekonomie a chápání ekonomiky. (Moje poznámka: Významné, ale samo ještě nestačí.)

 

Skopeček: Název měl být raději: "Jak zbourat socialistický ekonomický systém?" Bude SPD zbabělá a přihlásí se k některé verzi socialismu, nebo se přihlásí k individuálním svobodám a trhu? (Moje poznámka: Když se na libovolný tržní akt podíváme jako na řešení kooperativní hry, na první pohled uvidíme, že problém s trhem není tak jednoduchý, viz: http://radimvalencik.pise.cz/5783-vize-218-analyza-trhu-1.htmla další dvě pokračování.) První krok: Vrátit do veřejnosti diskusi o základních ekonomických otázkách, která probíhala na začátku 90. let. Návazně bude nutné dramaticky reformovat EU.

 

Hejlek: Z hlediska historického nadhledu (jako třeba dnes pro nás středověká filozofie) jsou liberalismus a socialismus jednovaječná dvojčata. Není mezi nimi tak dramatický rozdíl, jak se zdá účastníkům sporu mezi příznivci jednoho či druhého. Můj pohled je z pozice tradičních pospolitostí. Trh není tak nevinný, závisí, kdo se ho zmocní. Musí být udržen v mezích, do kterých patří, a vykázán z oblastí, do kterých nepatří. Světu vládne globální plutokracie, tj. téměř neviditelná neuvěřitelně uzoučká vláda lidí s neuvěřitelně velkou mocí, která živí armády politiků, novinářů, akademických pracovníků, příslušníků showbyznysu a ne nevýznamné pracovníků reklamy. Problém rovnosti nelze plně řešit, diskriminaci lze odstranit jen částečně. Proti monopolům, podpora komunitního vlastnictví, kontrola měny, význam menšího podnikání.

 

Skála: Napříč stále větším spektrem sílí poznání, že stávající rámec vývoje ekonomiky se vyčerpal a je nutná poměrně zásadní změna. Jedna z příčin – výrazná záměna práce technikou. Rovněž tak může přijít mnohem větší krize než v roce 2008. Jen na dividendách odchází z české ekonomiky 8-9 %. K tomu marže z reexportů (např. přes Německo 60 % exportu z ČR do Číny apod.), transfer přes vnitropodnikové ceny, atd. Pak dochází na základní životní podmínky – např. bydlení. Tři možnosti: 1. Vyřeší to ruka trhu proti vůli jakýchsi socialistických spiklenců. 2. Přes tzv. "sociální podporu" (bydlení apod.) se budou z veřejných rozpočtů do soukromých kapes těžit stále větší a větší prostředky. 3. Solidaritu uvnitř ČR a svéprávnost navenek, abychom nebyli dojnou krávou – potřebujeme základní, tj. vskutku gründerské průlomy podnikatelského veřejného sektoru. Lze ufinancovat z mrtvých aktiv ČNB.

 

Beran: Nutno vidět prizmatem energetické udržitelnosti ekonomiky. Velká rizika z technologických důvodů už od roku 2022.

 

Loužek: Je globalizace nevyhnutelná? Globalizace je mnohorozměrná a vrstevnatá. Statistiky za uplynulých 100 let na nějaké zásadní změny v integraci neukazují. (Moje poznámka: Pokud chápeme globalizaci jako prostředí, které vyvolává radikální zesílení globální konkurence, tak se o podstatnou změnu jedná.) Z trojúhelníku "globalizace-národní stát-demokracie" jsou dosažitelné vždy jen dva vrcholy. Aktuálnost této otázky z hlediska současných referend o vystoupení z většího celku. Optimální velikost států – porovnat náklady se zisky pro udržování většího celku. Velké státy se chovají jako sloni v porcelánu. Zkušenost ukázuje, že státy se mohou rozdělit demokraticky.

 

Lipovská: Vznik a vývoj EU jako postupné vaření žáby. (Moje poznámka: Velmi pěkně ilustrováno na faktech.) Zneužití krizí k postupným krokům integrace. Evropská centrální banka porušila smlouvy týkající se měnové integrace, tudíž ani my těmito smlouvami nejsme vázáni. Euro může vést k dezintegraci EU. Srovnání tvorby společných jmen (jako jazyka ekonomie) s umělými jazyky. Popis praktik účelového falšování maastrichtských kritérií v době vzniku EU. Z hlediska mnoha zásadních ekonomických parametrů v současné době eurozóna diverguje, což je přímo proti logice měnové unie. Existuje "severní" a "jižní" křídlo EU, ale v úplně jiné podobě a podle jiných principů, než se říká.

 

Krejčí: Připomenutí: Spengler – "Zánik Západu". Naše západní civilizace je příliš sebestředná. "Vyprahlost evropského ducha." Hlavní problémy: 1. Zadluženost nejvýznamnějších zemí (i té nejvýznamnější). 2. Pokračující a nezadržitelná divergence bohatství v rozvinutém světě. Průmysl 4.0 – jak zaměstnat zbytečné lidi? 3. Přírodní procesy typu oteplení. 4. Nárůst populace.

 

Předběžné shrnutí

Velmi se podařil, a to přes velmi odlišné pohledy (nebo právě proto?) Všichni asi cítí, že nás čekají složité doby. Ze vzájemných reakcí vystupujících i v diskusi, kterého se účastnilo publikum, bylo cítit určitou sounáležitost přítomných.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 14 Červen 2018 08:14 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB