Radim Valenčík: Na adresu (ne)pochopení díla K. Marxe



 

karlMarx foto archiv5.května se mnohé psalo k dvoustému výročí narození Karla Marxe a také k oslavám spojených s odhalením jeho 4,4 metru vysoké bronzové sochy v rodném Trevíru. O Marxovi jsme se zmiňovali v souvislosti s Prvním májem v článku „Novodobá byrokracie a „nová třída“ .

 

 

 

Na adresu (ne)pochopení díla K. Marxe napsal trefnou poznámku Radim Valenčík ke kritice nového programu KSČM. Komentář k tomu níže uvádíme. Celý text můžete číst ZDE.

 

Nějak se mně zdá, že spousta lidí, kteří se pozitivně či negativně o Marxovi vyjadřují, kteří se na něj odkazují či kteří jej odmítají, případně zavrhují, nikdy poctivě jeho hlavní texty nečetla. A to ani v rozsahu dejme tomu souhrnně 80 stran (což je takový vzorek pro to, abychom pochopili hlavní myšlenky kohokoli). Poctivě číst znamená číst s pochopením, s respektováním způsobu vyjadřování, s vnímáním vnitřních motivací autora.

 

To neumí každý, ale mělo by to patřit ke všeobecné kultuře každého člověka. Nelze si vzít jen jednoho autora a začít ho uctívat jako modlu, číst přes jeho způsob vidění světa vše ostatní. To vede k jednostrannosti a úpadku ducha. Dobrou prevencí proti tomuto nebezpečí je studium dějin filozofie, snaha dobrat se toho, o co jednotlivým myslitelům šlo, jak na sebe navazovali, a to jak v pozitivním, tak i kritickém smyslu. Pak teprve člověk začíná myslet, ale nejen myslet, ale i žít jako člověk v pravém smyslu toho slova. Jako člověk schopný tvůrčího přesahu. Jako člověk schopný pochopit toho druhého a převzít z jeho pohledu na svět to, co obohatí jeho samotného.

 

Pak je možné pochopit jak smysl, tak i reálnost pohledu na svět, který vychází z představy, že společnost, o kterou jde, ke které by měla směřovat vize, je společnost, v níž svobodný rozvoj každého člověka je podmínkou rozvoje všech. Přitom smyl lidského žití a bytí, jako reálné bohatství života člověka se chápe právě to, že se člověk snaží svůj život založit na plném a svobodném rozvíjení svých schopností (a nikoli na hromadění majetku či dobývání vrcholů moci). Kdo takto pochopil Marxe, četl ho dobře, ten kdo nechápe, že toto je to hlavní, na čem je založeno Marxovo dílo, ho buď nečetl (četl jen jeho převyprávění někým jiným), nebo ho četl s klapkami na očích, povrchně, s cílem potvrdit si o něm předem přijatou představu (ale pravděpodobnější je spíše to první).

 

Nyní něco konkrétního

Dostal jsem reakci od hlavního autora "Postkladenského programu KSČM" na kritiku tohoto programu, kterou jsem před časem napsal a uveřejnil. Před zveřejněním "Reakce na dupliku" si dovolím jen menší metodologickou poznámku: Marxovo pojetí člověka se velmi výrazně liší od toho, se kterým přichází neoklasická ekonomie, tj. člověka pojatého jako subjekt, který maximalizuje svůj užitek (ve smyslu prožitku či požitku). Zakladatelé neoklasické ekonomie (mezi nimiž dominuje zvlášť Eugen von Böhm-Bawerk) si byli vědomi, že se jedná jen o model, nikoli o to, jaký člověk skutečně je. Považovali však tento model za užitečný, aby se vytvořil určitý ekonomický koncept (resp. celá teorie) lidského chování a rozhodování. To se jim podařilo a neoklasické ekonomie je dobrým základem vysvětlení velkého množství otázek, vytvořila své vlastní metody a její přínos je nesporný. Jako v případě každého modelu je i její vypovídací schopnost omezena, a to jak z hlediska předmětu, tak i historického vývoje lidského myšlení v kontextu lidských dějin. Jak jsem nedávno napsal (ještě před tím, než jsem dostal "Reakci na dupliku"), dnes potřebujeme překročit mantinely neoklasické ekonomie směrem k té, která je schopna objasnit problematiku přeměny volného času v rozvoj schopností člověka, resp. dát koncepci řešení tohoto problému. Potřebujeme to, co nazývám ekonomií produktivní spotřeby, která vychází z jiného modelu člověka.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 10 Květen 2018 12:01 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB