Připravuje se další Národní třída. Porodí majdan?

Share on Myspace


Ondráček Zdeněk rok 1989 foto youtubeV den slavných výročí vítězství Hitlerovy NSDAP v roce 1933 (získala 44 % hlasů) a úmrtí Stalina v roce 1953 se chystá velká demonstrace na Národní třídě: má přijít až 17 tisíc lidí. Jdou protestovat proti Ondráčkovi.

 

 

 

Zvolení Zdeňka Ondráčka do vedení komise pro kontrolu GIBS naštvalo dost lidí. Někteří od nadávání na sociálních sítích přešli ke konkrétním akcím. V pondělí se na Národní třídě v Praze uskuteční protest proti zvolení Zdeňka Ondráčka. Za prvních několik hodin od zveřejnění události přislíbily účast čtyři tisíce lidí. Dalších 13 tisíc má o akci zájem. Oba počty rychle rostou.

 

„Jasné vyjádření nesouhlasu se zvolením komunisty Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS. Člověk, který coby příslušník komunistické policie mlátil během Palachova týdne v lednu 1989 vlastní spoluobčany, nemůže být v tak vysoké a důležité funkci,“ uvádějí pořadatelé akce.

 

Sraz na Národní třídě je dnes 5. března od 19 hodin.

 

Minulost a přítomnost

Jak kdysi vtipně uvedl K. Marx svou knihu „Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparte“:

 

"Hegel kdesi poznamenává, že všechny velké světodějné události a osoby se tak říkajíc přiházejí dvakrát. Zapomněl dodat: jednou jako tragédie, po druhé jako fraška."

 

Hned na to navazuje touto myšlenkou:

„Lidé sami dělají své dějiny, ale nedělají je tak, jak jim napadne, za okolností, jež si sami zvolili, nýbrž za okolností, jež tu byly před nimi, jež jsou jim bezprostředně dány a jež zdědili z minulosti. Tradice všech mrtvých pokolení tíží mozek živých jako můra. A právě tehdy, kdy se zdá, že lidé jsou plně zaujati tím, aby provedli převrat v sobě a kolem sebe, aby vytvořili něco nebývalého, právě v takových epochách revolučních krizí vyvolávají úzkostlivě duchy minulosti, aby jim sloužili, vypůjčují si od nich jména, bitevní hesla, kostýmy, aby v tomto starém a ctihodném převlečení a v této vypůjčené řeči sehráli nový výstup světových dějin.“

 

A ve stejném duchu pokračuje dál. Upozorňuji každého na riziko, že pokud si text online otevře, už se od něj nemusí odtrhnout a bude číst až do konce. Je to jedna z nejčtivějších a nejpoučnějších prací starého mudrce, ve které podal solidní výkon, mj. proto, aby tento ješita ukázal, že je schopen konkurovat i V. Hugovi.

 

Mě, když jsem výzvu těch, kteří volají po slušnosti drahošovského typu (po zkušenostech s nimi je nazývám „SLUŠŇÁCCI“), napadlo něco jiného. Před několika desítkami hodin, vlastně před chvílí (takže to mám ještě v živé paměti), jsem napsal reakci na poměrně solidní výkon ČT v dokumentárním pořadu o Lidových milicích, viz.

 

Zde jsem mj. uvedl:

„Tehdejší vedení strany se ideově zcela vyprázdnilo. Nemělo ani vizi, ani představu o příčinách tehdejších problémů a neznalo ani cestu, jak se z dané situace dostat. – Nepřipomíná to něco?“

 

(V článku jsem na to upozornil zejména proto, abych odůvodnil to, že nejenže nemělo smysl tehdejší vedení podporovat, ale naopak – bylo potřeba podpořit tlak na změny.)

 

A to je právě to, oč tu běží. Ti, kteří dnes chtějí opakovat únorové praktiky z roku 1948 či listopadové z roku 1989, nechápou, že jsou mimo mísu. Změny u nás jsou nutné, ale nemůže je dělat ten, kdo symbolizuje ideovou vyprázdněnost, kdo reprezentuje selhání polistopadového vývoje, kdo nikdy nepochopil, o co jde, kdo (řečeno stejnými slovy, jaká se používala na adresu vedení KSČ před listopadem 1989) „nic nepochopil a z ničeho se nepoučil“.

 

Ti, kteří kritizují Únor 1948 a současně by rádi sami použili únorové praktiky, se ocitli mimo vývoj vyzrávání a dozrávání společenského vědomí a sebevědomí. Většinové veřejné mínění začíná chápat, o co jde, a nespokojí se s cinknutou hrou.



 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 06 Březen 2018 15:21 )