Proč si znovu a kdekoli zapálit

Email Tisk PDF

cigarety ilustraceŘekl bych, že tažení proti kouření je typickým tažením proti zástupnému problému.

 

 

 

Skutečné problémy existují. A stát? Místo jejich mýcení ničí muže a ženy s cigaretkou mezi rty. Pročpak asi státu na jejich zdraví tak velmi záleží? Odpovídám: Státu na jejich zdraví nezáleží a příčina zákazů je jiná. Jaká? Odpovězte si sami, protože tu nechci a snad ani nesmím šířit konspirační teorie. Ale nakolik doopravdy škodí pobyty v blízkosti kuřáků kupříkladu vaším plicním sklípkům anebo dokonce tlukotu vašeho srdce, je otázka, a tzv. pasivní kouření zůstává, pokud to ještě nevíte, jen pojmem z ranku demagogie.

Kdyby odsud nepocházel, asi byste nemohli jet s kočárkem po auty užívané ulici. I vdechování výfukových plynů vaším potomkem u autostrády totiž hrozí a neříkám, že je zcela bezpečné, vím však, že třeba vztah mezi pobyty v zakouřeném lokále a rakovinou nikdy nebyl prokázán žádnou skutečně odbornou studií.

Jako je naopak stoprocentně prokázán vztah rakoviny a toho skutečného kouření. Punktum.

***

Na světě (a dívejme se naň demokraticky) kouří dnes asi čtvrtina populace. Takže... Takže jsme jako nekuřáci sice v převaze, nicméně převaha tři na jednoho je dle mě argument víc než chatrný. Ba je ubohý. A co víc? Restaurace, bary, kavárny, vinárny a četné další podobné podniky dnes jen málokdy patří státu. Spíš bývají opečovávány povolanějšíma rukama nějaké firmy (a stát firma rozhodně není) či (a to ještě spíš) nějakého soukromníka.

Ti a jen ti by taky měli rozhodovat, zda zakážou kouření v prostorách, jež si vydobyli a jež jim náleží.

Ale ano! Ano, mohl bych teď úvahu různě a relativizovat. Ale proč? Neodpovídáme každý sám za sebe? Odpovídáme; a sníží-li se někde v hospodě návštěvnost či naopak se návštěvnost zvýší, je přece vždy věcí hospody. Úvahu, která vás teď napadla, a podle níž je každý človíček prvořadě výrobní jednotka či dokonce jen výrobní prostředek, který nesmí sám sebe jakkoli poškodit či opotřebovat, odmítám; a pokud ji neodmítáte vy, jistě kuřáky budete dál napadat. I konejte. Na diskusi je ovšem podle mě zcela jiná otázka.

Nemělo by se znovu povolit kouření v biografech? Podle mého názoru ano. A zrovna tak bych dovolil kouřit v Národním divadle. Argumentovat, že by „mohlo dojít během představení k požáru“, je už zažité, uznávám, ale i dětinské. Tak argumentujeme ze setrvačnosti a aniž bychom nad věcí jakkoli plodně přemýšleli.

Ostatně i u benzínových pump bych kouření povolil (ale nevynucoval), vždyť potenciálních sebevrahů a šílenců je v populaci vždy jisté procento, ani oni však nejsou až tak šílení (a sebevražední), aby letargicky čepovali pohonné hmoty a oklepávali popel do nádrže. A v autě navíc musíte být střízliví, či ne?

Poslední odstavec berte však přece jen raději jen co pokus o „finální“ humor; ani já ten odstavec nemyslím stoprocentně vážně.

Ještě totiž pamatuji „doutníkovou“ scénu z železničního přejezdu v komedii Neobyčejná dobrodružství Italů v Rusku.

 

 

(Publikované názory nevyjadřují stanovisko redakce Literárních novin.)

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 


Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB