Pozitiva konce radaru v Čechách


radarObamovo rozhodnutí v případě protiraketové obrany bylo uváženým krokem politika, který zvažuje pohyb na šachovnici světové politiky na několik tahů dopředu v několika variantách.

Barack Obama měl několik možností. Jednou z nich bylo slepě pokračovat v Bushových šlépějích. Tím by sice dostál smluvním ujednáním s Českem a Polskem, ale na mezinárodním poli by ztratil manévrovací prostor tolik potřebný pro řešení celé plejády mezinárodních otázek, které zdědil po Bushově vojensko-politické křeči. To ale nezapadalo do Obamovy nové zahraničně politické koncepce. Americký prezident tak udělal totéž, co každý rozumný šachista - obětoval českého pěšáka a polského rádoby střelce, aby získal herní iniciativu s možností zapojit ruskou věž do hry o Írán a Afghánistán u vědomí toho, že při tom všem musí hlídat čínskou dámu a aktivovat na herním poli celé NATO.

Když se americký prezident nedávno v Bílém domě setkal s generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem, v souvislosti s protiraketovou obranou připomněl, že závazky týkající se zajištění bezpečnosti spojenců v NATO jsou pro USA „svaté", stejně tak jako pátý článek Washingtonské smlouvy. Je jasné, že tato slova byla adresována především do Prahy a Varšavy. Z toho je také vidět, že si je Obama vědom, jak citlivou je otázka protiraketové obrany v Čechách a Polsku nejen pro politické kruhy, ale i pro veřejnost.

Při slyšení v americkém Kongresu pak náměstkyně ministra obrany USA Michéle Flournoyová uvedla, že rozhovory s Českou republikou a Polskem o další účasti v nové variantě protiraketové obrany nadále pokračují. Připomněla, že USA s Českem realizují několik společných projektů a projednávají i další možnosti spolupráce, včetně české účasti v kontrole nově budovaného systému. Jak sdělil ministr obrany Martin Barták, Česko má zájem na tom, aby čeští odborníci působili v Agentuře pro protiraketovou obranu a aby své uplatnění našly i české zbrojovky. Není také vyloučeno, že by místo radaru v Brdech mohla být na českém území po roce 2015 umístěna baterie amerických protiraket. To je však otázka, která není zatím definitivně rozhodnuta ani v USA, ani v rámci NATO. U nás by případnou nabídku na rozmístění protiraket navíc museli rozhodnout politici, kteří vzejdou z následujících voleb. V tomto ohledu politická nestabilita v naší zemi zřejmě snižuje šance naší kandidatury.

V této souvislosti si je třeba uvědomit, že, pokud se Spojené státy něčeho vzdaly, tak je to Bushova varianta protiraketové obrany, která měla zásadní nedostatky. Ty spočívaly především v tom, že nebyly dořešeny technologické otázky, byla příliš drahá a z hlediska nejnovějších poznatků vědy a rozvědky nebyla optimální. Její koncepce byla založena na boji proti raketám dalekého doletu, které neexistují, neboť je Írán nestačil vyvinout a vyzkoušet. Reálné nebezpečí v současné době spočívá v raketách malého a středního doletu, jimž hodlá nový americký systém čelit protiraketami SM3, které od roku 2007 absolvovaly osm úspěšných zkoušek.

Závažným argumentem ve prospěch nové varianty protiraketové obrany je fakt, že radar, který měl být vybudován v Čechách, nedisponoval tak širokými možnostmi, jaké mají k dispozici mobilní a tudíž i méně zranitelné monitorovací a řídící systémy, dislokované na zemi, na lodích letadlech a v kosmu. Tyto systémy jsou schopny dodávat přesnější údaje, lokalizovat rakety v dřívějším stadiu letu, komunikovat se systémy partnerských zemí s využitím modernizovaných radarů, mezi něž bude možné napojit i radary ruské. Podle ministra obrany USA Roberta Gatese potrvá výstavba nového systému zhruba do roku 2020, přičemž první etapa by měla být završena v roce 2011 s využitím osvědčeného varovného systému námořní dislokace Aegis a protiraket SM3.

I o tom přijede informovat české politiky americký viceprezident Joe Biden, který bude zvláště zhrzené zastánce radaru v Brdech ujišťovat o trvající důvěře mezi oběma stranami. S ohledem na podobné nedávné „chlácholivé" Bidenovy návštěvy v Gruzii či na Ukrajině lze ovšem předpokládat, že se omezí jen na slovní podporu, aniž by se zavázal k čemukoli konkrétnímu.

 

Příznivý ohlas v Moskvě

To ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová zamíří do Moskvy, která přijala zprávu o konci radaru v Brdech s úlevou a nyní studuje novou variantu americké protiraketové obrany. Podle všeho je ochotna se za určitých podmínek zapojit do budování tohoto systému a dát k dispozici svou základnu v Gabalinsku, aby byly brány v úvahu i ruské zájmy.

Ruský představitel při NATO Dmitrij Rogozin poukázal na to, že „pokud Pentagon hodlá tímto systémem paralyzovat iránský program raket středního doletu, měl by své prostředky zadržování dislokovat výlučně v této zóně a nikoliv u hranic Ruska". Robert Gates však dal jasně najevo, že USA nyní mají možnost rozmístit protiraketové prostředky nejen v jižní, ale i v severní Evropě, především v Baltském moři. Rogozin proto také nastolil otázku záruk, že se válečná plavidla spadající do tohoto systému nebudou plavit po severních mořích. Lze jen těžko předpokládat, že by to Rusko přehlédlo. Z těchto regionů jsou dosažitelné nejen jeho taktické rakety, ale i hlavice mezikontinentálních balistických raket. Pod americkou kontrolu se tak dostane celá evropská část Ruska, kde je dislokována hlavní část raketových vojsk strategického určení.

Konečnou reakci Kremlu lze dnes jen těžko odhadovat, přinejmenším však bude vyžadovat záruky, že nový systém nebude ohrožovat jeho základní údernou sílu. Bývalý náčelník generálního štábu generál Viktor Jesin v této souvislosti navrhl vybudovat společné středisko pro výměnu údajů o systémech varování a uvědomování o odpálení raket. Prakticky by to znamenalo uzavřít pro tento účel speciální smlouvu o opatřeních na posílení důvěry.

Obamovo rozhodnutí, nehledě na určitou nepřízeň, kterou zpočátku vyvolalo v určitých kruzích v USA i v zahraničí, však už přináší první výhonky pozitivního řešení celé řady otázek. V rusko-amerických vztazích došlo ke znatelnému uvolnění, Rusko se stalo vstřícnějším ve hře o Afghánistán, Írán přistoupil na kontrolu svých jaderných zařízení a také Severní Korea se s přispěním čínského vlivu stala sdílnější. A to jsou dobré zprávy jak pro celý svět, tak i pro střed Evropy.

Autor je publicista

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

beseda-Mornštajnová

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB