Demokracie skoro pro všechny


nekolikvetxKdyž jsem si tak pročítal ohlasy o dvaceti letech od zveřejnění výzvy Několik vět, napadlo mne, zda jsou skutečně splněny všechny požadavky, které na výzvu Charty 77 podpořilo od června do podzimu 1989 na čtyřicet tisíc odvážných občanů. Výzva obsahovala sedm požadavků na podporu lidských práv jako propuštění politických vězňů, uznání svobody tisku a vyznání, zahájení demokratické diskuse atd. Zkusme proto porovnat tehdejší názory na demokratickou budoucnost s dnešní realitou.

Pesimista by mohl tvrdit, že se jen střídají různé politicko-stranické elity podporované vlivnými mocenskými či finančními skupinami a že korupce a klientelismus opět rozkvetly. Optimistu to neleká - když máme svobodu projevu a svobodné volby, tak každý nový problém je jen výzvou pro naše bystré elity a nové generace revoltujících, aby vše uvedly znovu do pohybu.

Kdo pracuje v  neziskovém sektoru a brání veřejný zájem a životní prostředí před chamtivým byznysem, arogancí moci a před pomlouvačnými mediálními výstupy, ten se asi bude řadit mezi optimistické skeptiky. I dnes totiž platí tato část výzvy: „Pohyb ve společnosti se tak začíná stále povážlivěji srážet s nehybností moci, roste společenské napětí a začíná hrozit nebezpečí otevřené krize. Takovou krizi si nikdo z nás nepřeje. Proto vyzýváme vedení naší země, aby pochopilo, že nadešel čas ke skutečným a důkladným systémovým změnám a že tyto změny jsou svobodná a demokratická diskuse."

Politické strany by proto měly vkládat svých volebních programů aspoň tři požadavky Několika vět, které jaksi čekají na své naplnění. Jsou to:

1. Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho různotvárnosti.

2. Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů...

3. Aby byly všechny chystané i uskutečňované projekty, které mají natrvalo změnit životní prostředí v naší malé zemi a předurčit tak život budoucích generací, neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům i veřejnosti.

Ale nejsou to  jen hnidopiši, kdo jsou stále nespokojení?

Vždyť téměř nikdo z neziskového sektoru není dehonestován a mediální podpásovka přece nemůže nikoho vykolejit. Ani všudypřítomné názory ekonomických teroristů (tj. ekoteroristů) nemohou náš správně nastavený sociální stát, podporující trvale udržitelný rozvoj, významně ovlivnit. Jsou mediálně neodbytní, ale dá se to přežít. Každý názor má mediální prostor. Diskuse o radaru může být příkladem. Komu se nelíbí, může svobodně a za rovných tržních podmínek založit vlastní noviny, časopis nebo rozhlasovou či televizní stanici.

Také je nutné odmítnout názor, že projekty nejsou veřejně diskutovány. Navíc máme ty nejpřísnější a nejkomplikovanější ekologické zákony, v nichž se vyznají jen nezávislé iniciativy. Jen na internetu co se toho prodiskutuje. Každý může svobodně sdělit svůj názor komukoliv a kdykoliv. Nemenší svobodou je tyto názory ignorovat nebo odmítat. Správné názory totiž mají jen rozhodovací centra. A že lidé nechtějí třeba nějakou tu škodlivou stavbu a naopak ji chtějí politici nebo podnikatelé? No to se holt stává.

Jistě, v demokracii férově rozhoduje většina, ale moderní politik musí mít odvahu stát si za svým názorem. Má na to politický mandát, takže diskuse mezi volbami o různých stavbách vše jen zbytečně protahují a prodražují. Každý přece může svobodně vstoupit do politiky a vymýšlet své projekty za veřejné peníze!

A jen mimochodem. Výzva Několik vět byla opravdu jen taková limonáda. Kdyby totiž o něco šlo, tak by ji podepsalo nejméně milion a půl tehdy nejvíce angažovaných lidí, ne jen pár tisíc potížistů na okraji zájmu společnosti. A s nimi je těžké pořízení i dnes. Naštěstí už nelze čekat, že by taky získali pod podobnou výzvu stejných čtyřicet tisíc signatářů. Musí vystačit se svými diskusními kroužky, blogy či nějakou tou virtuální sociální sítí. Správné vládnutí není pro každého!

Autor je předsedou sdružení Děti Země


AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB