Modernizace Negrelliho viaduktu, jedinečné kulturní památky, vstoupila do další etapy


Práce na opravě Negrelliho viaduktu v Praze intenzivně pokračují v celém rekonstruovaném 1,5 kilometru dlouhém úseku. Probíhá betonáž roznášecí betonové desky, přezdívají se cihelné klenby v prostoru autobusového nádraží Florenc včetně souvisejících pilířů. Na hrabovské větvi jsou dokončené izolace, litý asfalt a jsou položené antivibrační rohože.

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze. Foto: Jana Pavlová

 

Staveniště v ulici Prvního pluku si ve středu ráno prohlédl ministr dopravy Vladimír Kremlík v doprovodu generálního ředitele SŽDC Jiřího Svobody a předsedy představenstva HOCHTIEF CZ Tomáše Korandy. „Stavba je už viditelně ve své druhé půlce a za rok má být hotová. Zrekonstruovaný viadukt umožní zavedení traťové rychlosti 60 kilometrů v hodině a přispěje k výraznému zvýšení plynulosti i počtu vypravovaných vlaků. Do budoucna se zvažuje i využití prostor pod klenbami pro kulturní a společenské využití v pražském Karlíně,“ uvedl Vladimír Kremlík.

alt„Negrelliho viadukt je nejen jedinečná kulturní památka, ale z pohledu železniční dopravy má především významné místo v projektu spojení na letiště Václava Havla a do Kladna. Bude prvním modernizovaným úsekem připraveným na vyšší kapacitu spojů,“ míní Jiří Svoboda. Nahradí se zastaralé zabezpečovací zařízení moderním elektronickým a vymění se 3,3 kilometrů kolejnic. Zlepšení pocítí i obyvatelé okolní husté zástavby, kdy položením antivibračních rohoží a osazením moderních výhybek dojde ke snížení hluku z provozu na viaduktu. Nový železniční svršek má zajistit klidnou a plynulou jízdu.

Na začátku května byla osazena nová ocelová mostní konstrukce přes ulici Prvního pluku. V době letních prázdnin přijde na řadu montáž nového mostu přes Křižíkovu. V týdnu od 13. července dojde k uložení ocelových nosníků na opěrné zdi. Stavební práce bude doprovázet dopravní uzavírka, a to od Hudebního divadla Karlín až po bývalá kasárna v místě křížení s Negrelliho viaduktem.

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze. Foto: Jana Pavlová„Rekonstrukce probíhá v délce téměř 1,5 kilometru. V plánu je kompletní výměna železničního svršku včetně technologických částí, sanace základů a podzákladí pomocí injektáže, tryskové injektáže a mikropilot, zrekonstruuje se 99 cihlových, pískovcových či žulových kleneb, z nichž osm překračuje Vltavu,“ popsal průběh rekonstrukce Tomáš Koranda.

Sanací prochází všech 99 původních mostních oblouků. V rámci rekonstrukce se sjednocuje řada částí a prvků, které byly nesourodé a lišily se jak konstrukcí, tak tvarem. Zcela rozebrány, včetně pilířů až k základům, byly čtyři oblouky z pískovce na ostrově Štvanice. V průběhu loňského roku se po odkrytí analyzoval stav kleneb. U sedmi se zjistilo, že je horší, než se předpokládalo. V rámci projektu je kompletně rozebráno a znovu sestaveno 19 kleneb. Zprovoznění se předpokládá v červnu 2020, tedy o půl roku později, než byl původně avizovaný harmonogram.

Stavba je spolufinancovaná Evropskou unií z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Plánované celkové investiční náklady projektu dosahují 1 443 478 260 Kč bez DPH.

 

Nejdelší železniční most v Česku

Negrelliho viadukt spojoval Masarykovo nádraží v Praze přes ostrov Štvanici s Bubny. Je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a v současné době druhým vůbec nejstarším pražským mostem přes Vltavu. Také je nejdelším železničním a celkově třetím nejdelším mostem v Česku. Jako součást drážďanské větve projektu Severní státní dráhy Olomouc–Praha–Drážďany byl zprovozněn 1. června 1850. Délkou 1110 metrů byl až do roku 1910 nejdelším mostem Evropy. Stavební náklady činily jeden a půl milionu zlatých. Negrelliho viadukt je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek.

 

Alois Negrelli (1799 – 1858)

Alois Negrelli. Reprofoto: Literární novinyStavba měla být svěřena Janu Pernerovi, který již vedl stavbu trati mezi Olomoucí a Prahou. Spolupůsobil při navrhování trasy do Drážďan a zřejmě navrhl i současné vedení Negrelliho viaduktu. Při nehodě však zemřel. Proto stavbu řídil inženýr Alois Negrelli. Narodil se v italskojazyčné oblasti jižních Tyrol. Stavěl horské silnice a železniční trati ve Švýcarsku (první švýcarskou dráhu Curych–Baden) a v rakouském císařství. Nejprve byl jmenován generálním inspektorem Severní dráhy císaře Ferdinanda budované z Vídně přes Olomouc do Haliče, poté byl pověřen stavbou dráhy z Vídně do Prahy a Děčína. Později vedl rekonstrukce silnic, mostů a tratí poničených v důsledku nepokojů v severní Itálii. Věnoval se rovněž projektům vodních děl (regulace Rýna) a vypracoval plán pro výstavbu Suezského kanálu.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP