Michal Smetana: Vyhrocení debaty o bezpečnosti rozděluje společnost. Ve válce nejsme


Neříká, že ruské aktivity nejsou nebezpečné. Zásadně ale odmítá militarizaci debaty, která podle něj společnost polarizuje a omezuje vnímání světa na ty dobré a ty zlé. „Snahy omezovat veřejnou debatu o dezinformacích jsou v mnoha ohledech kontraproduktivní,“ říká bezpečnostní analytik a vysokoškolský pedagog Michal Smetana.

Michal Smetana. Foto: Mira Antonovič

 

Vaším článkem o mediálním diskurzu a nakládání s informacemi jste s kolegyní Dagmar Rychnovskou nedávno způsobili vcelku poprask na české mediální scéně. Co na něm bylo tak kontroverzního? 

Klíčový argument souvisí s militarizací veřejné debaty o dezinformacích. To znamená nejen používání válečného jazyka, ale hlavně zaujímání válečné perspektivy, kdy se v debatě svět rozdělí na přátele a nepřátele a všichni se musí vymezit vůči jakékoliv deviaci od těchto postojů. Kdo se pokusí o nuancovaný názor, bývá pak často označován za zrádce nebo alespoň „užitečného idiota“, který svým chováním napomáhá nepříteli. To dále prohlubuje společenskou polarizaci, zhoršuje to kvalitu veřejné debaty, zužuje velmi komplexní problém na jeden specifický aspekt a omezuje naši schopnost hledat racionální řešení. 

 

Nedávno jste sám zažil odmítnutí publikace svého článku v Deníku N, protože nesledoval nastavenou myšlenkovou linii.

Hlavní věc v tom celém není to samotné odmítnutí. To je jen symptom toho problému, který souvisí s českou veřejnou debatou v některých otázkách týkajících se bezpečnosti. Ukazuje to na určitý způsob uvažování ve skupině lidí, kteří se sami považují za liberálně orientované a podporující svobodnou diskusi. Sami tímto ukazují, kde má pro ně svobodná diskuse hranice. A za touto hranicí už označí názor za nejen nepřijatelný, ale potenciálně nebezpečný. 

 

Podle vás nemá svobodná diskuze žádné hranice? 

Pro mě jsou tou hranicí řekněme výzvy k násilí, rasismus a podobně. Neměla by se ale omezovat pluralita názorů. Mnozí účastníci české debaty o dezinformacích vidí určité hranice v rámci veřejného diskurzu jako nepřekročitelné. Oni nejsou schopní připustit, že existuje něco mezi striktní kritikou Ruska a nazíráním na problém dezinformací právě tou válečnou optikou, a naopak mezi sympatiemi k Rusku a podporou jeho aktivit. My samozřejmě vůbec nepopíráme ruské vlivové operace v kyberprostoru v Čechách, naopak je jasně odsuzujeme a kritizujeme. Máme ale problém s nastavením samotné veřejné debaty a pohled na daný problém prizmatem „hybridní“ či „informační“ války. Podle nás je tento přístup problematický jak normativně, tak pragmaticky. 

 

To se ale netýká pouze českých novinářů. 

Jistě. My se soustřeďujeme na českou debatu, protože jsme její aktivní součástí. Samozřejmě tento problém existuje i v ostatních zemích, ale na druhou stranu debata na toto téma třeba v sousedním Německu je mnohem vyváženější. 

 

Do určité míry je možné chování některých účastníků české debaty chápat – pokud má člověk pocit, že tanky už stojí před Prahou, tak v tu chvíli u nich samozřejmě pracují hrozně silně emoce a neumožňuje jim to ustupovat ze své pozice. Navíc většinou mají kolem sebe vesměs výhradně jedince, kteří problém vidí víceméně stejně a ve správnosti svých postojů se navzájem utvrzují. Zvlášť u novinářů je to problém, když si neuvědomují, že tím tu situaci vlastně zhoršují. 

Je tak poměrně typické, že většina kritiky toho našeho článku mířila na věci, které tam vůbec nezazněly. Mnozí jedinci vidí jiný způsob rámování té debaty a mají tendenci si do toho projektovat svoje představy, které sedí do schematického příběhu o dobru a zlu. Není pak divu, že velká část té debaty míjí podstatu problému dezinformací, a problém se tím spíše prohlubuje, než reálně řeší.

 

Celý rozhovor s Michalem Smetanou, ve kterém mimo jiné říká, že "to, že nějaké procento lidí věří tomu, co si myslí Rusko, ještě neznamená, že je to způsobeno Ruskem", najdete v aktuálních Literárních novinách 4/2019.

O předplatné Literárních novin si můžete napsat na adresu Korunní 104, 101 00 Praha 10 či e-mailem  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript  nebo zavolejte na 234 221 130, 800 300 302 (bezplatná linka). Jejich elektronickou podobu si můžete koupit ZDE

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB