Pěkná myšlenka, složité provedení


vyplata ilustrace LtNV České republice se naplno rozběhla celoevropská petiční akce za Všeobecný (nepodmíněný) základní příjem. Zapojily se do ní i Literární noviny, které na toto téma zveřejnily obsáhlý článek Marka Hrubce a Martina Brabce (LtN 35/2013). Pokračujme v diskusi o tomto zajímavém projektu a přenesme jej do polohy reálných podmínek pro úspěšnou realizaci.

 

 

Autoři prezentovali účel, smysl, přednosti i možné základní varianty zavedení všeobecného základního příjmu. Každému soudnému čtenáři je jasné, že nejde o jednorázovou záležitost, ale plné uplatnění této myšlenky může zabrat celou generaci. Zprvu také nebude možné splnit přání iniciátorů, aby velikost tohoto příjmu byla dána základními potřebami v té které zemi. Je to dáno i rozdílnou úrovní bohatství a HDP na obyvatele v zemích EU. U nás by se výše nepodmíněného základního příjmu měla pohybovat někde v rozmezí 8 – 10 tisíc korun měsíčně, aby bylo možné uspokojit jakž takž alespoň základní lidské potřeby. Ale ani tuto výši zatím naše ekonomika není schopna zajistit a prohlubovat kvůli tomu zadlužení není žádoucí. I kdybychom abstrahovali od nutnosti vyplácet například starobní důchody podle současných pravidel průběžného systému a započítali i úspory ze snížení byrokracie, dospějeme k částce maximálně kolem šesti tisíc korun za měsíc. Nicméně, započítáme-li potřeby výplat starobních důchodů, případně dalších sociálních dávek, dle současných pravidel (stávající důchodci přece nepůjdou s důchodem dolů jen kvůli ušlechtilé myšlence zabezpečit všechny bez výjimky), částka se nám dostane někam k existenčnímu minimu. Nedělám si přitom iluze, že výrazně bohatší, ale vysoce zadlužené státy by mohly splnit tento cíl o mnoho lépe.

 

Zavádění všeobecného základního příjmu – pokud se na něm shodnou občané v referendu – bude tedy dlouhodobý a nikoli jednoduchý proces. Nejsložitější bude samotný začátek. Nepodmíněný základní příjem nemůže být vyplácen ihned všem, nebude tedy hned od počátku všeobecný. Například současné generace penzistů se jeho zavedení vůbec nedotkne. Navíc by měl být zprvu dobrovolný s možností kdykoliv do systému přistoupit. Dobrovolnost může také spočívat v tom, že dobře zajištěný příjemce by měl právo přesměrovat celý svůj základní příjem nebo jeho libovolnou část buď ve prospěch konkrétních osob (rodičů, dětí, sourozenců atd.), nebo do solidárních iniciativ (nadací) na podporu chudších či nezaměstnaných osob. Za úvahu stojí i kombinace s dobrovolným penzijním pojištěním, protože se zavedením všeobecného základního příjmu by postupně zanikal stávající státní penzijní systém. Zdravotní pojištění zůstane naopak v současné podobě.

 

Nedostatečná výše nepodmíněného státního příspěvku z hlediska alespoň průměrného životního standardu bude podněcovat zapojení jednotlivců do pracovního procesu, není se tedy třeba obávat, že populace jeho pravidelným příjmem zleniví a bude žít zahálčivým životem. Zvýší se ale množství částečných pracovních úvazků a častější bude i dlouhodobější přerušení pracovní činnosti za účelem dalšího studia, rekvalifikace či prostého aktivního odpočinku (rekreace, cestování). Samozřejmě nelze vyloučit ani zdravotní problémy, které dnes výrazně snižují životní úroveň postižených.

 

Určitě se také zvýší zájem o druhé povolání, které bude kontrastní tomu původnímu, například o kombinaci technického a humanitního oboru nebo některého z nich s uměleckým. Bude možné také redefinovat profesionalismus ve sportu, protože nízké pracovní úvazky vrcholovému sportu nebudou bránit. Můžeme říci, že bude v budoucnu nabourána (nikoli zcela likvidována) „stará" dělba práce a jednostranná celoživotní profesní specializace.

 

Klíčové bude i zrušení dnešní podoby nezaměstnanosti. Lidé sice budou i v budoucnu hledat práci, bude existovat pracovní trh, nicméně ani dlouhodobá nezaměstnanost neuvrhne postiženého do neřešitelné situace. Nezaměstnanost (chápaná spíše jako skupina uchazečů hledajících vhodnou práci) se ale celkově výrazně sníží, protože se celkový fond nutné pracovní doby rozdělí mezi více osob. Odpadnou také byrokratické instituce zajišťující správu státních důchodů a dalších sociálních výplat, neboť systém bude relativně jednoduchý a výrazně automatizovaný (zprofanované S-karty to ale asi nebudou). Také by patrně došlo k poklesu drobné kriminality. Sociální síť pro případy nečekaných problémů bude však muset fungovat dále, neboť všechny následky životních pohrom všeobecný základní příjem nevyřeší.

 

Odpovědné státní instituce a zákonodárné orgány budou muset řešit důležitou otázku, komu a kdy vlastně na nepodmíněný základní příjem vznikne nárok. Pokud by byl tento institut zaveden v celé EU, situace by se dost zjednodušila. Nárok by měli všichni občané EU od okamžiku svého narození až do smrti. Problém by ale byl s migranty, kde se musí vyřešit, zda a za jakých podmínek jim lze základní příjem přiznat. Určitě by nešlo o automatické a okamžité rozhodnutí, protože jinak by celá EU byla zavalena přistěhovalci, pro které by byl i minimální nepodmíněný příjem doslova manou z nebes. Podobné problémy budou muset řešit i národní státy, pokud se k zavedení nepodmíněného základního příjmu odhodlají.

 

Koncept všeobecného základního příjmu je jakýmsi prvkem komunismu v rámci současné pozdně kapitalistické společnosti (naplňuje heslo „každému podle jeho potřeb"), z něhož by byl jistě nadšený i sám Karel Marx. Nicméně jej nelze ještě považovat za znamení nástupu nového typu společnosti, i přesto, že jde o druh reakce na současnou krizi kapitalismu. Ve světě zatím existuje jen pár příkladů jeho zavedení, a tím nejvýznamnějším je americký stát Aljaška, kde vládnou velmi konzervativně naladění republikáni. Stejně tak Švýcarsko, kde se připravuje referendum k této otázce, určitě nelze považovat za průkopníka komunismu. Je to nové téma, kde ještě nejsme s to předpovědět jeho sociální důsledky, a které vyvolá spoustu praktických problémů. Právě z tohoto důvodu je celoevropská iniciativa vhodným počátkem dlouhodobé odborné i politické diskuse, a proto jsem ji také svým petičním podpisem podpořil.

Autor je ekonom.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB