Brno znal i Ptolemaios


Na zvířecích kůžích Ptolemaios zobrazil svět, který poznáváme až dnesMapa ze 2. století našeho letopočtu, kterou stvořil legendární matematik a astronom Ptolemaios, vědce vždy mátla, neboť nebyli s to vztáhnout zobrazená místa k dnes známým lidským sídlištím.Tým expertů z fakulty geodezie Berlínské technické univerzity nyní ale tvrdí: Záhadu jsme rozlouskli! A přitom posunuli stáří mnoha známých měst o dobrých tisíc let hlouběji do historie.

 

Fakt, že dosud Ptolemaiovým mapám nikdo nerozuměl, nelze mít vědců za zlé. Dávné germánské kmeny žijící na východ od Rýna, jejichž sídla jsou na mapě vyobrazena, si nevedly žádné pozemkové knihy, a vlastně ani neměly písmo. Obyvatelé této strany Rýna, kterou Římané nikdy nedokázali trvale obsadit, totiž používali jen těžkopádný systém run. Podle římského historika Tacita tam lidé žili v chýších a zemljankách, přežívali o polévce z krup a většinu času trávili hrou v kostky. Proto je na popis tohoto území skoupá i Ptolemaiova mapa, jejíž autor žil ve stínu slavného majáku v egyptské Alexandrii, nikdy na východ od Rýna nebyl a musel se proto opírat jen o vyprávění obchodníků a vojáků. Přesto ale ukazuje Baltské a Severní moře (říká jim Germánský oceán), zalesněným horám na severu dnešního Bavorska říká „Sudeti Monte" a vyznačuje také tři „saské" ostrovy u fríského pobřeží Německa, které jsou dnes známy jako Amrun, Föhr a Sylt. Celkem má Ptolemaiův výčet 96 položek v podobě „polis", tedy měst, a to s přesně zaznamenanými zeměpisnými délkami a šířkami s přesností na minuty.

Na mapě jsou vyznačena sídliště až u řeky Vistuly v současném Polsku, kde kdysi žili Burgunďané, Góthové a Vandalové, a zdá se, že Ptolemaios z doslechu znal i řeku Swinu, která ústí do štětínské zátoky u polsko-neměckých hranic.

Experti se mapou zabývali šest let, provedli tzv. „geodetickou deformační analýzu" údajů a povedlo se jim srovnat mapu s realitou. A vedle toho, že dokázali správně identifikovat mnohá současná německá města, jejichž stáří tak okamžitě poskočilo o tisíc let, určili také místa, kde ležela důležitá germánská sídliště, kterým Ptolemaios říkal Eburodunum, Amisia a Luppia. A nové výpočty k prvně jmenovanému z těchto sídlišť přiřadila naše Brno...

Jak je tedy Brno staré, když o něm věděl už Ptolemaios ve 2. století (a Kosmas se o něm zmiňuje až v roce 1091? Vědci vše jednou jistě upřesní, nicméně třeba takový Řím byl založen „až" v roce 753...

 

Celý text Der Spiegelu o přelomovém úspěchu vědců je zde.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB