V každém vašem mobilu je kus ukradené amazonské džungle


I čeští mladí se připojili ke globální stávce za klima Fridays for Future inspirované studentkou Gretou Thunbergovou. Proč ne. Mladí se vždy bouřili a v poslední době se bouří po celém světě, aby byla zachráněna naše Země, voda, půda, zvěř, ptáci, vzduch.

Amazonští indiáni. Foto: Hans Schwarzkopf, Pixabay

 

Pravda, mladí se vůbec rádi bouří, zvlášť proti starým pořádkům a nepořádkům. Jistě je dobře, že na to poukazují, protože naše Země je opravdu ohrožena. Mladí však chtějí, aby to někdo prostě za ně zařídil. „Snižte teplotu našeho klimatu o 1,5 stupně Celsia!“, volají třeba do éteru. Zapomínají však, že když něco chceme, nelze jen žádat, aby to někdo zařídil. 

Mladí si, bohužel, v poslední době zvykli, že mají právo na své nároky, na své žádosti, na své potřeby a že když něco chtějí, má to někdo zařídit. Třeba stát, poslanci, politici. Jenže ti nezařídí nikdy nic podstatného, zásadního. Jen podléhají svým vykonstruovaným iluzím o rostoucím se blahu lidstva cestou zvyšující se výroby. Čím víc vyjede aut z továren, tím líp. Čím víc nových modelů mobilů opustí vrata výroben, tím lépe ukojíme touhy mladých občanů a opět tak všem dokážeme svou sílu a moc. Jenže právě výroba jde vždy na úkor Země. Matička Země nám však zatím neposílá faktury, a tak to zneužíváme. Možná posílá jen drobná proforma faktury, jakási upozorňování.

Žádný produkt není jen ze vzduchoprázdna, ale z něčeho vyrvaného z nitra Země. Každý tak svým způsobem života tuto Zem ničí. Někdo více, někdo méně. Amazonští indiáni a jiné přírodní národy naši Zemi neničí vůbec, protože se cítí její posvátnou součástí, protože se cítí za ochránce Matky přírody, Matky Země, Matky Univerza. Žijí ve svých teritoriích tisíce let, aniž se zpronevěřili přírodním zákonům a principům, a proto jejich životní prostředí není narušené, zničené.

My všichni, a zvlášť někteří v našem takzvaném civilizovaném světě, se však podílíme na likvidaci našeho životního prostředí svou děsivou spotřebou, kterou neustále zvyšujeme. Logicky tím dochází k zvyšujícímu rabování přírodních zdrojů. Nezapomínejme, že každý výrobek jde ze zdrojů naší Země! 

I takzvané generování finančních prostředků pro různá stipendia, Erasmy, granty, podpory, fondy atd., které bouřící se mladá generace považuje za samozřejmou součást svých potřeb a nároků, vznikají pouze cestou predátorského dolování přírodních zdrojů. Jenže každý chce být in, chce zdarma studovat v cizině, mít poslední modely mobilů, tabletů, aut, tenisek, kalhot, lyží, parket, nábytku, rtěnek, vlastně čehokoliv, čímž tlačí výrobce do roztáčení kol nadvýroby a spotřeby, ve které naše civilizace, bohužel, vidí jen pozitiva. 

Žádný velký rozdíl od dob, kdy bolševici viděli v kouřících komínech roztočených kol továren chrlící ocel symbol pokroku a jejich úspěchů. Místo vyrabovaných zdrojů Země ji zavalujeme odpady, kouřem, smradem. Dobro odměňujeme zlem.

Každý z nás a zejména mladá generace, když chce zachraňovat budoucnost Země, a to je třeba v každém případě, musí být skromnější ve svých potřebách. Měli by si možná raději vzít ranec na záda a vyrazit do světa stopem nebo pěšky a na studia si vydělávat rukama, třeba mytím nádobí a záchodů v restauracích nebo prodáváním hamburgerů po nocích.

Měli by třeba vědět, že v každém jejich mobilu mají kus ukradené amazonské džungle. 

Tak ať svými nadbytečnými potřebami nenutí firmy, proti kterým se farizejsky bouří, ke zvyšující těžbě dřeva, zlata, niobia v Amazonii, ale i jiných přírodních zdrojů na celém světě, protože tyto firmy to těží pro ně, pro jejich pohodlí a zábavu. Ano, pro jejich, potažmo naši, vyšší a vyšší životní úroveň.

Jistě, někdo namítne, že je to přece nutná součást pokroku, cesta k vyšším a vyšším cílům naší existence. Jenže nelze sedět na dvou židlích: buď pokrok se všemi technickými vymoženostmi a lákadly vedoucí k záhubě, ke kolapsu anebo čistá a zdravá Země pro další život lidstva. Země jednoduše nebude časem schopna neustále plnit naše chamtivé potřeby, dotovat svými zdroji naši cestu k blahobytu a luxusu.

Země začne časem posílat faktury. Země přece také něco potřebuje. Je to živý organismus a měli bychom ji její dobro vracet. Tak, jak to činí „mí“ indiáni svými dary, obyčejnými bavlněnými vlákny, listy koky či trochou tabáku, prostě symbolickými platbami pagamentos přírodě, Zemi, která naší činností trpí. Vše doprovázejí svými tanci a zpěvy, nám se to zdá směšné, zastaralé a hlavně nevědecké. Nejraději bychom jim všem udělili „vyznamenání“ Bludný kámen.

Zato vědecké vynálezy drancující nerostné a jiné přírodní zdroje se nám zdají správné, protože jsou vidět a my díky nim bohatneme a zvyšujeme si životní úroveň. To, že vždy je něco za něco, nás nezajímá, dokud se nás to netýká, dokud se nás to nedotkne. Anebo co takový řízený pokrok a řízená Země? Asi jako řízený brexit, cha, cha, cha!

Takto fungující a takto myslící demonstrující mládež je vlastně jen pokrytecká. Něco požaduje, sice dobrou věc, ale dělá vše proto, aby to bylo neuskutečnitelné. Zejména ona svou masivní spotřebou roztáčí ta neviditelná „kola továren“, aby se výrobky neustále inovovaly, a aby se do světa chrlily stále rychleji a masivněji. A politici jen v tichosti tleskají ručičkami, jak to všechno funguje, jak grafy produktivity stoupají, jak rostou jejich i naše příjmy...

Snižme všichni, přátelé, a především ti mladší, své potřeby a buďme skromnější. Jedině tak ochráníme naši Zemi, ze které jsme vyšli, jedině tak zpomalíme cestu k zániku Země.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB