Martin Rychlík: Vlasy jsou sexy. Lidé si je hýčkají po tisíce let


„Už ve starověku si Římané pořizovali paruky – často z germánských blond vlasů – anebo si domalovávali na pleš ´vlasy´,“ upozorňuje etnolog a vědecký novinář Martin Rychlík. Jeho nová kniha Dějiny vlasů (2018) obdržela ocenění za 2. místo v anketě Slovník roku 2019 v kategorii všeobecná encyklopedie.

Martin Rychlík. Foto: Profimedia

 

Jsou známy archeologické nálezy, dle nichž lze dokladovat, kdy si lidé začali svého porostu všímat a využívat jej z hlediska estetického, ale případně i pro zastrašení nepřátel?

Ano, jsou. Napovědět nám mohou paleolitické sošky, venuše jako Willendorfská anebo i naše Věstonická, anebo výjimečně též malby na jeskynních stěnách. Výjimečně byly nalezeny i odstřižené vlasy v hrobech anebo dokonce oholená obočí na břitvách! V Evropě pak je klíčovým nálezem slavný Ötzi čili 5 300 let stará mumie z Alp; tento lovec měl prokazatelně krácené vlasy a také se holil. Trochu strašidelné jsou pak nálezy mrtvých těl z německých či dánských bažin, které mají uchované copy, vyholené části hlavy anebo i strniště vousů.

 

Co kadeře v minulosti, tedy v dějinách vlasů, symbolizovaly a jak je tomu dnes?

Fůru věcí. Symbolika různých účesů je možná na celém tématu tím nejzajímavějším. Různé indiánské klany mohly mít jiné účesy, což souviselo třeba s takzvaným totemismem, kdy lidé odvozovali svůj původ od mytického předka: krkavce, želvy či vlka. A jak ukázal známý antropolog Claude Lévi-Strauss u Osedžů a Omahů, jejich děti pak měly sestřih jakoby s pacičkami želvy, se zadním chomáčem vlka anebo s „rohy“ bizona...Běžné bývá odlišení pohlaví, kdy třeba ženy v Keni mívaly holou hlavu a muži delší kadeře, tedy opačně než u nás. Aztékové poznali elitní válečníky s čírem na hlavě, quachiky, a my všichni ostatně dobře víme, co asi tak čekat od pankáčů, skinheadů anebo pečlivě ostříhaných vojáků, kteří museli v přijímači projít jakousi iniciací, včetně ošmikání. To se týkalo také kněží s tonzurou.

 

Lze pomocí vlasů číst obraz jejich nositele? Jeho povahu, zdraví či něco navíc?

Účesy jsou po očním kontaktu tím nejdůležitějším vjemem. Hodně se dá vyčíst z toho, kolik kdo vlasům věnuje péče, jestli na to má čas, zda si na svém image zakládá, anebo řeší – podle mě – podstatnější věci. Pokud má někdo oranžovofialový kokrhel, lze asi vytušit, že nebude příliš formální člověk a tak, to je jasné. Samozřejmě zdravé vlasy jsou pýchou řady lidí, na krásné kštici si zakládají zvláště dámy, ale psychologové doložili, jak důležité bývají vlasy i pro sebeidentifikaci mužů; po tisíciletí je trápí plešatění, alopecie, se kterou různě bojují.

 

Tím se dostáváme k otázce nemocí, které jsou s vlasy a porostem těla spojené...

Jistě, alopecie je jedním příkladem. Už ve starověku si Římané pořizovali paruky – často z germánských blond vlasů – anebo si domalovávali na pleš „vlasy“, jak se císaři Domitiánovi posmíval básník Martialis, když se zmiňoval o jejich „smytí houbou“... Zajímavá nemoc je hypertrichóza, nadměrný růst vlasů a chlupů u nebožáků dříve zaměňovaných za „vlčí lidi“, anebo hirsutismus neboli výskyt mocných vousů a plnovousů u žen. Takové dámy končily v 19. století jako kuriozity a divy světa v různých cirkusech typu slavného Barnumova.

 

Celý rozhovor, ve kterém Martin Rychlík mimo jiné mluví o tom, jak si jeden Velký Inka nechal zbudovat sochu z vlasů a jaké recepty pro husté vlasy měli staří Egypťané, najdete v aktuálním čísle Literárních novin 4/2019.

O předplatné Literárních novin si můžete napsat na adresu Korunní 104, 101 00 Praha 10 či e-mailem  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript  nebo zavolejte na 234 221 130, 800 300 302 (bezplatná linka). Jejich elektronickou podobu si můžete koupit ZDE

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP