Rob Riemen: Trivializace a hloupnutí společnosti je největší hrozbou



Rob Riemen foto youtubeSe vším, co je v eseji nizozemského filosofa (Rob Riemen na snímku vlevo), který uvádíme, můžeme a nemusí souhlasit. Jeho názory ale stojí za zamyšlení. Například citujme: „Důvěra v politiku a správu věcí veřejných se dostala na nejnižší úroveň; volby se redukovaly na bezobsažný trh bezvýznamnosti. Nelze popřít hlubokou civilizační krizi naší společnosti."

 

 

 

To, co se v historii stalo, má vazbu na zkorumpovanosti elit. Nenašly v sobě dost odvahy zůstat věrné svým zásadám a společenské odpovědnosti. Liberálové přestali najednou obhajovat svobodomyslné základy evropského humanismu a spíše je zajímal volný trh, svoboda obchodování a jak vydělat peníze... To je důvod, proč nás neudivují názory tehdejších finančních velmocí, které bez jakýchkoli pochybností podpořily novou politickou moc. Sociální demokraté zpochybnili sebe sama, a když přestali bojovat o kulturní a morální pozdvižení lidu, dali výlučně přednost materiálním zájmům, tak prohráli právo na svoji existenci. Výsledkem bylo, že jen podpořili pocity rozdělenosti společnosti.


Konzervativci se bez jakýkoli skrupulí podřídili a ustoupili z ochrany duchovních hodnot výměnou za udržení své moci pod maskou „tradice" a „společenského pořádku". Intelektuály - dandysty a estéty fascinovala „čistá estetika" a na tu byli fašisté přímo odborníky.


V těch letech tu byla rovněž reakce, která nikdy nevěřila na ideje typu demokracie, sociální spravedlnost a společenský pokrok. Navíc věřily v obnovu „evropských hodnot", které fašisté slibovali.


Suma sumárum to způsobilo, že se k moci dostali fašisté, demagogové bez jakýkoliv idejí, jejichž politika byla pouze plná nenávisti, která měla kořeny ve strachu ze svobody a to v té nejhorší duševní chudobě. Nemohlo jinak skončit, než vyústěním v násilí - nekončící násilí.


Tuto historickou lekci jsme si nevryli do paměti a vše upadlo v zapomnění. Kdo má povědomí o našich kulturních dějinách, historii propadání hodnot, devastaci ducha Evropy a podívá se na dnešní společnost, dospěje k stejnému závěru jako Albert Camus a Thomas Mann. Již v roce 1947 tvrdili, že fašismus je politickým fenoménem, který s koncem války nezmizel z povrchu a který dnes můžeme charakterizovat jako politizaci souhrnu zla lidské masy. Je to politika demagogů, jejich motivem není nic než rozšíření vlastní moci. Využívají k tomu pocity zloby, šíří nenávist a skrývají duševní vyprázdněnou za slogany. S využitím populismu se politický oportunismus snaží vycizelovat na roveň umění. Jsme svědky této manifestace a toho, co je oživováním fašismu v naší společnosti. Přesto nemůžeme tento fakt nazvat pravým jménem, neboť: „Nejsme fašisté, jsme politickou stranou svobody."


V listopadu roku 1940 přednášel Thomas Man v Claremont Colleg v Los Angeles na téma „War and Democracy" (Válka a demokracie). Po útěku z Německa byl již sedm let v exilu. Žil v Mnichově a na vlastní oči viděl, jakým způsobem se fašismus dostal k moci, a to pomocí dokonalých lží, kdy slova ztrácela svůj význam a používaly se jen slogany. Na masových shromážděních byla lidem vsugerována existence politického hnutí v čele s vůdcem, který svůj život zasvětil národním zájmům, potřebám lidu a svobodě. Vůdce získal důvěru, neboť nepříslušel politickému establishmentu a byl člověkem z lidu, který hovořil jejich jazykem. „Let me tell you the whole truth: if ever Fascism should come to America, it will come in the name of freedom" (Dovolte, abych vám řekl úplnou pravdu: jestliže dorazí fašismus do USA, bude to ve jménu svobody), to řekl v losangeleské posluchárně Thomas Man.

 

 

„Nejsme fašisté, islám je fašistický"
Islám, stejně jako jakákoli víra má mnoho tváří. Víra v nejčistší podobě je pro lid osvobozující a k lásce k životu je vede prostřednictvím lásky k bližnímu, soucítěním, spravedlností, milosrdenstvím a úctou k přírodě. Naopak ve své nejhorší podobě se víra stává fundamentalistickou a totalitární, bere lidem svobodu, podrobuje si je a přestane být tolerantní. Muslimové směřují k čistému, dokonalému – to znamená totalitárnímu – islámskému státu. K tomuto cíli dospěli již v Íránu. Ale historie křesťanství zná rovněž období apokalyptických vizí, snahu o čistý křesťanský svět, Království boží na Zemi, stejně tak ospravedlňování křižáckých tažení, válek ve jménu víry, inkvizici, ghetta, nenávist, antisemitismus a továrny na smrt. I židé mají své fundamentalisty. Každá víra může být totalitní, stejně tak i ideologie. Každý odpor vůči nepravdě nebo údajné nepravdě se může zvrtnout v teror nebo terorismus.


Nesmíme zcela určitě zapomenout, že fašismus je především spojený s historií Evropy. Jeho kořeny pochází z naší kultury, když se Evropa ocitla bez myšlenek a mysli. Známe továrny na smrt, zde se odehrával teror a zabíjení. Ale nejdříve jsme jako dav tleskali demagogům, a pak zůstali jen apatickými pozorovateli. V podobné společnosti prošpikované nenávistí se kultivoval a kultivuje strach ze svobody a obava z odlišného.

 

 

„Islamizace je největším nebezpečím"
Finanční krize měla neblahý vliv na životní úroveň. Podobně globální ekonomika s Čínou a Indií, jako novými supervelmocemi, bude mít velké sociálně-ekonomické dopady. Navíc krize přírodního prostředí může mít až katastrofální důsledky. Demokracie je v krizi. Již dávno politické strany nemají žádnou vizi: důvěra v politiku a správu věcí veřejných se dostala na nejnižší úroveň; volby se redukovaly na bezobsažný trh bezvýznamnosti. Nelze již popřít hlubokou civilizační krizi celé naší společnosti. Již neumíme ani určit, které jsou naše společné duchovní hodnoty a k duševním hodnotám vzdělání již ani nikoho nevede. Postrádáme odpověď na fundamentální otázky, které tvoří základ každého ideálu civilizace: Jaký je správný způsob života? Co pro je společnost prospěšné?


Co má islám společného s těmito krizemi? Naprosto nic! Copak v Evropě existuje jakékoli seriozní politické hnutí, které by si vzalo za cíli „islamizaci" Evropy? Nikoli! Pochopitelně, že mezi muslimy najdeme fanatiky, kteří by rádi a s uspokojením vraždami a terorem odpověděli na jakoukoli kritiku nebo rouhání toho, co považují za posvátné. Existují islámští fundamentalisté, kteří nenávidí západní společnost a nejraději by svět očistili od nevěřících a všeho, co není islámské.


Mnohem větším nebezpečí pro naši společnost než fundamentalismus představuje krize inherentní masové společnosti, krize ducha, stále narůstající zjednodušenost, trivializace, hloupnutí a debelizace naší společnosti. Tato civilizační krize je skutečnou hrozbou našim základním hodnotám, které bychom měli šířit a udržovat, abychom byli civilizovanou společností. Mimoto, nad islámským fundamentalismem a terorismem nelze zvítězit evropským fašismem.

 


Esej „Kdo může za fašismus 21.století" (Tko je kriv za fašizam 21. stoljeća) přeložil Mirko Radušević
Pozn. Jde o překlad překladu, neboť originální text se nepodařilo nalézt. K tomuto kroku bylo přistoupeno pro zajímavost textu. Lze doufat, že překlad do chorvatštiny zachoval myšlenky a správnost originálu "To Fight Against This AgeVIZ .

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 14 Září 2018 08:54 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB