Ukrajinské Vánoce u babičky


ukrajinské Vánoce 2Každý rok jsme se zatajeným dechem a nadějí čekali na Vánoce, které se slaví 6. a 7. ledna. Stejně jako všechny svátky slavili jsme i Vánoce na vesnici se svou babičkou.

 

 

 


Protože babička měla několik dětí, všichni pak přijížděli se svými dětmi k ní domů. Byla jsem nejmladší dítě ze všech. Celý dům byl námi naplněn. Hráli jsme si, učili se koledy a smáli se. Dospělí uklízeli dům a neustále nám tím překáželi. Podlaha byla posypána slámou, která pak všude lítala.
Na parapetě babička rozmísťovala betlém. Vytáhla krabici, postavila ji na dlouhou stranu, dala do ní slámu a ustlala v ní podlahu. Pak rozkládala loutky. Do jesliček položila panenku novorozence a kolem ní ležely figurky zvířat. Do horní části krabice připevnila hvězdu. Stáli jsme a dívali se na tento zázrak, jak všechno v rukou babičky ožívalo.


Když vyšla první hvězda na obloze, všichni se posadili u stolu, který byl pokryt bílým, vyšívaným, slavnostním ubrusem. Pod ubrusem ve čtyřech rozích byl česnek pro odstranění zlých sil. Na stole mělo stát 12 postních jídel, podle počtu apoštolů. Z nich bylo nezbytně několik typů vareniků: tašniček s bramborami,ukrajinské Vánoce zelím, s višněmi a podobně.


Ale hlavní a neměnné jídlo byla kuťa. V každém domě se vaří jinak. My jsme uvařili rýžovou kaši, přidali medovou vodu, mák, ořechy a sušené ovoce (hrozinky, meruňky, švestky). Část kuti jsme odebrali do jiné misky, kterou jsme s sebou vzali, abychom se podělili s našimi sousedy.


My děti jsme chodily od jednoho domu k druhému a zpívaly vánoční koledy. V každém domku už na nás netrpělivě čekali a štědře nás odměňovali: ořechy, sladkostmi i penězi. Věřilo se, že čím více dětí do domu přijde, tím více štědrý příští rok bude pro majitele.


Pak jsme se unavení, ale šťastní vraceli domů, kde byla vyhřátá pec a vše vonělo senem a mandarinkami.


Bylo to tehdy opravdu všechno tak šťastné, nebo jsem si ten pocit v sobě vymyslela? Nevím. Ale často se vracím do minulosti, abych pocítila chuť neomezeného a úplného, dětského pocitu štěstí.

 

 

Autorka je lékařka a zároveň studentka kurzu češtiny, České centrum Záporoží.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 26 Prosinec 2017 13:22 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB