Jazykový esej: Jak přestat ráčkovat – aneb „krásné R pasuje vás spolehlivě nad průměr“



 

jak se řekne řRáčkování už není v kurzu. Byť si vzpomínáme i na jiné časy, VIP osobnosti jako Jiří Dienstbier st., Václav Havel, Věra Chytilová, ale i V. I. Lenin totiž ráčkovaly, být však trendy dnes, to zkrátka vyžaduje korektně vyslovené R a Ř.

 

 

 

Vidíme, že politické přesvědčení nemá na tzv. rotacismus vliv. V češtině dělá problémy, vedle dalších hlásek, i hláska Ř. Se Ř se potýkají zejména cizinci, kteří mají zájem hovořit dobře česky. Kdo si vybaví písničku „Královské reggae“ z československé pohádky O princezně, která ráčkovala (ČSSR/ 1986), může zauvažovat nad apelem písňového libreta, které konstatuje: „Kdo nemá R, ztrácí charakter!“ Pokud zatím nemáte charakterní R, nezoufejte. Čtěte dále. Následující text je záměrně kratší, proložený videoukázkami, které faktograficky i návodně doplňují dnešní zamyšlení. Tento esej je vlastně tutoriálem zaměřujícím se na korekci R a Ř.

 

 

Nalezněte správné místo a způsob artikulace, nezapomínáme na dýchání. Okysličte se, šetřete dechem, přesto buďte důrazní. Uvolněte se a mějte radost z mluvení. Prožívejte příjemný pocit z komunikace.

 

Celá řada z nás hovoří na hranici přijatelné normy. Horší až vadné R a Ř odvádí pozornost od samotné výpovědi, jelikož nutí ostatní přemýšlet, mají-li majitelé těchto R a Ř řečový defekt či nikoli. My běžní civilisté, nedisponující hereckým školením, sice nemusíme hovořit jako z partesu, ale určité normě bychom měli vyhovět. To proto, aby naše promluva byla vcelku vyvážená, akusticky příjemná, aby se naši spolubesedníci v klidu zaměřovali na obsah, nikoli na pozornost odvádějící formu. Pokud celý život prokládáte hovor nesprávným R a Ř, pak vězte, že stačí vcelku málo, abyste své hlásky zlepšili na zcela přijatelnou úroveň. Návodem Vám nechť slouží následující videa o výslovnosti, která navazují na tento text. 

 

 

Jak vyslovovat v češtině „Ř“ (podívejte se na praktické video)

 

 

Za pozornost stojí, že lidská řeč, zjednodušeně řečeno, úzce souvisí s procesem dýchání a se správnou hybností jazyka. Jazyk je naštěstí sval a musí se cvičit, jako ostatní svaly lidského těla. Pokud nám jazyk (jazyk v ústech) výtečně slouží jako chuťový receptor, je-li skvělým pomocníkem při příjmu potravy, poslouží nám neméně obratně i při verbální produkci. Kdo je zvyklý hodně mluvit a je v tom zdatný, koná jazykem už jen malé pohyby při maximální efektu. Jde o jemnou „hodinářskou“ preciznost, kde na milimetrech záleží. Kdo zatím takovou praxi nemá, musí výslovnost záměrně přehánět a nehovořit předně se zavřenými ústy, neživí-li se jako břichomluvec.

 

Je třeba experimentovat a najít si ta správná místa a způsob, jak předvést světu excelentní hlásky, pod kterými by se mohl podepsat i legendární Henry Higgins v podání Rexe Harrisona či náš neméně legendární prof. Miloš Sovák.  Držme se tedy pravidla: Otevíráme ústa. Hovoříme tak, aby i přes tlusté sklo restaurace bylo možné odezírat z našich rtů. Nezapomínáme na to, že bez dýchání nelze mluvit. Je třeba se velmi kvalitně nadechnout a do ekonomicky vydechovaného proudu vzduchu deklamovat to, co chceme povědět. Jsou i lidé, kteří hovoří jakoby bez dechu. Speciálně v těchto případech se nemůže ozvat ani R, ani Ř. Netlačíme na pilu. Nejsme v křeči. Kmitat může jen uvolněná špička jazyka, která se dostane do intenzivního výdechového proudu, viz instruktážní video. Lidé zvyklí mluvit a zpěváci, jak o tom píše Přemysl Kočí, se paradoxně nadechují jen „málo“, to proto, že umí šetřit vzduchem při jeho maximálním využití. Klesá i tlak na hlasivky a tento orgán se pak z hlediska fonace (tvorby zvuku) méně opotřebovává. Pokud však teprve trénujeme R a Ř, nadechujeme se mocně a vydechujeme tak, jako bychom chtěli odvát Měsíc do jiné sluneční soustavy, viz videa.

 

 

Jak vyslovovat v češtině „R“ (podívejte se na praktické video)

 

 

 

Malé děti hovoří nesprávně, protože jsou na začátku své dráhy a mají právo občas něco výslovnostně pokazit. Dospěláci už musí čelit velkým nárokům, které se kladou na jejich osobu, měli by tedy mluvit bez šišlání a ráčkování. Co nám brání hovořit foneticky korektně? Za vším jsou špatné návyky a přidružený stres k tomu. Lidé moderní doby bývají nervózní. Jsme sešněrovaní, ledacos ledabyle odbýváme, týká se to i způsobu, jakým mluvíme. Místo „dobrý den“ můžeme zaslechnout i „brý den“ či také „b(u)ý den!“.  Akustický dojem naší řeči je vizitkou naší osobnosti, stavu duše i zdraví. Existují i choroby a stavy ústící do poruch řeči, které v tomto článku nebudeme rozebírat. I zraněný fotbalista se musí rehabilitovat, aby zase mohl prohánět balón po hřišti. Jedinec stižený neurologickou poruchou musí taktéž rehabilitovat, aby mohl mluvit. Vše je otázkou cviku a praxe. Tento článek a videa se však zaměřují primárně na ty, kteří mají toliko nesprávné návyky z dětství, které jim dnes neumožňují dosahovat pěkného R a Ř. 

 

Jazyková gymnastika pro hlásku „R“ (podívejte se na praktické video)

 

 

 

Každý jazyk má jinou jazykovou normu, proto řečový defekt v jednom jazyce, může bezvadně vyhovět ortoepické normě jiného jazyka. Přece se ale kvůli tomu nebudeme hned stěhovat do zahraničí. Zhlédněte doporučovaná videa a pamatujme si repliky herce Jana Čenského: „Někdo ráčí kráčet v brnění, má na něm rádoby erb. Když není urozen, rychle je prozrazen, když neříká krásné, ER.“ Čili, hodně zdaru při cvičení. Ať se dílo podaří.

 

 banner jak se řekne ř

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 16 Prosinec 2017 09:57 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB