Agnieszka Holland se mýlí. Mladí Evropané střílet nechtějí

Email Tisk PDF

Holland A foto prstc-DVTVRůzná prohlášení o krizi Evropy a hrozbě válečného konfliktu musí být zasazena do historického kontextu. A z něho vyplývá, že evropským mladým mužům není nic vzdálenějšího, než touha, jít si zastřílet.

 

 

Agnieszka Holland (na snímku nahoře) v rozhovoru pro DVTV prohlásila, že jednou z příčin evropské krize je, že lidé zapomněli na útrapy světové války a že si mladí muži chtějí zastřílet. Tato teze je sice možná divácky přitažlivá, ale je v naprostém rozporu s realitou.

Mladí muži žijící v západní civilizaci rozhodně střílet nechtějí, pokud se nejedná o střelbu v rámci videohry na herní konzoli. Podle velkého průzkumu z roku 2015 je ochota Evropanů účastnit se válečného konfliktu za svou zem naprosto minimální.

Tato ochota na celém světě klesá v přímé úměře k vyspělosti příslušné země. Nejvíce lidí ochotných účastnit se války najdeme v zemích jako je Rwanda, Vietnam či Tanzanie, nejméně pak ve vyspělých evropských zemích, které v této neochotě vede Andorra.

Skutečnost, že lidé na světovou válku nezapomněli, dokazuje také to, že jedna z nejmenších podpor účasti ve válečném konfliktu je ve třech poražených státech, tedy Německu, Itálii a Japonsku.

 

Nejdelší doba bez války

Ačkoli by se podle zpráv z médií mohl zdát opak, svět zažívá nejdelší dobu bez války mezi hlavními mocnostmi od dob Římské říše. Jedná se zřejmě o obecný trend poklesu násilí, který začal v 17. století zákazy otroctví, mučení, soubojů a podobných krutostí.

Když Rusko v rozporu s mezinárodním právem okupovalo a anektovalo Krym, žádný západní politik nezačal ani diskutovat o vojenském zapojení západních zemí do konfliktu.

V analogické situaci z roku 1938, kdy Německo anektovalo část Československa, se přitom intervence Anglie a Francie reálně zvažovala. Hitler přitom projevil více respektu k mezinárodnímu právu než Putin, když uspořádal o této otázce mezinárodní konferenci, zatímco Rusko zorganizovalo pouze fraškovité referendum pod dozorem ruské armády.

Trend odmítání účasti ve válečných konfliktech je způsoben zvyšováním stupně životních jistot a zlepšováním životních podmínek.

Zejména lidé v západních společnostech mají nejvyšší materiální standard v historii, průměrná délka života se stále prodlužuje, stejně jako se zvyšuje úroveň vzdělání a přístupu k informacím. Lidé tak mají stále více možností pro svoji seberealizaci.

Zbytek světa v životní úrovni Západ následuje, i když samozřejmě pomaleji. Pozoruhodný pokrok v prosperitě učinily dvě nejlidnatější země, a to Čína a Indie. Stejně tak je v dlouhodobé perspektivě více a více zemí demokratických.

 

Život jako zdroj příležitostí

Zlepšování životních podmínek přináší zásadní změnu lidských hodnot. Mladí lidé, kteří vyrostli v podmínkách relativní ekonomického a fyzického bezpečí, jsou mimořádně tolerantní k lidem z jiných etnik.

Vyspělé společnosti podporují rovnost lidí, toleranci a další emancipační hodnoty, čímž klesá jejich ochota akceptovat lidské oběti v rámci válečných konfliktů.

Zvýšení příležitostí pro seberealizaci vede ke změně chápání ceny života a ochota tento život obětovat klesá na minimum. Život již není zdrojem nebezpečí, ale zdrojem příležitostí, a jeho ztráta je chápána jako nepřípustné mrhání lidským potenciálem.

Z tohoto trendu se ve vyspělých zemích vymykají pouze obyvatelé Norska, Švédska a Finska, což je způsobeno zřejmě teritoriálními ambicemi Ruska, ze kterých mají tito obyvatelé obavy.

Jak je vidět, různá prohlášení o krizi Evropy a hrozbě válečného konfliktu musí být zasazena do historického kontextu. A z něho vyplývá, že evropským mladým mužům není nic vzdálenějšího, než touha „jít si zastřílet“.

 

Publikováno se svolením autora.

Autor je advokátem, přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz