Lennoniáda

Email Tisk PDF

 Lennon JohnDesátý prosinec je považován za den, kdy si lidé po celém světě připomínají svá práva. Nejprve v roce 1948 byla Valným shromážděním OSN přijata Všeobecná deklarace lidských práv a 4.prosince 1950 byl na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN 10.prosinec ustanoven jako Den lidských práv.

 

 

 

Mnozí si z nás pamatují, jak kolem tohoto data bylo v Československu poměrně z hlediska aktivit disentu rušno. Nejvíce se do povědomí pamětníků z prosincových akcí vryla do paměti tzv. Lennonova zeď na pražské Kampě, kde se pravidelně v prosincový čas konaly různé akce a na zdi přibyly další protistátní nápisy.

 

Literárky

Málokdy se vzpomíná, že protistátní hesla, slogany a nápisy se objevovaly i jinde, a to mnohem dříve než v osmdesátých letech minulého století. Z archivů lze zjistit, že tehdejší graffiti vznikaly z důvodu zastavení vycházení Literárních novin. Hudebník Jiří Bareš se v roce 1967 vydal spolu s kamarády po zastavení Literárních novin do nočních pražských ulic a psali na zdi protestní hesla. V záznamu dále čteme, že „na konci srpna 1968 bylo nápisů na pražských zdech tolik, že natěračům trvalo několik let, než písmo přestalo pod novými fasádami prosvítat. V době, kdy Bareš psal svůj fejet

Lennova zeď

on, (jaro 1977) se na stejném místě u Čertovky nacházela již podle jeho slov pouze záplava banalit, která neměla žádný viditelný vztah k tehdejším poměrům. Současně si ovšem všiml, že se verše na omítkách rozšířily a táhly se již do poloviny Velkopřevorského náměstí.“

Ano, mnohým se zdálo, že určitá disidentská činnost, jako psaní po zdech, příslušející spíše mladší generaci se s jejich nástupem a již více zpracovaných systémem (vstup do SSM pro ně nebyl problémem) vytrácí. Nebylo tomu tak zcela, a to rovněž díky hudbě a Lennovi. Ze skupiny Mladé umění za mír vzniká 8.prosince 1988 Mírový klub Johna Lennona a mezi jejich členy jsou i dnes známé osobnosti jako Hana Marvanová nebo Stanislav Penc.

 

Lennovův rozhovor

Tolik k okolnostem týkajících se Kampy a Lennovy zdi. Vše se váže na smrt bývalého člena kapely Beatles Johna Lennona. Ten představoval pro tehdejší mládež na Západě i Východě vzor a prototyp bojovníka za lidská práva. Jeho písnička Give Peace a Chance se stala hymnou amerického protiválečného hnutí. Nebo je rovněž známá jeho píseň  Working Class Hero, bojující proti sociálním rozdílům.

Pátého prosince v roce 1980 uskutečnil Lennon bohužel svůj poslední rozhovor. Interview pro časopis The Rolling Stone hned nevyšel. V předvečer sv. Mikuláše se Lennon sešel s Jonathanem Cottem, redaktorem časopisu The Rolling Stone ve svém newyorském bytě ve čtvrti Upper West Side a ještě v nahrávacím studiu Record Plant a mluvili spolu více jak devět hodin. O tři dny později byl Lennon zavražděn.

Rozhovor měl vyjít v prvním čísle roku 1981 jako hlavní článek, ale Jonathan Cott se rozhodl, že rozhovor nevydá a místo toho napsal nekrolog a použil jen něco z interview. Rozhovor vyšel až po třiceti letech od Lennovy smrti, i když se říká, že stejně novinář nenapsal vše, o čem se bavili.

Lennon poslední rozhovorV tomto rozhovoru uvedl, že si nepřeje, aby se stal mrtvým hrdinou jako Sid Vicious nebo James Dean.  Doslova řekl: „I'm not interested in being a dead fucking hero. . . . So forget 'em, forget 'em.“ (Kurva, nechci být mrtvým hrdinou,,, Zapomeňte na to).

Právě v tomto rozhovoru si uvědomuje a dává všem na vědomí, co si myslí, dnes tomu říkáme „kavárna“. Míní, že je třeba se na všechny pisálky vykašlat a rovnou promlouvat k lidem. „Existuje spousta maníků, kteří se s námi identifikují – jsou to milenci, míšenci -smíšené páry – jsou to lidi, kteří stojí o lásku a mír, rozumí co je feminismus a vůbec pozitivní věci ve světě. Nikoliv jako pisálci, kteří vám koukají jako žirafy do okna a jen čumí, jak to s vámi pokračuje.“

Lennovi bylo právě čtyřicet (9.října 1940), měl za sebou odloučení od své kapely Beatles, kdy se rozhodl smýt ze sebe punc „jen hudbou bouchat prachy“. Podle posledního rozhovoru lze usuzovat, že byl připraven na další tvůrčí etapu svého života. Tu chtěl věnovat boji za lepší život, mír a lásku na Zemi.

„Nejsem prorokem žádné víry a ani jsem nikdy nebyl protagonistou čisté duše. Nikdy jsem netvrdil, že mám recept na život. Nabízel jsem jen písničky, ve kterých jsem se snažil vypovídat poctivě a upřímně, jen jak jsem to dokázal. Nemohu ale žít podle očekávání lidí, neboť se jedná o iluze. Nemohu být pankáčem v Hamburku nebo Liverpoolu, už jsem na to starý. Zato vidím svět jinými očima. Stále věřím v lásku, mír a porozumění.,“ říká v rozhovoru Lennon. Cituje britského hudebníka a zpěváka Elvis Costella, který říkal „Safra, co je k smíchu na lásce, porozumění a míru?“ „Dnes je módní být kariéristou, vyniknout nad svým sousedem, ale my nejsme z těch, koho zajímá, co je módní,“ doplňuje výpověď o sobě John Lennon.

 

Lennovo „Imagine“

„Imagine“ je nejprodávanější Lennův singl, ve kterém jako hudebník mluví o světu bez hranic. V tomto rozhovoru následujícími větami to opakuje jako běžný člověk a opakuje svá slova z písně: „Imagine there's no countries“ a „Give Peace a Chance" a k tomu podotýká: „Toto nesme sebou jako pochodeň, a to stejně jako olympijskou pochodeň a dávejme si ji z ruky do ruky, od jedné země k druhé a z generace na generaci. To je náš úkol. Nikoliv žít podle toho, jak se musí – bohatý, chudý, šťastný nebo nešťastný, usmívající se nebo mračící…a ne podle toho, že je módní nosit právě džíny.“ Zkrátka Lennonovo „Imagine“ znamenalo, což v rozhovoru řekl jednou větou:  „Lidé tráví spoustu času tím, že se snaží být někým jiným, než sebou samými, a to je vede k častým nemocem.“

Bohužel právě na to stát se někým jiným se stalo Lennovi osudným. Proslavil se vrah, přistoupil K Lennovi pro podpis a pak se vrátil s pistolí.

 

Charta 77

Připomeňme si, že letos 10.prosince je to čtyřicet let, kdy se ve vinohradském bytě překladatele Jaroslava Kořána sešla skupinka lidí, která dala podnět textu Charty 77 a do konce prosince se jí podařilo sehnat kolem dvě stě podpisů. Oficiálně byla Charta vydána v lednu 1977 a za její autory jsou považováni Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek.

 

 

Z těchto podnětů vznikl v osmdesátých letech pojem a akce zvané Lennoniáda připomínající Den lidských práv.

 

Text "Imagine"

 

Imagine there's no heaven
It's easy if you try
No hell below us
Above us only sky
Imagine all the people
Living for today... Aha-ah...

Imagine there's no countries
It isn't hard to do
Nothing to kill or die for
And no religion, too
Imagine all the people
Living life in peace... You...

You may say I'm a dreamer
But I'm not the only one
I hope someday you'll join us
And the world will be as one

Imagine no possessions
I wonder if you can
No need for greed or hunger
A brotherhood of man
Imagine all the people
Sharing all the world... You...

You may say I'm a dreamer
But I'm not the only one
I hope someday you'll join us
And the world will live as one

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 10 Prosinec 2016 09:25 )  


Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB