Klid před globální ekonomickou bouří

Email Tisk PDF

Vzpomínáte ještě, jak Miroslav Kalousek před pěti lety rozesílal složenky a požadoval úhradu státního dluhu ve výši 121 tisíc korun na osobu? To byla ještě nuda.



 

 

 

Každý muž, žena a dítě na planetě si s sebou nese dluh ve výši 28 tisíc dolarů, při současném kurzu něco přes „ďábelských“ 666 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že zhruba tři miliardy lidí nevydělávají denně ani dva dolary, podíl obyvatel Západu a dalších vyspělých zemí na dluhu se tím jen zvyšuje. Ke splacení existujících globálních dluhů by nestačilo ani vše, co globální ekonomika vyprodukuje letos plus to, co vyprodukuje příští rok. Podle aktuální studie McKinsey Global Institute celkový dluh na planetě Zemi vzrostl ze 142 bilionů dolarů na konci roku 2007 na současných 199 bilionů. Jinými slovy, situace je dnes mnohem horší než před poslední finanční krizí.

Největší pozornost se v tomto směru obvykle soustředí na Spojené státy. V roce 1980 činil dluh USA jeden bilion dolarů, ještě před poslední recesí asi 9 bilionů dolarů, v současnosti už překročil 18 bilionů. USA v tom ale nejsou samy; podle McKinsey Global Institute (MGI) od poslední finanční (a vlastně stále přítomné) finanční krize roste zadluženost všech významných světových ekonomik. „Sedm let po propuknutí globální úvěrové krize, která se proměnila v nejhorší finanční krizi od Velké hospodářské krize v 30. letech minulého století, dluh roste. Namísto snižování platební neschopnosti, všechny hlavní ekonomiky jsou dnes na vyšší úrovni půjček vůči HDP než tomu bylo v roce 2007. Globální dluh v těchto letech vzrostl o 57 bilionů dolarů, čímž se podíl dluhu vůči HDP zvýšil o 17 procentních bodů. To vytváří nová rizika finanční stabilitě a může podkopat globální ekonomický růst,“ konstatuje McKinsey Global Institute. Překvapivým může být fakt, že dluh vzrostl i v Číně, ze sedmi bilionů v roce 2007 na současných 28 bilionů. „Čínský dluh vzrostl od roku 2007 čtyřnásobně. Poháněn rozvojem realitního sektoru a šedým bankovnictvím dosáhl aktuálně 282 procent HDP, a zatímco je stále zvládnutelný, převyšuje dluh USA a Německa dohromady. Tři trendy jsou potenciálně problémové: polovina všech úvěrů je přímo nebo nepřímo spojena s přehřátým čínským realitním trhem; za takřka polovinou nových dluhů stojí půjčky neregulovaných šedých bank a zadluženost mnoha lokálních vlád je zřejmě neudržitelná. MGI má nicméně za to, že čínská vláda má kapacitu vyplatit finanční sektor, pokud se krize s realitami prohloubí. Problémem bude zvládnutí budoucího nárůstu úvěrů a snížení rizik takových krizí, aniž by se přitom zbrzdil ekonomický růst.“  

Jinými slovy, aktuální období poměrného ekonomického klidu je vykupováno za cenu nezměrného zadlužování a bezhlavého tištění peněz. Nafukuje se tím ale finanční bublina, která prostě musí prasknout. „Každá spekulativní bublina stojí na svého druhu pohádce, v niž účastníci bubliny věří a s níž obhajují nákup extrémně předražených akcií nebo dluhopisů nebo realit,“ shrnuje Claus Vogt, v Berlíně sídlící analytik a spoluautor knihy The Global Debt Trap. „Dnes je to víra v plánovací schopnosti centrálních bankéřů. Jakmile ale přijde ztráta důvěry ve FED, Evropskou centrální banku, začne úprk od dluhopisů a akcií. Myslím, že už jsme tomuto okamžiku velmi blízko.“

A zatímco dluhopisy už se kupují i s negativní hodnotou, švýcarská národní banka na těch amerických jen za první čtvrtletí ztratila 32 miliard dolarů, ale přesto se v rámci investic už bizarně začíná sázet na negativní úrokové míry obecně, čímž se finanční černá díra jen prohlubuje, bostonský FED nevidí jiná východiska než pokračující tištění tun bankovek a důvěra v ECB už dostává první trhliny.

Při tom všem se ale akciová bublina dál nafukuje, připomíná portál The Economic Collapse. Internetové firmy, které neexistují ani deset let, mají nyní údajně hodnotu miliard a miliard dolarů, i když některé z nich nevydělávají vůbec nic. Pro tento fenomén obrovského zhodnocení bez obrovských příjmů se vžil pojem „jednorožec“. Patří k nim například portál Pinterest, který je ceněn na 11 miliard, nebo kontroverzní společnost Uber, jejíž celková hodnota se dnes odhaduje na neuvěřitelných 50 miliard. Jak dlouho to může ještě pokračovat a kdy splaskne už druhá hi-tech bublina?

Wall Street přitom dál oslavuje společnosti, které přicházejí o peníze. Když například americký obchodní řetězec JC Penney oznámil za první čtvrtletí letošního roku ztrátu 167 milionů dolarů, Wall Street zajásal a jal se firmu chválit a vyzývat k nákupu jejích akcií, protože očekávaní byla totiž mnohem horší. Kumulativní ztráta JC Penney přitom od roku 2011 přesáhla 3,5 miliardy dolarů a za poslední čtyři roky firma v byť jediném čtvrtletí nevykázala žádný zisk, ale podle Wall Streetu je obrat k lepšímu hned za obzorem. Proto je prý třeba nakupovat akcie, jejichž hodnota ze 42 dolarů v roce 2012 spadla na současných 9 dolarů, přičemž majetek firmy jen za loňský rok „zhubl“ o miliardu dolarů, zatímco dluh vzrostl o půl miliardy.

Na obzoru je tedy podle všeho největší finanční bublina všech dob, čemuž napovídá i několik údajů svědčících o pokračující nebo spíš prohlubující se krizi ekonomické, a to jak v USA, tak i ve světě. Například: podle prognóz do konce letošního roku zkrachuje nebo bude prodána polovina všech frackingových firem v USA, k čemuž OPEC dodává, že letos nejspíš skončí i americký ropný frackingový boom jako takový, načež se naplno provalí, že vše fungovalo jen na principu letadla, a to i bez ohledu na snahu státu Texas zakázat městům zakazovat nebezpečný fracking na svých územích. Nebo: zmíněný JC Penney přitom nyní zavřela 40 svých obchodů po celých USA, McDonald´s zavírá 700 svých restaurací a další firmy je následující, přičemž zavřených obchodů je na šest tisíc. Proč by to dělali, kdyby se ekonomice začínalo dařit (což se ve skutečnosti ovšem neděje, naopak každá pátá rodina v USA nemá zaměstnání a jen třetina amerických studentů je s to splácet dluhy za placené vysokoškolské studium)? Nebo: za poslední rok a půl z londýnské City, druhého globálního finančnického centra, odtekly investice v hodnotě 356 miliard, přičemž v tomto ohledu vedou ruští oligarchové. Rusko a Čína se masově zbavují amerických dluhopisů. Nebo: Uhlí pohání asi 40 procent elektráren ve světě, a když jeho cena klesá, značí to obvykle pokles ekonomické aktivity. Těsně před finanční krizí v roce 2008 cena uhlí prudce vyskočila a poté stejně prudce padla. Nyní znovu ceny padají a nyní jsou níž než v nejnižším bodě během poslední recese. Totéž platí pro železnou rudu, která za devět měsíců zlevnila o 35 procent, nejspíš kvůli blížící se deflační krizi v Číně. Právě Čína má dnes největší podíl na světovém obchodu a přitom její dovozy i vývozy klesají. Nebo: Počet veřejně obchodovaných společností v USA, které v prvním čtvrtletí letošního roku vyhlásily bankrot, je meziročně více než dvojnásobný. Prodej realit v USA klesá už skoro dva roky a poslední data o americké výrobní produkci jsou rovněž slabá

Nejspíš tak právě v globálním měřítku zažíváme příslovečný klid před bouří. Globální. Na vině je „správa“ kapitalismu, soudí Jim Reid, hlavní stratég Deutsche Bank. „Nemyslím, že by bylo nějak kontroverzní, když řeknu, že podle mého je kapitalismus obecně nejlepším ekonomickým systémem. Nicméně součástí problému je dnes fakt, že v posledních 15 či 20 letech byl pokaždé zachráněn ve chvíli, kdy se dostával do některé ze svých cyklických kreativně destruktivních fází. Zachráněn nám vždy zanechal velkou spoušť po celé planetě a spoustu suboptimálních alokací zdrojů. Není to vina kapitalismu jako takového, ale těch, kdo nechtějí dopustit, aby se cykly mohly přirozeně vyvíjet. Ve finále nám tak v západním světě zbývá příliš mnoho dluhů, příliš mnoho nerovnosti, nízký růst reálných mezd, omezené prostředky, které by mohly ekonomice napomoci k oživení, kvantitativní uvolňování, politika nulových úrokových sazeb a politický odpor vůči mainstreamu. Dokud nenajdeme lepší řešení, voliči budou podle všeho směřovat k hledání ekonomicky gramotných alternativ.“

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 19 Květen 2015 09:24 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz