Španělské námořnictvo vs. Greenpeace (a Zemi)

Email Tisk PDF

Při útoku španělského námořnictva na plavidla Greenpeace, která prováděla nenásilnou „přímou akci“ proti těžbě ropy ve vodách u Kanárských ostrovů, byli v sobotu zraněni nejméně dva lidé.



 

 

Celou akci zaznamenali členové španělské pobočky Greenpeace:

    

Aktivisté se snažili protestovat u lodi na zpracování ropy Rowan Renaissance, která patří španělskému ropnému koncernu Resol. Španělská vláda jí povolila těžbu ropy ve vodách u kanárských ostrovů Fuerteventura a Lanzarote.

Členové Greenpeace se k plavidlu přiblížili na malých člunech, když na ně zaútočily rychlé čluny španělského námořnictva. Jedna ze zraněných, třiadvacetiletá Italka Matilda Bruniová, si při ataku zlomila nohu a přepadla přes palubu. Aktuálně je v nemocnici, konstatuje prohlášení Greenpeace, podle něhož je to „další důkaz toho, kam až jsou vlády schopné zajít při obraně ropného průmyslu před pokojnými protesty“.

Španělské ministerstvo obrany konstatovalo, že válečné námořnictvo „udělalo to, co udělat muselo,“ aby ekologům zabránilo spáchat „akt pirátství“.  

Mateřská loď Greenpeace, Arctic Sunrise, až do příjezdu plavidla Repsolu blokovala oblast vrtů. „Bez ohledu na tlak úřadů pokračovala v okupaci,“ uvedlo Greenpeace s tím, že nyní Arctic Sunrise zůstává „v blízkosti, ale mimo zakázanou zónu“.

Sobotní střet byl pro posádku Arctic Sunrise prvním od loňského prosince, kdy byla třicítka aktivistů Greenpeace v Rusku omilostněna z vězení po obdobných protestech proti těžbě v Arktidě. Ruská armáda zajala členy Greenpeace i s jejich lodí v září 2013. Nejméně dva lidé, kteří se účastnili tehdejší akce, byli nyní i u Kanárských ostrovů. Nizozemsko, kde má Arctic Sunrise domovský přístav, dosud vede kvůli loňskému ozbrojenému zásahu proti Rusku arbitrážní soud, šest aktivistů ale letos v květnu nizozemská policie zatkla pro blokování vrtné plošiny Gazpromu a za kladení odporu policii. Jak se Nizozemsko zachová v případě Španělska, zatím není známo, byť Madrid loď Arctic Sunris zadržel aktuálně také a plavidlo bylo eskortováno do přístavu Arrecife na ostrově Lanzarote. Kauce na vyplacení lodě byla stanovena na 50 tisíc eur, k čemuž Greenpeace navíc – za porušení plavidel mořeplavby – hrozí pokuta 300 tisíc eur.

 

Zmínku Greenpeace o tom, „kam až jsou vlády schopné zajít při obraně ropného průmyslu“ přitom aktuálně doplňuje studie nevládních organizací Overseas Development Institute a Oil Change International. Vyplývá z ní, že bez ohledu na sliby z kodaňské klimatické konference z roku 2009, podle nichž budou postupně snižovány dotace fosilních paliv, vlády zemí G20 každoročně vynakládají celkem 88 miliard dolarů z peněz daňových poplatníků, aby podpořily průzkum nových ložisek zemního, plynu, uhlí nebo ropy ve světě. Státy tak na těžbu fosilních paliv, které zhoršují změny klimatu, navzdory politickým sloganům vydávají dvakrát víc než dvacítka největších světových energetických koncernů – ty za loňský rok do průzkumu vložily celkem jen 37 miliard.

„Vlády států G20 subvencují průzkum a tím spojují špatné ekonomické kroky s potenciálně katastrofickými dopady na změnu klimatu,“ konstatují autoři studie (plné znění v PDF). „Ve výsledku tak vlády umožňují rozvoj ropných, plynových a uhelných rezerv, které by měly ale zůstat stranou, pokud se svět chce vyhnout nebezpečí změn klimatu.“ Dohody z Kodaně nicméně nebyly závazné, a tak dnes největší dotace pro průmysl fosilních paliv dál platí mnoho zemí, v čele s USA, Brazílií a Čínou.

Pozadu nezůstává ani Rusko. Už oznámilo, že na jaře předloží OSN požadavek na rozšíření svého pobřežního šelfu v Arktidě o 1,2 milionu kilometrů čtverečných plochy Severního ledového oceánu. Koncem září totiž ruský energetický koncern Rosněfť oznámil, že ve vrtu Universitětskaja v Karském moři, který objevil společně s americkým koncernem ExxonMobil, narazil na „zlato“ – odhadované zásoby ropy prý dosahují asi miliardy barelů, nicméně s přihlédnutím k podobné geologické struktuře v okolí vrtu lze oblast Karského moře považovat za jedno z nejbohatších nalezišť ropy na světě a celkové zásoby například agentura Bloomberg s odvoláním na experty odhaduje až na devět miliard barelů, což je při dnešních cenách asi 900 miliard dolarů. ExxonMobil ale mezitím kvůli západním sankcím z projektu odstoupil a Rosněfť s předpokládanými velkorysými dotacemi z Kremlu pokračuje v rozvoji naleziště sám. Ruský ministr přírodních zdrojů Sergej Donskoj ale konstatuje, že západní sankce „rozvoj arktického šelfu komplikují“ kvůli blokaci dodávek technologií potřebných k těžbě v extrémních podmínkách.

V infotaimentových časech je třeba dopady změn klimatu ukazovat na čemsi uchopitelném, vizuálně efektním a soucit vyvolávajícím. To vše nyní nabídl (foto WWF)Světový fond na ochranu přírody (WWF), podle něhož oteplování klimatu ničí ledovou pokrývku planety a v důsledku tak decimuje populaci ledních medvědů -- jen v oblasti Beaufortova moře poklesla o 40 procent. Konkrétně z 1500 kusů na pouhých 900. „Pokud chceme zastavit úbytek přirozeného prostředí a zajistit přežití živočišných druhů nejen v Arktidě, ale i na celém světě, musíme změnit kurz,“ prohlásila šéfka WWF Margaret Williamsová. Výzkumníci z americké Geologické služby, která výzkum prováděla, v letech 2004 až 2007 sledovali osm desítek mláďat ledních medvědů. Do dnešních dnů z nich přežila jen dvě, zatímco dříve bylo normou, že přežívala alespoň polovina medvíďat.  

Vědci soudí, že nízká míra přežití je přímým důsledkem mimo jiné i „nepříznivých ledových podmínek, které jim omezují přístup k potravě během většiny ročních období“. Ztenčování a stále větší pohyblivost zimního ledu, který se stále více štěpí a pluje, totiž medvědům výrazně zhoršuje podmínky pro lov tuleňů. 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 19 Listopad 2014 07:26 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz