Vidovdan památný den nejen pro Sarajevský atentát


28 cerven ilustraceJako u českého národa existuje pověst o osmičkách v historii, stejně je tomu u národů bývalého Jugoslávie, kde jde navíc o dvojčíslo 28 a s tím spojené datum 28. červen. Jen mimochodem Chorvatsko bylo přijato do EU jako osmadvacátý člen.


Datum 28.červen se týká hlavně Srbů, kteří tento den oslavují jako církevní svátek sv. Víta, i když toto datum vždy ovlivnilo i ostatní zde na Balkáně žijící národy.

 

Vše začalo bitvou na Kosově poli, kde padl jak protivník – turecký vojevůdce Murad I., tak srbský kníže Lazar Hrebeljanović. Kdo tenkrát před 625 lety v bitvě zvítězil, je dodnes ve hvězdách, podstatné je, že se Srbové na dlouho stali tureckými vazaly. K bitvě, která značně ovlivnila chod v Evropě, došlo roku 1389 na den sv. Víta (Vidov dan) 28. června. Proto Kosovo a uvedené datum nabyly u Srbů na podstatném významu. Navíc žijí s vědomí, že svým bojem a oběťmi uchránili ve 14. století Evropu od ještě větší tureckého moci.

 

Psal se rok 1881 a 28.června byla podepsána tzv. Tajná konvence mezi Srbskem a Rakouskem, podle které se Srbsko nestalo královstvím, naopak se zařadilo mezi další Rakouskem opanované země.
Kdo řídil na Vidovdan osud Gavrila Principa, že i přes četné komplikace se právě v ten den podařil atentát na Ferdinanda d´Este a jeho choť v Sarajevu? Pro Srbsko tím dnem začala 1. světová válka. Kdo rozhodl, že dnem 28.června 1919 bude tato válka oficiálně ukončena, že se na Vidovdan ve Versaille sejdou Centrální mocnosti a Státy Dohody a po půlročním vyjednávání Pařížské konference podepíší smlouvu.

 

Tímto v historii Srbů a ostatních národů bývalé Jugoslávie vše ale nekončí. Roku 1921 je prohlasována tzv. Vidovdanská ústava, což je první ústava nově vzniklého státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Namítnete, že podepsání tohoto aktu mohlo být záměrně inscenováno k určitému datu, ale nelze rozporovat, že v ten den roku 1948 byla oficiálně zveřejněna zpráva ze zasedání Informbyra v Bukurešti. Byla zde přijata rezoluce (jejím autorem měl být sovětský politik a ideolog Andrej Alexandrovič Ždanov ) „O situaci v Komunistické straně Jugoslávie" a tímto začala roztržka Jugoslávie s ostatními zeměmi socialistického tábora. Jugoslávská delegace odmítla na jednání přijet s tím, že jde o naaranžovaný soud, o jehož výsledku je rozhodnuto předem.

 

Někdejší jugoslávský prezident Sloboda Milošević na Vidovdan roku 1989 na Kosovu v Gazimestanu plánovitě uspořádal oslavu 600 let kosovské bitvy (viz níže video). Šlo o monstrózní shromáždění kolem jednoho milionu Srbů, z nichž někteří přijeli i ze zahraničí. Slavnosti se zúčastnili všichni vrcholoví politici Jugoslávie i padesát členů diplomatického sboru. Účast odmítli pouze někteří západní diplomaté a velvyslanec USA (Warren Zimmermann). Milošević se zde stanovil jako nacionální vůdce, když sliboval obnovu národní indentity. Tím bylo nastartováno rozdělení Jugoslávie. Jen o rok později v před večer Vidovdanu 27. června vedení města Knin v Chorvatsku podalo na základě chorvatské ústavy žádost o zřízení autonomie Severní Dalmácie a Lika, čímž se rozjela snaha Srbů žijících v Chorvatsku o osamostatnění. To dalo podnět k tzv. Revoluci balvanů (Srbové v srpnu 1990 staví barikády z kamení na silnicích) a dochází začátku války v Chorvatsku (1991).

 


 

Vidovdan začíná využívat srbská opozice proti Miloševićovi a v ten den po několik za sebou organizuje v Bělehradě shromáždění. Nejprve se jejich organizace ujímá politik Vuk Drašković (SPO) a později také opoziční uskupení DEPOS.

 

Aby Vidovdan dostál svého historického významu, v ten den byl v roce 2001 vydán Slobodan Milošević do Haagu a v roce 2013 na zasedání vlád zemí EU bylo stanoveno datum začátku rozhovorů o přistoupení Srbska k EU.

Kosovka devojka Uros Predic

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejčastějším obrazem zobrazujícím bitvu na Kosovu bývá obraz srbského malíře Uroše Prediće (1857-1953) Kosovská dívka.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB