Odváží se FIFA dát Kataru červenou?


(kresba anticap)Sporná penalta, která v úvodním zápase mistrovství světa v kopané citelně pomohla domácí Brazílii proti Chorvatsku, jako by jen stvrdila stav, v němž se šampionát i samo vedení světového fotbalu nachází.



Šéf Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Sepp Blatter se krátce před prvním utkáním rozhodl, že příští rok bude kandidovat na páté funkční období v čele nejmasovější sportovní federace, protože „ještě nedokončil svou misi“. A každé z národních federací zároveň dopředu slíbil 750 tisíc dolarů coby „předvolební guláš“, tedy oficiálně coby podíl z aktuálního úspěšného mistrovství. Šéf vlivné evropské asociace UEFA Michel Platini vzápětí oznámil, že Blatterovu kandidaturu „kvůli ztrátě důvěry“ nepodpoří. A nevyloučil, že by kandidoval sám. Oba přitom hrají hlavní role v korupčním skandálu, který určuje chod světového fotbalu – ve sférách, kde u nás slavní kapříci dosahují rozměrů silně přerostlých vorvaňů.

Loni 29. ledna renomovaný magazín France Football zveřejnil dvacetistránkovou zprávu, která shrnovala okolnosti, za nichž Katar získal pořadatelství mistrovství světa v kopané pro rok 2022. Právě malý a sluncem rozpálený emirát z Perského zálivu totiž při hlasování v prosinci 2010 překvapivě porazil favorizované Spojené státy, což vyvolalo nejen šok, ale i vlnu spekulací o zákulisních machinacích. A samozřejmě i o korupci. 

Problém nebyl jen v tom, že v letních měsících, kdy se mistrovství světa obvykle odehrává, teplota v Dauhá dosahuje průměrných 41 stupňů ve stínu, ale panovaly značné obavy, že to bude pro fotbalové fanoušky vůbec první šampionát bez piva a dalších alkoholických nápojů, nebo že problémy v nábožensky rigidním emirátu, kde se podle zákona nesmí veřejně projevovat žádné jiné náboženství než islám, mohou mít velké potíže nejen fanoušci, kteří by se před utkáním pokřižovali, ale třeba i gayové, kteří by chtěli na mistrovství přijet. A přesto Katar získal 14 hlasů oproti osmi pro Spojené státy.  

 

Milióny pracují 
Desetiměsíční vyšetřování redaktorů France Football (FF) celou „záhadu“ vyřešilo. Prokázalo, že Katařané za klíčové hlasy zaplatili půldruhého milionu dolarů předsedovi Africké fotbalové asociace Issovi Hayatou a stejnou sumu obdrželi ještě tři další afričtí členové výkonného výboru FIFA. Katar přitom už v roce 2010 milionem a čtvrt „zasponzoroval“ zasedání Africké fotbalové asociace, nicméně, „zájmovými osobami“ pro Katar nebyli jen Afričané. Podle FF miliony putovaly také k dlouholetému argentinskému viceprezidentovi FIFA Juliovi Grondonovi, a to spolu se slibem, že dalšími miliony ropný Katar navíc pomůže i rozvoji fotbalu v jeho rodné zemi. Blízkovýchodní holdingové společnosti pak štědře financovaly rovněž obchody šéfa vlivné brazilské federace Ricarda Teixeiry. 

V Evropě posléze miliony údajně umlčely šéfa španělského fotbalu Angela Mariu Villar Llonu. Byl prý rozezlený z toho, že pořadatelství šampionátu v roce 2018 bylo s přehledem přiklepnuto Rusku, zatímco on se přece s Katarem dohodl, že zvítězí společná přihláška Španělska a Portugalska. Podle údajů portálu Goal.com chtěl prý o korupci veřejně promluvit, ale „k rozumu“ ho přivedl lukrativní přátelský zápas Španělska s Uruguayí – uspořádaný v únoru 2013 v Dauhá a financovaný Katarem. A nad tím vším rozpíná chapadla katarská sportovní agentura Aspire, která podporuje mládežnický sport ve světě – ovšem nejvíce investuje do zemí, jejichž hlas byl při rozhodování o šampionátu v roce 2012 rozhodující. 

 

Prostá logika 
Mezitím se objevily zprávy, podle nichž tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy tlačil na místopředsedu FIFA Michela Platiniho, aby Katar pořadatelství získal ve jménu „geopolitických důvodů“. Katařané měli na oplátku ve Francii zavést nový sportovní televizní kanál a k tomu koupit tým Paris St. Germain. A to se také stalo – Katarský investiční úřad už ve Francii provozuje sportovní síť In Sports TV a v roce 2012 se stal jediným vlastníkem PSG, čímž ho proměnil v jeden z nejbohatších týmů světa. Michel Platini se ovšem nařčení z politikaření a korupce vždy bránil: „Volil jsem Katar zcela nezávisle a podle prosté logiky,“ prohlásil pro agenturu AFP. „Chci pomáhat zemím, které ještě nikdy neorganizovaly velké sportovní akce.“ Nově se ale ukazuje, že krátce před volbou se setkal se šéfem Katarského fotbalového svazu a hlavním výdejcem korupčních šeků Muhammadem bin Hammámem…

Mistrovství v Kataru se stalo realitou ale i kvůli známým fotbalistům, kteří se stali „ambasadory“ katarského šampionátu – legendární Zinedine Zidane podle FF dostal za propagaci mistrovství na horkém písku celkem 11 milionů eur, značné sumy prý vyinkasovali také bývalý kultovní trenér Barcelony Pep Guardiola nebo někdejší francouzský reprezentant Christian Karembeu. 

Bývalý člen výkonného výboru FIFA Guido Tognoni v rozhovoru pro FF vedení světového fotbalu označil za „malou mafii“. „Je těžké mluvit o konkrétním kupování hlasů,“ popsal situaci, „jedná se spíš o složitý systém dohod, podle nichž se bude hlasovat, o komplikovanou síť protislužeb.“

 

Moderní otrokáři  
Loni v září pak britský deník The Guardian Kataru i FIFA vrazil další facku. V investigativní reportáži odhalil hrůzné pracovní podmínky na stavbách spojených s budováním infrastruktury pro šampionát. Podle zjištění deníku jen během tří sledovaných týdnů zahynulo na stavbách přes sedm desítek nepálských dělníků, přičemž celkem už si příprava mistrovství vyžádala čtyři tisíce životů. Tisíce dalších gastarbeiterů přežívají v podmínkách, které naplňují definici novodobého otroctví. Generální tajemnice Mezinárodní unie odborových konfederací Sharan Burrowová po inspekční cestě do Kataru podotkla: „Rozhazují miliardy dolarů po celém světě, aby si koupili politická přátelství a nasadili usměvavou tvář hnusné realitě otrokářské ekonomiky.“ Je příznačné, že katarské úřady odmítly odborový tým vpustit přímo na stavby, na nichž se mimochodem podílejí i francouzské firmy…

Související: Katar: jeden polygamní feudál místo druhého

Mezinárodní organizace obhájců lidských práv Human Rights Watch ve své výroční zprávě konstatuje, že bez ohledu na sliby Kataru zlepšit pracovní podmínky zahraničních dělníků žádný pokrok nenastal. „Pokud tomu tak bude i nadále, hrozí, že mistrovství světa v kopané promění Katar v místo vykořisťování a hrůzy pro dělníky, kteří pracují na jeho přípravách,“ shrnula ve své zprávě evropská pobočka HRW. A co víc, emirát, z jehož dvou milionů obyvatel rodilí Katařané tvoří pouhých (ovšem vysoce privilegovaných) 15 procent, se promění v obří Potěmkinovu vesnici. Jak totiž konstatuje Amnesty International, stavební projekty spojené s očekávaným přívalem turistů na šampionát dosahují celkových nákladů ve výši neuvěřitelných 220 miliard dolarů, zatímco náklady na projekty přímo spojené s mistrovstvím činí jen asi čtyři miliardy. Podle AI to vše – s blížícím se termínem mistrovství – jen rozšiřuje prostor pro zneužívání dělníků a zostřování otrocké práce.

 

Karta pro Katar?

Co se od té doby stalo? Nic moc. Hlasité proklamace vedení FIFA, podle nichž „fotbal nemůže tolerovat, aby bylo mistrovství světa postaveno na zádech dělníků, zneužívání, chudobě a krvi“, zatím s Katarem ani nehnulo. Je otázkou, zda něco změní poslední kolo skandálu – britský The Sunday Times získal miliony Hammámových e-mailů, z nichž lze rekonstruovat konkrétní tok úplatků, především do Afriky. Al Hammám, někdejší šéf katarského fotbalového svazu a stavební magnát, byl mezitím odvolán z funkce, dostal pokutu a následně i doživotní zákaz činnosti v kopané. Stalo se tak ale až poté, co byl přistižen při snaze uplatit Karibskou fotbalovou federaci, aby podpořila jeho kampaň proti Blatterovi. Sám Blatter při tom není žádný svatoušek; už několikrát byl vyšetřován kvůli svému majetku a problémy kolem šampionátu v Kataru se snažil zlehčovat třeba výzvou všem gay fanouškům, aby se během mistrovství „vystříhali v Dauhá sexuálních aktivit“. Dlouho volbu Kataru hájil, nakonec už ale bylo špíny nejspíš moc i na něj, a tak obrátil a nyní tvrdí, že přidělení mistrovství Kataru byla „chyba“.

Je příznačné, že katarský fotbalový svaz se od Hammáma distancuje a obě strany zjištění The Sunday Times odmítají. Hlavní právní poradce FIFA Michael Garcia nicméně dokumenty, které nedělník zveřejnil, hodlá prověřit a na jejich základě pak případně rozhodne o opakované volbě, která by nově určila hostitelskou zemi mistrovství v roce 2022. Nové hlasování by pro Katar, který se v posledních letech snaží vystupovat jako jeden z „pupků světa“, bylo píárovou katastrofou, a ještě horší by bylo, kdyby se Kataru nepodařilo pořádání šampionátu znovu koupit. Emirát by – s rozestavěnými dálnicemi, které nikam nevedou, a nedostavěnými stadiony, které jsou hřbitovy zahraničních dělníků – byl všem pro smích. Australský fotbalový svaz už ale navrhuje, aby se mistrovství v roce 2022 konalo v USA, zatímco se zcela jistě vynoří i další případní zájemci. Kdopak asi koho přeplatí?

Zbytečný cynismus? Nejspíš ne. Nedávno zveřejněná studie dospěla k závěru, že současný systém kvalifikací pro mistrovství světa beztak není nastaven tak, aby se na turnaji utkalo 32 nejlepších týmů světa, ale aby se dál navyšovaly zisky FIFA. Od posledního mistrovství světa přitom organizace vydělala čtyři miliardy dolarů… Otázkou tedy je, zda zkorumpovaná FIFA může v dohledné době ukázat korumpujícímu a otrokářskému Kataru kartu. A pokud ano, tak jakou. Červenou, nebo jen žlutou, aby mohl zůstat dál ve hře?

 

PS. Nicméně, mistrovství v Brazílii začalo. V Číně se masově – v přepočtu asi za 50 dolarů – skupují falešné neschopenky, aby fandové nemuseli do práce a mohli sedět doma v klidu u televize; thajská vojenská junta se snaží získávat sympatie tím, že lidem nabízí zdarma veřejné přenosy na obřích obrazovkách; a průzkum v 19 zemích ukázal, že největším favoritem je Brazílie, zatímco nejvíc se bude fandit proti týmu USA, a to i v samotných Spojených státech…

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB