Je prasečí chřipka opravdu pandemií?



praseci-chripkaNěmecko zahájilo největší očkovací akci ve svých dějinách, ale očkování je natolik účinné a choroba ve většině případů natolik mírná, že experti začínají pochybovat, zda je prasečí chřipka opravdu pandemií, píše německý týdeník Der Spiegel.

Výzkumníci, kteří vakcínu vyvinuli, jistě doufají, že jejich produkt bude fungovat. V tomto případě jsou ale i výzkumníci sami překvapeni, jak účinný je. Experti firmy Novartis při testech letos v září například zjistili, že už i jediná dávka je s to v pacientech začít vytvářet protilátky.

Stejné zprávy přišly také z Číny a krátce na to je potvrdil i koncern GlaxoSmithKline, který vytvořil vakcínu k očkování v Německu. Firma ke svému překvapení zjistila, že druhé očkování pro dospělé už není třeba. Tato fakta jsou hádankou pro imunology a virology, kteří se nyní ptají, co že nám to říká o patogenech odpovědných za prasečí chřipku.

Pandemické viry jsou nově objevené patogeny. Lidský imunitní systém je nezná a proto jsou proti nim lidé tak bezbranní. Obvykle je proti nim zapotřebí dvojího očkování, aby vznikla obrana před doposud neznámými viry. Proč tedy nynější očkování dosahuje výsledků, které se v mnohém podobají běžné, sezónní chřipce?

Ředitel Institutu Paula Ehrlicha (PWI) Johannes Löwer to vysvětluje tím, že „obyvatelstvo není tak imunologicky naivní, jak by se z charakteristiky viru a způsobu infekce zdálo". Znamená to tedy, že prasečí chřipka nám není tak neznámá, jak se doposud soudilo? Není tedy, navzdory tomu, že vzešla od prasat a ptáků, pro lidský rod cizí? A znamená to, že tedy vůbec nečelíme žádné pandemii?

Na podobné otázky není zrovna ten nejvhodnější čas, přinejmenším z pohledu německých zdravotních orgánů. Právě začala největší očkovací kampaň v zemi, přičemž obyvatelstvo ale o očkování projevuje zájem jen pramalý. Zpochybňovat prasečí chřipku právě teď tedy pro ministerstvo zdravotnictví není vůbec vítáno.

Otázka, zda se jedná o pandemii - ať už neobvyklé sezónní chřipky nebo čehosi mezi - přitom ale není zdaleka jen akademická otázka. Když se Světová zdravotnická organizace (WHO) letos 11. června rozhodla zvýšit pandemickou pohotovost na nejvyšší možnou míru, na stupeň šest, po celém světě státy sáhly po pandemických plánech, vlády začaly hromadit zásoby vakcín za miliardy eur, a firmy začaly vyvíjet nové očkovací látky. Bylo to opravdu nezbytné?

Na přijímání preventivních opatření není nic špatného. Virus si už po celém světě vyžádal na pět tisíc obětí. Přesto ale nelze popřít, že ve většině případů probíhá infekce neuvěřitelně slabě. Tím spíš se vnucuje otázka, zda-li to WHO se svou reakcí nepřehnala. Někteří kritici se ozvali hned vzápětí, když poukázali na to, že WHO těsně před vyhlášení šestého stupně změnila svou vlastní definici pandemie. WHO prostě zrušila jednu z podmínek pandemie, kterou je vysoká úmrtnost. A pokud se nyní navíc ukáže, že virus vůbec není nový, nabízí se další otázka: Co tedy z prasečí chřipky vlastně činí pandemii?

Někteří virologové vyjádřili pochybnosti už v dubnu, kdy WHO oznámila existenci nového druhu chřipky. Mnozí experti už tehdy mluvili spíše o „novém poddruhu", ale i to se ukázalo jako nesprávný popis - patogen za prasečí chřipkou je ve skutečnosti jen nová verze známého druhu. A jak vysvětluje Hans-Dieter Klenk, expert na chřipku z Marburské univerzity, „takové varianty mají k sobě obvykle blíž než nové poddruhy".

Dnešní prasečí chřipka vzešla z kombinace chřipky ptačí a prasečí. Je přitom ale velkým obloukem spojená s virem, který způsobil pandemii v roce 1918 a jehož potomci mezi lidmi dál cirkulují. To by mohlo vysvětlit, proč jsou nákaze méně náchylní starší lidé - pro jejich imunitní systém je nový virus prostě spíš jen starý známý.

Chřipkové proteiny H1 a H2, které charakterizují různé virové poddruhy, obvykle variují až o 40 procent. Protein H1, který nyní s virem přeskočil z prasat na lidi, se ale od H1 běžné sezónní chřipky liší jen v 25 procentech. „Máme podezření," říká Klenk, „že tato blízkost se určitým způsobem odráží i v míře naší imunologické obrany." Co to tedy znamená? Že na rozdíl od pandemií z let 1918, 1957 a 1968, kdy celý svět zasáhly vlny skutečně nových poddruhů, je nyní lidský imunitní systém připraven lépe.

Skutečnost, že většině lidí stačí jen jediná očkovací dávka, aby byli proti prasečí chřipce ochráněni, je jen jedním dílkem důkazů. Druhým je fakt, že se virus nešíří ani zdaleka tak rychle a daleko, jak se experti původně obávali na základě poznatků z australské zimy.

Nikdo neví, jak bude prasečí chřipka pokračovat. Nakonec se ale může ukázat, že pravdu měl britský molekulární biolog Derek Gatherer, který už na počátku července prohlásil, že lidstvo nyní čelí jen „pseudopandemii", takové, která „nebude dostatečně virulentní ani na to, aby vstoupila do análů významných pandemií."

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 04 Listopad 2009 14:41 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB