Nádraží v Havířově: Brusel nahradí EU-brusel

Email Tisk PDF

havirov nadraziNenápadně, téměř mimo pozornost médií, učinila v druhé polovině června, dva dny poté, co podala demisi, ministryně kultury Alena Hanáková, ještě jedno nekulturní rozhodnutí. Zastavila řízení, kterým mělo být přezkoumáno původní rozhodnutí ministerstva kultury neprohlásit soubor budov železničního nádraží v Havířově za kulturní památku.

O památkovou ochranu požádalo místní občanské sdružení Důl architektury. Na druhé misce vah ležel společný záměr akciové společnosti České dráhy a města Havířova dosavadní odbavovací halu demolovat a za drahé peníze vystavět novou. Demolice se totiž v tuzemských poměrech stala oblíbeným způsobem, jak bojovat se stopami zubu času.

„Neničte ji. Je architektonicky cenná. Stačilo by jí navrátit její zašlou krásu," vzkazovali signatáři petice na záchranu havířovské budovy. Návrh na památkovou ochranu nádraží podpořila i Česká komora architektů, podrobné souhlasné stanovisko vypracovalo ostravské pracoviště Národního památkového ústavu.
Hlavním důvodem, aby se nepříliš stará stavba (1964-1969) stala památkou, je zejména fakt, že tu architekt Josef Hrejsemnou vytvořil „jeden z nejkvalitnějších příkladů bruselského stylu s přesahem k brutalismu na našem území", jak v jednom ze svých článků v Lidových novinách napsal historik architektury Zdeněk Lukeš. Dodal k tomu, že „bychom se neměli zbavovat děl, která vysoce přesahují provinční charakter a dokonce působí často moderněji, než některé současné kreace".
V Literárních novinách podobně o kauze psala historička Doubravka Olšáková v článku s příznačným názvem Kultura zapomínání podle Českých drah. Připomněla v něm, že celý „Havířov představuje mikrokosmos české architektury druhé poloviny 20. století". A uvedla, že to, co nový terminál, který má (podle představ Českých drah a havířovské radnice) nahradit původní stavbu, je typickou ukázkou „eu-bruselského" slohu projekčních kanceláří, které umějí zpracovat stavební projekt pro Brusel v co nejkratší možné době. (O peníze z evropských fondů se totiž nová stavba za 160 milionů uchází.)
Havířovské železniční nádraží ovšem není nějakým solitérem ani v rámci regionu. Patří „do skupiny několika budov železničních nádraží, vzniklých v souvislosti s přestavbou a rozšířením železniční sítě na Ostravsku. Tehdy byly vystavěny nové železniční budovy v Ostravě-Vítkovicích (arch. Josef Danda, 1963-1967) nebo železniční nádraží Ostrava hlavní nádraží (Lubomír Lacina a Vlasta Douša, 1966-1974) a železniční nádraží v Karviné", jak čteme na stránkách Dolu architektury. Vítkovické nádraží je dnes ovšem také v ohrožení – mělo by se proměnit v obchodní centrum.
Rozhodnutí neposkytnout památkovou ochranu souboru budov železničního nádraží v Havířově opřela Alena Hanáková zejména o finanční ztrátu, kterou by utrpěli ti, co demolici organizují. A dovolávala se (podobně jako při rozhodnutí ve věci tzv. Kozákova domu na Václavském náměstí v Praze) šetření veřejného ochránce práv (č. 3920 z roku 2009), v němž se praví, že „stát nemůže formou prohlášení nemovitosti za kulturní památku chránit všechny historické, architektonicky zajímavé, osobité a autorsky ojedinělé stavby. Je především úkolem místních samospráv, aby dovedly chránit architektonický obraz svého města či vesnice, a to jak prostřednictvím kvalitních územních plánů, tak spoluprací se stavebním úřadem a vlastníky těch staveb, které byť nejsou kulturními památkami, tak svým způsobem dotvářejí charakter vzhledu lidského sídla a v mnoha případech mohou být jeho typickou architektonickou dominantou." Kdo ale bude chránit ty nechráněné hodnoty, když místní samosprávy – pod tlakem developerů a soukromých majitelů - selhávají? O tom už všechny ty obsáhlé právní výklady nehovoří.
„Jedna důležitá stavba za druhou nám odcházejí," varoval před časem historik architektury Rostislav Švácha. Od ministerstva kultury však ani pod novým vedením nemůžeme očekávat změnu přístupu. Čerstvý ministr Jiří Balvín se jen pár hodin poté, co převzal pracovnu v Nostickém paláci, vyslovil ke kauze pražského hotelu Praha. Jeho slova pro Český rozhlas jsou patrně předzvěstí toho, jak „nejvyšší kulturní" úřad v republice bude pod jeho vedením nahlížet na architektonické hodnoty čerstvého data: „Já si pamatuji, když se Hotel Praha stavěl. Tenkrát byla nesvoboda a nikdo nemohl demonstrovat. Vím ale, že se všeobecně o Hotelu Praha mluvilo jako o stavbě ne příliš povedené. A vidíte, uteče pár desítek let a všichni z toho chtějí mít historickou památku. Také si myslím, že se do toho ministerstvo nemůže vlamovat, protože ten hotel si koupila nějaká společnost, s tím si PPF může dělat, co chce. Rozhodně se v tom nebudeme angažovat."

havirov nadrazi2havirov nadrazi3havirov nadrazi4havirov nadrazi5havirov nadrazi6havirov nadrazi9

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 16 Červenec 2013 09:17 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz