Byl Gavrilo Princip terorista?

Email Tisk PDF

sarajevsky atentat"Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi. Větou z Haškova Dobrého vojáka Švejka se nám pod kůži dostal Sarajevský atentát (28. června 1914). V příštím roce se bude připomínat výročí vzniku První světové války a již nyní se rozhořela diskuze, kdo za ni může.

Ke Gavrilu Principovi se dnes prismatem současnosti vrací srbští historikové a snaží se ze Srbů sejmout stigma, že tento balkánský národ dal podnět k První světové válce. Přinášíme diskuzi, kterou rozpoutal názor některých západoevropských historiků, že z dnešního pohledu byl Gavrilo Pricip teroristou.
Gavrilo Princip byl členem organizace aktivistů zvaných „Mladá Bosna", na které mělo vliv srbské utajované sdružení „Jednota nebo smrt", známé také pod názvem „Černá ruka". Ti všichni jsou obviňovaní, že vraždou Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželky Sofie (Žofie Chotková) způsobili válku. Dragutin Dimitrijević Apis, šéf organizace „Černá ruka" opatřil atentátníkům zbraně a podle dnešních kritérií některých historiků tato organizace splňovala normy, aby mohla být dnes nazývána teroristickou.
„Byla to srbská nacionalistická organizace působící v období tzv. srbsko-chorvatské jednoty, ze které vzniklo jugoslávského bratrství. Organizace Černá ruka měla projugoslávské ambice. Tato forma jugoslávství však znamenala především srbskou dominaci," tvrdí profesor Edin Radušić z Filosofické fakulty v Sarajevu. Jeho názor uvedla německá rozhlasová stranice Deutsche Welle, a dále citovala sarajevskou historičku Veru Katzovou, která podtrhuje skutečnost, že dnes nezávislé Chorvatsko se rovněž zřeklo uctívání Gavrila Principa. Německý zahraniční rozhlas připomíná další fakt, že most v Sarajevu, poblíž kterého došlo k atentátu, se již několik let nejmenuje Principův most, ale byl přejmenován na původní předválečný název „Latinska čuprija".
S postavou Gavrila Principa se v Sarajevu setkal rovněž architekt části poválečných dohod o bývalé Jugoslávii americký diplomat Richard Holbrooke. Jako devatenáctiletý mladík si v roce 1960 v Sarajevu šlápnul na pomník Principa v podobě jeho stop na chodníku. O tomto okamžiku Holcbruck řekl: „Ještě dnes si vzpomínám, jak mne zaskočilo to, když poprvé v životě jsem se setkal s historií, kterou může kdokoliv různě interpretovat."

Srbové trvají na původní interpretaci atentátu
Vše kolem Gavrila Principa má pochopitelně poltické souvislosti a není divu, že srbští historikové se ozvali jednotným hlasem: „Gevrilo Princip není terorista. Srovnávat jej s bin Ladinem je nesmysl," uvádí srbský historik Dragoljub Živojinović, když komentuje současné úvahy nad Principovým činem. „Terorismus se do nedávna ve vědecké terminologii ani nepoužíval. Srbsko se terorismem ani nezabývalo, neboť bylo natolik malou zemí, aby mohlo někoho terorizovat," říká Živojinović.
Suzana Rajićová z bělehradské filosofické fakulty se svým kolegou souhlasí: „To co, provedl v roce 1914 Gavrilo Princip v Sarajevu, bylo jen jednou vlnou, z vlnobití, které zaplavilo Evropu koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století. Dosud se všichni tehdejší atentátníci kvalifikovali jako anarchisté nebo přívrženci anarchistického hnutí. Epitet teroristy není pro tyto atentátníky adekvátní, to znamená ani pro Principa. Bylo mu sedmnáct, byl gymnazistou a neměl ani čas, stát se teroristou. Byl ovlivněn anarchistickou ideologií."
Historička Dubravka Stojanovićová kritizuje situaci, kdy po desítkách let se z Gavrila Principa stane terorista. „Evropská historiografie je seriozní vědou a nevěřím tomu, že by dnes dokázala tento fakt takto vysvětlovat. Bulvární tisk si může takto dovolit se skutečností nakládat, ale nemyslím si, že by někdo mohl takto vědecky uvažovat," říká Stojanovićová.
Suzana Rajićová opakuje známé stanovisko na vznik První světové války: „Světová i naše věda si stojí za tím, že Sarajevský atentát byl pouze jiskrou, která se osvědčila k politickým účelům. Válka, ta byla již dávno před tímto připravována. Sarajevský atentát lze stěží považovat za základ válečného konfliktu světového měřítka, který do té doby civilizace ještě nepoznala."
Navíc se do diskuze vložil také srbský premiér Ivica Dačić, který se vyslovil v tom smyslu, že Srbsko v žádném případě nepřipustí překrucování historie v tom smyslu, že by Srbové byli nařčení z toho, že rozpoutali První světovou válku.
Všechna diskuze kolem Sarajevského atentátu zesiluje s blížícím se stoletým výročím vzniku První světové války, které bude připomínáno v příštím roce. V souvislosti s tím se v Sarajevu bude konat mezinárodní konference historiků. Přihlášeno je již kolem stovky vědců z 26 zemí z celého světa.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 14 Červen 2013 07:10 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz