Česká Wikipedie jako žádná jiná


altNěkterá hesla v internetové Wikipedii vcelku logicky vyvolávají větší kontroverze a „editorské války“ než jiná. Která to ale jsou?

Na to se snaží odpovědět nová studie, která se pod názvem „Nejkontroverznější témata ve Wikipedii: Multilingvní a zeměpisná analýza“ stane jednou z kapitol knihy chystané k vydání na příští rok. Už nyní ale arXiv nabízí její podstatná zjištění. Autoři zkoumali 12 jazykových verzí internetové encyklopedie, aby zjistili, zda existují nějaké společné rysy kontroverzních témat, přičemž za takové považují každé, v němž se objevuje nejvíc „zpáteček“, tedy případů, kdy jeden redaktor zcela přepracuje nebo odstraní příspěvek redaktora jiného.

A výsledek? K nejkontroverznějším patří hesla Izrael, Bůh, ale také třeba Adolf Hitler nebo Holocaust. Pozoruhodné je, že jedinou jazykovou mutací, kde se heslo „Izrael“ dostalo do desítky nejspornějších témat, je ta česká. A vedle Izraele se v české Wikipedii největší boje svádějí o hesla jako „Homosexualita“, „Homofobie“, „Komunismus“ a poněkud překvapivě třeba i o „Telepatii“, „Psychotroniku“, „Moravu“ nebo o Čechokanaďana Rosse Hedvicka.

Hitler se do špičky „propracoval“ jen v Německu a ocitl se ve „společnosti“ „Scientologie“, „Huga Cháveze“, „Ježíše“, „Chorvatska“, „Konspirací o 11. září“ nebo „Homeopatie“. Ve Spojených státech je zase jasnou jedničkou žebříčku „George W. Bush“, následovaný „Anarchismem“, „Prorokem Muhammadem“, „Globálním oteplováním“ či „Křesťanstvím“.

Témata Izraele a Hitlera nicméně podle autorů studie vyvolávají největší kontroverze bez ohledu na jazyk. „Španělština a čeština (stejně jako všechny ostatní jazyky v našem průzkumu s výjimkou maďarštiny, rumunštiny, japonštiny a čínštiny) obsahují články o Izraeli, které lze považovat za texty s největší mírou konfliktu,“ shrnují autoři studie. Zájem o Blízký východ je přitom jedinou výjimkou z obecně platného pravidla, že se každá verze Wikipedie jinak zabývá hlavně domácími nebo kulturně specifickými tématy.

Zvláštní je, že v hebrejštině jsou přitom nejspornějšími témata týkající se chasidů, libanonské války z roku 2006, války proti Gaze, premiéra Netanjahua nebo lidskoprávní organizace B´Tselem. Srovnání hebrejské, perské a arabské jazykové verze pak ukázalo, že největší editorské boje se svádějí o hesla „Válka v Gaze“, „Izrael“ a „Islám“. Hitler pak zajímá tvůrce hebrejské a perské Wikipedie, zatímco Araby nechává více méně v klidu. Mezi dalšími kontroverzními tématy napříč jazyky autoři odhalili také hesla „Bůh“, „Ateismus“, „Obřízka“ nebo „Ježíš“.  

Studii vedl Taha Yasseri z Oxfordské univerzity, ve spolupráci s Anselmem Spoerrim z Rutgers University a Jánosem Kerteszem z Budapešťské univerzity. „Máme za to, že takový příklad případových studií může sociologům pomoci lépe pochopit lidské společnosti,“ konstatuje profesor Yasseri na svém blogu. „Témata typu výskytu konfliktů, jejich dynamiky, univerzálnosti a mechanismů řešení mohou být vůbec poprvé zkoumány empiricky. Většina teorií v sociálních vědách nemohla být nikdy testována v reálném světě (na rozdíl od přírodních věd), nyní ale díky našemu digitálnímu životu jsme s to sledovat a analyzovat akce a interakce v masivním společenství lidí (konkrétně redaktorů Wikipedie), tak proč nevyzkoušet dřívější sociologické teorie na velkém „sociálním experimentu“ Wikipedie?“

Autoři studie, jejíž nástin je k dispozici ZDE, připravili i interaktivní mapu názorně ukazující geografickou různost témat, jimž se editoři té které Wikipedie nejvíce věnují.

Studie bude součástí knihy „Global Wikipedia: International and cross-cultural issues in online collaboration“, kterou příští rok vydá nakladatelství Scarecrow Press.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB