Umělecká beseda působí rovných 150 let


Prezencni listina umelecke besedyLyra s třemi květy, reprezentujícími hudbu, výtvarné umění a literaturu. Takový je znak Umělecké besedy, nejstaršího českého uměleckého spolku. Umělecká beseda byla ustavena 9. března 1863.

Po útlumu českého politického, společenského, tedy i spolkového života v padesátých letech 19. století tu významní umělci dali najevo novou ctižádost: zbavit české umění – a kulturní prostředí vůbec – provincialismu, dát mu evropský rozměr. Jejich heslem bylo: V umění volnost. Prvním starostou celé Umělecké besedy se stal Josef Wenzig. V čele jednotlivých uměleckých odborů stanuli Bedřich Smetana, Josef Mánes a Vítězslav Hálek.

Aktivity byly pestré, jak se můžeme dočíst v přehledu historie Umělecké besedy (UB) na jejích internetových stránkách: Jedním z prvních plodů činnost UB se stala velká shakespearovská slavnost roku 1864. Beseda se významně se podílela na Jubilejní výstavě v roce 1891. Díky ní vznikla u nás tradice abonentních koncertů. Podněcovala vznik veřejných knihoven, ale také péči o nemovité památky. UB se stala i svého druhu uměleckou agenturou, podle svých možností se nejrůznějšími formami starala o hmotné zajištění svých nemajetných členů. Prostřednictvím svých „vesnických jednatelů" se starala se o rozvoj kulturního života v řadě českých i moravských měst. Svými aukcemi, loteriemi apod. se podílela na kultivování obecného vkusu nabídkou kvalitních produktů užitého umění. Systematicky pěstovala česko-slovenskou kulturní vzájemnost i styky s jednotlivými umělci a s uměleckými spolky v zahraničí (tradičně zvláště s Poláky, Jihoslovany a Francouzi). Její činnost na počátku intimně souvisela s ideou vzniku Národního divadla, všichni umělci, kteří patřili k tzv. „generaci Národního divadla", byli zároveň předními členy Besedy.

Působení UB nebylo ale přímočaré. Když v roce 1913 UB slavila 50 let, Karel Čapek tehdy napsal: „Dějiny Umělecké besedy vykazují období rozkvětu, proslavené vynikajícími jmény generace dnes povětšinou zmizelé, a dlouho periodu úpadku a nedůležitosti."

Po vzniku samostatné republiky získala UB na pražské Kampě své první samostatné sídlo s Alšovou síní a „dvoranou" pro koncertní a divadelní provoz. Právě zde se konalo první představení West Pocket Revue Voskovce a Wericha, které položilo základ Osvobozeného divadla, tady působilo divadélko Dada Jiřího Frejky. Besední dům se rovněž stal sídlem besedního hudebního vydavatelství, Hudební matice, nejvýznamnějšího československého podniku toho druhu, založeného už roku 1871. Pod hlavičkou UB se konaly i dvě velké výstavy – Staré umění na Slovensku (1937) a Pražské baroko (1938).

Na předválečné tradice navázala UB po roce 1945. V roce 1951 vyšel sice zákon o zákazu všech samosprávných spolků. Umělecká beseda však i ve velmi stísněných poměrech působila, k rozpuštění byla přinucena až v roce 1972. Činnost obnovila roku 1990. Nikdy však už nezískala zpět svůj majetek. V současné době má 245 aktivních členů. V jejím čele stojí starosta Lukáš Matoušek. Předsedou hudebního odboru je Jaroslav Rybář, literární a dramatický odbor vede Hana Kofránková, výtvarný odbor Richard Drury.

Výročí Umělecké besedy je v nejbližších dnech věnováno několik pořadů na rozhlasové stanici Vltava:

9. března, 20.00 – Operní večer: Bedřich Smetana – Tajemství

9. až 13. března, vždy ve 13.00 – Euphonia: šestidílný cyklus 150 let Umělecké besedy

10. března, 16.30 – Telefonotéka, kam zavítají starosta UB skladatel Lukáš Matoušek a autor knihy o historii spolku V umění volnost básník Rudolf Matys.

12. března, 19.30 – přímý přenos slavnostního koncertu, 589. Úterku Umělecké besedy

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB