ODS v boji za svobodu smradu

Email Tisk PDF

Po všech tragikomických babišovinách, chládkovinách, policejních šikanách anarchistických aktivistů a myšlenkách na znovuzavedení veřejné služby to vypadalo, že vláda je definitivně na odstřel. Za svůj nekompromisní návrh zákazu kouření v restauracích si však zaslouží mohutný potlesk.

 

 

 

Samozřejmě se neradujme předčasně. Třebaže by podle ankety Aktuálně.cz mohla zákon podpořit těsná nadpoloviční většina poslanců, není stále jasné, nakolik zde ještě zapracuje vlivná tabáková lobby. Můžeme se tak dočkat buď zamítnutí (již několikátého v případě protikuřáckého zákona) nebo vyloženě kastračních novelizačních úprav. Je navíc ostudné, že zákon má jistou šancí projít až nyní, kdy už jsme prakticky poslední zemí EU, která nemá zákonem omezené kouření v restauracích.
Přesto si Janeček a spol. zaslouží dík už za to, že nepředstavili nějaký polovičatý paskvil jdoucí na ruku tabákové lobby, nýbrž zákon velmi přísný, o to však spravedlivější. Nikdo normální nechce, aby se zakázalo kouření jako takové. To nechť je skutečně osobním rozhodnutím každého z nás, byť je také neudržitelné bez regulace tolerovat tabákovému průmyslu neúměrně vysoké zisky. Absolutní zákaz kouření na uzavřených veřejných místech je primárně krokem ve prospěch zdraví nekuřáckého obyvatelstva, ocitajícího se v nedůstojné pozici tzv. pasivních kuřáků.
Po dosti dlouhé době příjemně překvapil prezident Zeman, který, ač zavilý kuřák, nehodlá zákon vetovat. I tak si musel rýpnout s vlastní „alternativou“. Jeho nápad, aby se raději vybudovaly oddělené místnosti pro kuřáky a nekuřáky, zní možná hezky, ovšem celkový problém by se tím vůbec nevyřešil. Dokazují to již dnešní jakoby rozdělené restaurace, kde je pronikání cigaretového dýmu do nekuřáckých prostor bráněno naprosto nedostatečně. Nemluvě o tom, že jsou zde dýmem zasahováni zaměstnanci, na které se při debatách o zákazu kouření zcela zapomíná. Jako kdyby snad na jejich zdraví nezáleželo.
Kuřáky z hospod přitom nikdo nevyhání. Snad pro ně nebude velkým problémem si na nezbytné cigárko odskočit ven, případně do speciálně vybudovaných kuřáren. Jinak si musejí uvědomit, že doposud svým jednáním omezovali práva druhých...
Složení odpůrců Janečkova zákona nepřekvapí. Máme zde potrefené husy - majitele kuřáckých restaurací a značně závislé nešťastníky, kteří si bez zásob nikotinu nedokáží představit ani půl hodinky času. Z politiků tu máme „levičáky“, kterým vždy záleželo na zájmech mimořádně odporného byznysu (příznivec hazardu Dolejš, toskánský turista Urban), v neposlední řadě pak koho jiného než kompletní ODS. Novou, čistou, obrozenou, zbavenou bémovců typu velkého odpůrce kouření Šťastného...
Argumenty ODSmanů jsou stále stejně ubohé a byly už odborníky bezpočtukrát vyvráceny, přesto jsou schopní je drmolit stále dokola. S výjimkou nikotinového šaška Kubery začne skoro každý modrý myslitel svou polemiku manipulativním upozorněním, že ve skutečnosti „není žádným kuřákem“. Někdy se dokonce označí i za „odpůrce kouření“. Tyto postoje si však může nechat jenom pro sebe, neboť je jen výsostným právem majitele si rozhodnout, zda se v jeho podniku bude kouřit či nikoliv.
Ano, PRÁVO MAJITELE. V současném neoliberálním systému cosi jako právo nedotknutelného Boha. Majitel si přece může dovolit všechno. Nejen zahlcovat své zařízení cigaretovým dýmem, ale klidně i okrádat své hosty, čepovat jedovaté pivo, vařit jídlo z prošlých surovin... I se svými zaměstnanci si může zacházet jak chce, nuceným pasivním kouřením počínaje, beztrestným nevyplácením mzdy konče (viz Krulcova Řízkárna). Jestli se to nějakému hostovi nezdá, tak ať si jde jinam. Má nějaký zaměstnanec problém v tomhle pracovat? Nikdo mu nebrání si najít jinou práci. Ale běda, aby pak začal zneužívat sociální systém. Zde musí stát zavést co nejtvrdší represivní dohled!
Druhým argumentem je pak SVOBODA JEDNOTLIVCE. Pokud si chce jednotlivec při již tak mizerné podpoře v nezaměstnanosti klidně hledat práci, ODS křičí a chce jej poslat na veřejnou službu zametat ulice. Pokud si chce jednotlivec zapálit v restauraci a šířit na nekuřácké osazenstvo svůj nikotinový zápach, ODS naopak brání jeho práva. Je to možná nezdravé, ale za opalování nás také nikdo nepokutuje...
No a pak jsou zde tzv. SOCIÁLNÍ ARGUMENTY, se kterými se ztotožňuje i část levice. Restaurační zařízení po zákazu kouření zaniknou, zaměstnanci přijdou o práci a zákazníci o zábavu. Jak dojemné. Co na tom, že v zahraničí, kde byly podobné zákony prosazeny, k žádným socioekonomickým turbulencím nedošlo. Položme si také otázku – má vůbec právo na existenci podnik, který se neobejde bez škodlivých klimatických podmínek?
Celý trapný boj české pravice proti potřebnému regulačnímu opatření moderní civilizace má svou kouzelnou symboliku – pravice v rámci boje za nekontrolovatelný trh brání už i nehygienický obtěžující smrad. Tím nám o sobě říká v podstatě vše.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 07 Červen 2015 19:16 )  

banner Pidivadlo

Partneři