Déjà vu

Email Tisk PDF

Během posledních dnů jako kdyby se nám oživila společenská situace z radarové éry premiéra Topolánka.

 

 

 

 

 

 

Opět se nám tu v plné nahotě předvádí jestřábí vojenská politika západu, zahalená pod maskou „obranné bezpečnostní strategie“. Místo protiraketového štítu k nám přijel dragounský konvoj, ukazující svaly neméně agresivnímu konkurentovi z Putinova Ruska.
A znovu u nás máme vládnoucí garnituru tento projekt fanaticky obhajující. Tentokrát sice nejde o vládu založenou na programu Modré šance, nýbrž „středolevicového“ makání, nicméně svou aktivitou v kauze amerického konvoje se nijak nelišící od někdejších projevů Topolánka a Vondry. Roli nejhorlivějšího jestřába zastává ministr obrany Stropnický. Jindy zcela pasivní až neviditelný Babišův pěšák, sem tam si stíhající zahrát i v televizním seriálu, zažívá nyní skutečně hvězdné chvíle. Není podstatné, čemu vlastně propůjčuje své služby, vždyť i coby herec se stačil vyblbnout v kdejaké normalizační ptákovině. Svými nenávistnými výpady vůči všem odpůrcům akce a neskrývaně radostným výskáním nad projíždějícími tančíky stačil klesnout na vyloženě quislingovskou úroveň. Nemějme ho ovšem za mccainovského mimoně. Nejen Stropnický, ale celý Babišův Anofert si dobře uvědomuje, jak se mu jednou budou hodit pravicoví koaliční partneři. Proto je nutné se jejich dogmaticky proamerické a rusofobní rétorice přizpůsobit...
Stejně jako za radarových let jsou i dnešní odpůrci konvoje podrobováni masivní štvanici nejen pravicových médií. Tolik novinářských perel, ať už od „obránce svobody slova“ Šafra nebo „levicového politologa“ Pehe, jsme tu opravdu dlouho neměli. Lažnovský se Scheinostem nadšeně tleskají v hrobě. Věc je přece tak strašně jasná a jednoduchá: Všichni odpůrci konvoje jsou buď komunisté nebo Putinovi agenti, případně obojí. Vše se přece potvrdilo na sobotní protikonvojové demonstraci na Václavském náměstí.
Je trošku humorné vůbec označovat Filipovy neproduktivní sociáldemokraty v rudém tesilu za autentické komunisty, nicméně tenhle problém nechme stranou, neboť je až příliš mimo omezenou myšlenkovou kapacitu našich NATOidních agitpropčíků. Nikdo z nich si ani nechce přiznat, že by proti konvoji a NATO obecně mohli protestovat i lidé, kteří nesouhlasí jak s americkým, tak ruským imperialismem. Příkladem budiž zmíněná demonstrace, kde se objevil i disident a undergroundový performer Milan Kohout. Ostatně bývalých chartistů, kteří nesouhlasí se současnými NATOidními eskapádami, je habaděj (Petr Uhl, Jan Schneider, Lenka Procházková, Mikoláš Chadima, Jan Petránek...). Nebyla nakonec Charta samotná produktem KGB, jak tvrdí cibulkovští paranoici?
Samozřejmě, že nehoráznému škatulkování akce skvěle nahrávají fašoidi z Národní demokracie a „přítel Ruska“ Vyvadil. Není divu, že si je média patřičně hýčkají a poskytují jim tak slušný prostor pro zcela děsivou diskreditací seriózního protiglobalizačního aktivismu. Pravice sice o nich říká, že jsou placení z Moskvy, spíše to ale vypadá, že si je platí pravice samotná...
Nelze se divit, že i počínání těchto nahnědlých karikatur donutilo bývalé mluvčí hnutí Ne základnám k prohlášení, kde se sice správně distancují od ruského autoritářského režimu a jeho českých stoupenců, avšak činí tak stylem nezdravě defenzivním, svým způsobem až rezignovaným, zkrátka blbým. Jako kdyby se chtěli zalíbit schwarzenbergovské vrchnosti.

Pochopitelně, že přehnané výroky některých aktivistů o „nové okupaci“ Stropnický a spol. s chutí využívají coby důkaz vyšinutosti všech, kteří s konvojem nesouhlasí. Ještě mnohem ulítlejšími výroky zastánců konvoje se však už nezabývají. Proč asi.
Na Václaváku se nám pak skvěle předvedly tuzemské bojůvky v dobrovolných službách Strýčka Sama. Nutno uznat, že oproti časům, kdy podobné akce navštěvoval osamělý nebožák Šinágl s americkou vlajkou, se jejich počet značně rozrostl. Média pak referovala o takřka „vyrovnaném počtu“ odpůrců i příznivců konvoje, což je samozřejmě nesmysl.
Příznivci konvoje o sobě dávali dost hlasitě vědět. Jejich oplzlá nenávistná agresivita však překonala veškerá očekávání. A že se zdivočelými stoupenci knížete Karla a jeho kamarádů světovládců máme bohaté zkušenosti! Ale díky za to, že přišli, neboť zde jsme mohli vidět banderovské NATOidní fanatiky v celé jejich kráse. Vedle různých antikomunistických a rusofobních vulgarit zaskandovali též „Ať žije Havel!“ (Havel zemřel v prosinci 2011). Ano, mohli jsme vidět autentickou Pravdu a lásku. Vystupovat takhle odpůrci konvoje, jsou z nich do smrti neakceptovatelní gauneři. Můžeme si být jisti, že oproti TOPácké „občanské společnosti“ dneška byl Šinágl celkem kultivovaným ňoumou.
A co teprve naši kašpaři, neprávem si říkající umělci! Ta skupina charakterních lidí, ukázkově se předvádějících v událostech typu Anticharty 77 a Prezidentské volby 2013, ani tentokrát nezklamala. Na rozdíl od exministryně Parkanové ministr Stropnický nezazpíval, třebaže sám kdysi býval písničkářem. Zato jsme si užili koncert přímo pořádaný pro naše hrdinné spojence. Člověk by zaplakal nad Jiřím Suchým a Michalem Prokopem, kteří se této šaškárny také zúčastnili. Nakonec i David Koller bez ohledu na politické tajtrlíkování není špatný umělec. Co ale čekat od pánů, kteří svůj talent zneužívali už na normalizačních festivalech politické písně...

Pozoruhodné byly též silácké výroky vševědoucích celebrit. Zatím se nikdo z nich neodvážil vyzvat k humanitárnímu bombardování Moskvy nebo k deportaci Čechů ruského původu do koncentračních táborů. Ale třeba se ještě dočkáme. Už nyní nás někdejší Gottův basák Soukup upozorňuje, že „Rusové jsou větší hajzlové než Američani“. I když třeba mají „dobré umělce“. Nesmíme jim prostě věřit. Xenofobní hnus? Politicko-mediální mainstream však tento výrok považuje vlastně za normální. Říct někdo tuto větu v obráceném pořadí, tak si to od respektoidních médiích slízne...
Schwarzenbergův dvorní výtvarník Černý by zase chtěl do Čech celou americkou základnu. Jak už bylo řečeno v jiných článcích na levicových serverech, proč ne rovnou celé Guantanámo? Zarytě proameričtí Litevci a Poláci by nám mohli pomáhat, s tajnými věznicemi CIA si leccos zažili.
Nejen tyto výroky dokládají, že s NATOidní politickou, mediální a kulturní frontou zkrátka není možná diskuze. Věcné argumenty zde nemají cenu. Nikoho z nich nenapadne se pozastavit nad zjevnou protiústavností průjezdu konvoje, na kterou upozornil ústavní právník Václav Pavlíček. Kádrovací oddělení Pravdy a lásky pod vedením věčného svazáka Rejžka však už jistě zapracovalo a zjistilo si, že dotyčný Pavlíček býval členem KSČ a kdo ví jestli také není uvedený v nějakých seznamech. Takže jde jen o další kágébácké bolševické kecy a hotovo.
Nejen podle doktora Vyvadila můžou protesty vést k zamyšlení české společnosti nad smyslem našeho členství v NATO. Jaká naivita! NATO představuje nejen pro naší pravici, ale i umírněnou levicí svatou krávu, které se musíme všichni oddaně klanět a rozhodně o ní nediskutovat! Však nás také Bakalova, tedy vlastně Česká televize, podle svého krajně nereprezentativního průzkumu ubezpečila, že obyvatelstvu průjezdy konvoje nevadí. A tolik lidí, co přišlo vojáky vítat, vždyť to dokládá, že jsme s naším členství v alianci spokojení. To, že tzv. masy příznivců (předvádějící se během všedního pracovního dne) skutečně nebyly reprezentativním vzorkem českého obyvatelstva, už jaksi nikdo nedodá. Hlavní je, když nás ČT dokola zasypávala bulvárními záběry amerických vojáků, chovajících se jako úplně normální prostí lidé zbožňující české pivo (fajn, je to samozřejmě možné, ale tací se našli i v okupačních vojskách Varšavské smlouvy). A především se musí celý národ dozvědět, že proti konvoji demonstrovali jen Vyvadil s Bartošem. A kdo by chtěl být jako oni?!
Přesto nelze vyloučit, že se seriózní debaty o našem členství v NATO přece jen dočkáme. A to klidně i v časech, kdy budou Stropničtí ještě strašit u svých koryt. Jeden závažný argument, proč NATO rozpustit coby účelovou zločineckou organizaci, dokládají nedávné události v Turecku. Zde došlo ke schválení nových represivních opatření vůči nepohodlné opozici. Turecko je přitom již dlouhá léta poslušným členem Severoatlantického paktu. Jak je možné, že ve svém členském státu nebrání NATO samé základy svobody a demokracie? Odpovězme si sami. A proberme si při tom kauzy Salazarova Portugalska (spoluzakladatele NATO), černoplukovnického Řecka, Orbánova Maďarska a humanitárního bombardování všeho možného bez mandátu OSN...
A na závěr – je zajímavé, že se TOPácké osobnosti nikterak nezastavily nad krokem jejich nepřítele č.1., prezidenta Zemana, který jak známo průjezd konvoje coby loajální euroatlantista podpořil. Jak to mohl tento kremelský slouha udělat? Není tím pádem americký konvoj jen další Putinovou konspirací?

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 03 Duben 2015 05:38 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB